„Národy se vždy nacházejí mezi rozkvětem a zánikem. Jestli je země blíže rozkvětu nebo rozpadu se skládá z milionů odpovědí na prostou otázku, kterou si při setkáních vzájemně klademe denně: Jak se ti vede?“ říká ve svém podcastu na YouTubu vlivný politolog Petr Robejšek.

[wp_ad_camp_2]

„Národní zájmy jsou odpovědí právě žijících generací na tuhle otázku. Vlády mají za úkol tyto odpovědi shrnout a přeložit je do politických rozhodnutí. (…) Existují jen dva národní zájmy, které chtějí mít všechny národy: Bezpečnost a blahobyt,“ myslí si Robejšek s tím, že právě o tyto dvě věci usiluje i český národ. Upozorňuje ovšem na to, že uskutečňování těchto národních zájmů se odehrává v odlišných podmínkách, proto není jednoduše možné srovnávat například Česko s Finskem. Každý stát se totiž nachází v jiné situaci, má jiné nerostné bohatství a úroveň vzdělání. „Stejné národní zájmy vyžadují různé způsoby jejich dosahování,“ dodal.

„Nejdůležitější úlohou národních vůdců je přeložit cíl bezpečnosti a blahobytu svého národa do jednotlivých politických rozhodnutí. A tady to začne být složité. Velká část vládnoucích totiž má nechuť k tomu poslouchat, co si přeje většina voličů a proto se staví vůči samotnému pojmu národních zájmů odmítavě. (…) A tak vládnoucí kasta často používá propůjčenou politickou moc k uskutečňování svých vlastních osobních nebo stranických zájmů. Aby toto jednání zamaskovali, shazují význam národních zájmů, protože prý jsou nemoderní a nebezpečné, a protože prý mají všichni Evropané společné hodnoty. A ty jsou mnohem důležitější než národní zájmy,“ říká v podcastu Robejšek.

Evropské hodnoty samy o sobě ovšem, podle názoru politologa, nedokáží samy o sobě zabezpečit prostor pro své uskutečňování. Evropské hodnoty „je možné uplatňovat jenom v závětří hospodářsky rozvinuté společnosti žijící v bezpečných hranicích“. „A tak kupříkladu Řecko je sice kolébkou evropských hodnot, ale zároveň zaostalá a ohrožená země, která je bohužel blíže zániku než rozkvětu,“ řekl politolog a zmínil, že „evropské hodnoty“ jsou obtížně měřitelné a libovolně vykladatelné.

[wp_ad_camp_2]

„Proto se dá humanismus vykládat tak, že do Evropy může přijít každý a my jsme povinni mu pomoci,“ myslí si Petr Robejšek.

Politolog poukázal na katastrofu, do které se řítí sousední Německo právě kvůli zvrácenému chápání „evropských hodnot“.

„O katastrofě, do které se řítí sousední Německo právě ve jménu určité představy o tom, co jsou evropské hodnoty a jak jsou závazné, o tom víte dost sami. (…) Hodnoty v politice jsou neškodným koníčkem jenom, pokud neohrožují předpoklady k tomu, abychom o nich vůbec mohli uvažovat – bezpečnost a hospodářskou sílu země,“ myslí si.

V této souvislosti také poukázal na společnou měnu euro. Tu označil za „katastrofu vyhovující Německu“ a škodící slabším ekonomikám.

O budoucnosti Evropské unie

„Zejména v posledních letech se ukazuje, že evropské sjednocení nemůže být úspěšné díky správným hodnotám, ale jenom tehdy, když umožňuje dosahovat národních zájmů všem svým členským zemím. Nadnárodní spolek je pro jeho členy užitečný jen, když tak získávají více bezpečnosti a blahobytu, než kdyby byli sami,“ uvedl vlivný politolog.

Poukázal na nesmyslnost provádění další integrace Česka do Evropské unie.

[wp_ad_camp_2]

„Poslední roky ukazují, že pro bezpečnost a blahobyt naší země je další prohlubování evropské integrace v nejlepším případě bezvýznamné, ale často spíše škodlivé,“ konstatoval politolog a opřel se do EU kvůli neschopnosti zajistit ekonomický rozvoj svých zaostalých členských zemí na jižním křídle. „Po desetiletí tam byly převáděny gigantické sumy. Chyběla ale jak modernizační strategie, tak i důsledná kontrola toho, jak se s penězi zachází. Dnes tyto státy přivedly eurozónu a celou Evropskou unii na pokraj zániku,“ dodal.

„Symbolem pro neutěšený stav evropského integračního projektu je zejména krize eurozóny,“ zmínil Robejšek.

Česká republika by se, podle jeho názoru, měla vyvarovat další integraci s projektem, který podle všeho bojuje o své holé přežití.

„Máme náš osud stále úžeji spojovat s organizací, která zřejmě bojuje o přežití. Máme jí předávat další a další pravomoci? A do čích rukou vlastně? (…) Prohlubování evropské spolupráce českým národním zájmům neslouží,“ prohlásil politolog.

Česko a vystoupení z EU

Robejšek poukázal na skutečnost, že vzhledem k tomu, kde se Česká republika geograficky nachází, není výhodné, abychom z Evropské unie vystupovali.

„Jsme k Evropě zeměpisně přikováni, a tak pro nás vystoupení výhodné není. To ale určitě neznamená, že je výhodné naše členství prohlubovat,“ prohlásil a upozornil na nezbytnou schopnost malých států umět se vzepřít EU. Evropské hodnoty v této souvislosti označil za „druhořadé“. Jako příklad uvedl kvóty na přerozdělování migrantů.

[wp_ad_camp_2]

„Česká kvadratura kruhu zní: Nemůžeme EU opustit, ale nesmíme dopustit, aby nás stále více zatahovala do svých problémů. Braňme se proto každému kroku směřujícímu do bažin dalších evropských závazků,“ podtrhl politolog.

Jako základní měřítko úspěšnosti zahraniční politiky země vůči EU uvedl spokojenost českého národa, a nikoli přicházející pochvaly z jiných „hlavních měst“ unie.

„Kvalita naší zahraniční politiky se nehodnotí podle síly potlesku z jiných hlavních měst, ale podle spokojeného pokyvování většiny Čechů a Moravanů. To, že velká část mocenských a intelektuálních elit tuhle myšlenku odmítá a odvolává se na údajně nadřazené evropské hodnoty ani zdaleka neznamená, že moji myšlenku vyvrací. Znamená to jen to, že neplní svoji povinnost vůči národu a slouží především svým vlastním zájmům,“ dodal politolog Petr Robejšek.

[wp_ad_camp_2]

Zdroj: sputnik