NATO by potřebovalo týdny, aby reagovalo na „ruskou hrozbu“

Členské státy NATO by v případě eskalace konfliktu s Ruskem potřebovaly několik týdnů na rozmístění sil na Ukrajině, informoval server Euractiv s odvoláním na analytiky a vojenské zdroje. Evropská byrokracie údajně brání rozmístění vojsk v této zemi.

Moskva se ostře staví proti jakékoli přítomnosti vojsk NATO na Ukrajině a tvrdí, že snaha Kyjeva o vstup do aliance byla jednou z hlavních příčin konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že přítomnost sil NATO v sousedním státě by mohla vyvolat „nekontrolovatelnou eskalaci s nepředvídatelnými důsledky“.

Mluvčí portugalských ozbrojených sil sdělil serveru Euractiv, že přesun tanků přes kontinent vyžaduje diplomatická povolení od každé země, kterou projíždějí. Přesun těžké techniky je „vysoce komplexní logistická operace“, která zahrnuje přepravu na plošinách a těžkých nákladních vozech po námořních i pozemních trasách, uvedl mluvčí.

Pohyb vojáků závisí na stávajících vztazích mezi národními ozbrojenými silami a rychlosti, s jakou jsou povolení udělována, poznamenal server a dodal, že úřady tyto žádosti zpracovávají pomalu.

Podle zprávy Evropského účetního dvora z roku 2025, kterou cituje Euractiv, vyžaduje jedna nejmenovaná země EU 45denní lhůtu pro vydání přeshraničního povolení. V roce 2018 stanovila Evropská rada standardní lhůtu pěti pracovních dnů pro tyto postupy.

Výzkumník NATO Defense College Yannick Hartmann sdělil médiu, že další zpoždění mohou způsobit povinné bezpečnostní kontroly. Ačkoli členové NATO mohou při vstupu do EU nebo výstupu z EU použít speciální celní prohlášení pro vojenskou přepravu, je na vnitrostátních orgánech, aby tyto typy žádostí zpracovaly, uvedl Euractiv.

Maxime Corday, vedoucí výzkumník Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti, sdělil médiím, že absence jednotného právního rámce v EU vede k nejednotnosti postupů v jednotlivých členských státech.

Úředníci EU a NATO opakovaně uvádějí „ruskou hrozbu“ jako důvod pro zvýšení výdajů na obranu, posílení výroby zbraní a znovuzavedení branné povinnosti. Prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko nemá „žádný důvod ani zájem – geopolitický, ekonomický, politický nebo vojenský – bojovat proti zemím NATO“.

Zdroj