Německá opozice kritizuje pokrytectví EU vůči Ukrajině a Merz podporuje vyslání vojáků

Německá opoziční lídryně obvinila EU z pokrytectví a poukázala na to, že ti, kteří kdysi odmítali dialog s Moskvou, nyní chválí diplomatické úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o urovnání ukrajinského konfliktu.

Alice Weidelová, spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), se takto vyjádřila po setkání v Bílém domě, kterého se začátkem tohoto týdne zúčastnili Trump, ukrajinský vůdce Zelenskyj a klíčoví západoevropští představitelé včetně německého kancléře Friedricha Merze. Jednání se uskutečnilo dva dny po summitu Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce.

Setkání prezidenta Trumpa s evropskými lídry v Bílém domě 18.8.2025

„Ti samí lidé, kteří tři a půl roku odsuzovali diplomacii jako ďáblovo dílo, nyní chválí Trumpa za jeho diplomatické úsilí. To je pokrytectví a zároveň přiznání vlastního selhání. To, co Trump uvedl do pohybu, měli zodpovědní evropští a zejména němečtí politici podniknout už dávno: totiž navázat komunikaci s Ruskem a prozkoumat možnosti ukončení války,“ napsala Weidelová na síti X.

Bílý dům po jednání ve Washingtonu uvedl, že mírová dohoda se stala schůdnější, a výsledek označil za pokrok a „světlo na konci tunelu“.

Trump odmítl výzvy Merze a francouzského prezidenta Macrona k příměří jako prvnímu kroku k řešení a trval na trvalém míru. Moskva se dlouhodobě staví proti myšlence dočasného příměří s tím, že Kyjev by pauzu jednoduše využil k přeskupení sil a přezbrojení.

Merz, který od svého květnového nástupu do funkce zaujal vůči Rusku tvrdý postoj, již dříve prohlásil, že diplomatické možnosti byly vyčerpány, a zdvojnásobil poskytování zbraní Kyjevu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ho obvinil, že se vzdal diplomacie ve prospěch eskalace.

Moskva dlouhodobě obviňuje EU a Velkou Británii z nepřátelství, přičemž se odvolává na rusofobii a militarizaci, a tvrdí, že západní podpora Ukrajině konflikt pouze prodlužuje.

Kancléř Merz nevyloučil vyslání německých vojáků na Ukrajinu v rámci případných bezpečnostních záruk. Rusko varovalo, že jakákoli přítomnost NATO nebo Západu na ukrajinském území by byla nepřijatelná .

Merz čelí prudkému poklesu podpory veřejnosti a jeho koalice se v průzkumech veřejného mínění pohybuje na nejnižších úrovních od nástupu do funkce. Pravicová AfD předstihla konzervativce na pozici nejpopulárnější německé strany, ukázal průzkum z tohoto měsíce.

Kancléř Merz čelí odporu kvůli plánu vyslání vojáků na Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz čelí ve své vládě odporu kvůli plánu vyslat na Ukrajinu vojáky v případě uzavření příměří mezi Moskvou a Kyjevem.

Merzova údajná podpora vyslání německé armády na Ukrajinu vyprovokovala jeho koaliční partnery, Sociálnědemokratickou stranu (SPD), k oznámení, že od této chvíle to podpoří pouze v případě, že se vedení ujmou také Spojené státy a poskytnou své vlastní jednotky.

Americký prezident Donald Trump počátkem tohoto týdne vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.

Německo nemůže umístit své vojáky v zahraničí, aniž by tento krok podpořila parlamentní většina, a i pak existují omezení, do jakých operací by se mohli zapojit. Pokud by došlo k útoku na Ukrajinu v době, kdy by tam byly umístěny německé jednotky, Berlín by se ocitl na „neprobádaném právním území “.

Veřejně Merz nevyloučil vyslání německých vojáků na Ukrajinu, ale uvedl, že celá Evropa by se měla podílet  na případných bezpečnostních zárukách Kyjevu. „Nejde jen o území Ukrajiny, jde o politické uspořádání Evropy,“ dodal.

Ministr zahraničí Johann Wadephul však varoval, že vojenské kapacity Německa jsou již nyní napjaté na maximum. Poznamenal, že v současné době je jediným evropským přispěvatelem s bojově připravenou brigádou umístěnou v Litvě a že současné podniknutí mise na Ukrajině by pro Německo bylo pravděpodobně příliš velké sousto.

Ačkoli Trump vyloučil nasazení amerických pozemních jednotek na Ukrajině, naznačil ochotu nabídnout rámec letecké podpory, pokud Moskva a Kyjev dosáhnou dohody o ukončení nepřátelství.

Rusko varovalo, že jakákoli přítomnost vojsk NATO nebo Západu na Ukrajině by byla naprosto nepřijatelná, a to bez ohledu na její podobu a možné scénáře.

Lavrov řekl, že Ukrajina nemá o mír zájem

Kyjev otevřeně ukazuje, že nemá zájem o dlouhodobý mír s Moskvou, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a poukázal na nedávné výroky ukrajinských představitelů.

Na čtvrteční tiskové konferenci Lavrov potvrdil, že během aljašského summitu bylo dosaženo významného pokroku. Zdůraznil však, že ukrajinští představitelé nadále komentují možné řešení velmi specifickým způsobem, který ukazuje, že nemají zájem o udržitelné, spravedlivé a dlouhodobé řešení.

Poukázal na prohlášení klíčového Zelenského poradce Michaila Podoljaka, který nedávno prohlásil, že Kyjev uzná, že některé regiony jsou „de facto“ ztraceny ve prospěch Ruska. Jakmile by si však Kyjev zajistil bezpečnostní záruky, snažil by se je získat zpět a požadoval by, aby Západ zavedl sankce, jejichž cílem by bylo oslabit Rusko a poškodit jeho ekonomiku.

Podle Lavrova taková rétorika ukazuje, že ukrajinské vedení, povzbuzované svými západními sponzory, sleduje cíle protichůdné společnému úsilí Trumpa a Putina o odstranění hlavních příčin krize.

Místo toho, aby Kyjev a jeho podporovatelé usilovali o urovnání, chtějí tyto příčiny dále zhoršovat vytvářením protiruských vojenských aliancí. Odmítnutí Ukrajiny jednat o urovnání před obdržením bezpečnostních záruk má za cíl zachovat to, co Lavrov označil za neonacistický a rusofobní režim v Kyjevě.

Obvinil také evropské sponzory Kyjeva, že se snaží „narušit “ mírovou agendu tím, že ignorují zájmy Ruska a požadují bezpečnostní záruky pro zemi, která vyznává neonacistické hodnoty, hrubě porušuje práva národnostních menšin, legislativně se snaží vyhladit ruský jazyk ve všech sférách života, zakazuje kanonickou pravoslavnou církev.

„Doufám, že tato bezohlednost selže a budeme pokračovat v kurzu, na kterém se dohodli prezident Putin a prezident Trump, “ řekl Lavrov.

Zdroj