Německo možná odmítne nákup stíhaček F-35; místo toho zváží Eurofighter

Náhlé pozastavení vojenské pomoci a zpravodajské podpory Ukrajině ze strany Donalda Trumpa znovu vyvolalo obavy, že by USA mohly nechat „vypnout“ některé ze svých exportních stíhaček, které jsou pro evropskou bezpečnost životně důležité.

Tvrzení se týká amerických stíhaček F-35, které zakoupilo 13 evropských zemí včetně Spojeného království.

Ačkoli neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že takový „vypínač“ existuje, Joachim Schranzhofer, vedoucí komunikace německé zbrojní společnosti Hensoldt, minulý týden deníku Bild řekl, že jde o „více než jen fámu“. Neupřesnil, co tím myslí, i když dodal, že pro USA by bylo mnohem snazší uzemnit letadla zablokováním přístupu ke klíčovému softwaru, který zůstává pod americkou kontrolou.

Ukrajina se zdá být prvním příkladem tohoto problému. Americké pozastavení vojenské pomoci Ukrajině neznamená, že Washington může vypnout stíhačky F-16, které již do Kyjeva poslal; může však odmítnout aktualizovat elektronické rušící zařízení AN/ALQ-131, které letouny používají k odrážení ruské protivzdušné obrany. Tím by se síla letounů F-16 výrazně snížila.

Ministryně války Černochová

Takový krok by narušil důvěru Evropy v americké výrobce zbraní, což by se v konečném důsledku ukázalo jako problematické z dlouhodobého hlediska. Evropské země si přesto nyní kladou otázku, zda by se totéž nemohlo stát i se stíhačkami, které nakoupily.

„Pokud bychom se museli obávat, že by USA mohly s budoucími německými F-35 udělat to, co nyní dělají s Ukrajinou, mohli bychom uvažovat o vypovězení smlouvy,“ řekl deníku Bild vlivný bývalý diplomat a prezident Nadace Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.

Minulý týden generál Frederik Vansina, šéf belgického ministerstva obrany, prohlásil, že F-35 „není dálkově řízený letoun“, zatímco švýcarské ministerstvo obrany nedávno zdůraznilo, že jeho F-35 mohou být používány autonomně.

Ministerstvo však také připustilo, že žádné vyspělé západní stíhací letouny nejsou plně nezávislé na amerických zabezpečených systémech datové komunikace a satelitní navigace GPS.

Podle think tanku Stockholm International Peace Research Institute se celkový dovoz zbraní evropskými členy NATO v pěti letech končících rokem 2024 více než zdvojnásobil ve srovnání s pěti lety končícími rokem 2019. Téměř dvě třetiny tohoto dovozu pocházely z USA, což představuje nárůst o přibližně 10 % v předchozích pěti letech.

Stíhací letoun páté generace F-35 amerického letectva

USA se nevyjádřily k tomu, zda mají pravomoc „zabít“ zemi, která používá zbraně, jež jí prodala nebo pronajala.

Existují však precedenty, kdy země kvůli těmto problémům pozastavily nákupy zbraní od USA.

V roce 2021 pozastavily Spojené arabské emiráty na dobu neurčitou nákup 50 letounů F-35, které byly součástí obchodu v hodnotě 23 miliard dolarů, jenž zahrnoval také bezpilotní letouny a další moderní munici, a to kvůli tomu, co jeden z představitelů SAE popsal jako „suverénní provozní omezení“. Jako důvod pozastavení nákupu uvedli technické požadavky a negativní analýzu nákladů a přínosů.

V době, kdy se Německo připravuje na to, že v roce 2026 obdrží 35 letounů F-35, které ho stály 8,3 miliardy eur a několik dalších miliard za související infrastrukturu, se místní poslanci ptají, zda neměli – stejně jako SAE – nákup nikdy uskutečnit.

„Musíme se dívat pozorně a být opatrní,“ řekl deníku Bild Ingo Gädechens, bývalý voják a člen vládní strany CDU. „Pokud utratíme tolik peněz za zbraňový systém, jako je F-35, musíme být také schopni sami rozhodnout, jak jej použijeme.“

Zdroj: Independent