Nizozemsko utratilo v letech 1995 až 2019 za migranty přes 400 miliard euro

Nová rozsáhlá nizozemská studie prestižní Amsterdamské univerzity pravděpodobně vyvrátí tvrzení o tom, že migranti a diverzita jsou ve společnosti pozitivním sociálním a finančním přínosem.

Nová studie Amsterodamské univerzity odhaluje obrovské náklady masové imigrace do Nizozemska za téměř 25 let. 278stránková zpráva doplňuje rostoucí seznam důkazů, které vyvracejí oficiální tvrzení, že migranti přispívají do státních rozpočtů, vytvářejí pracovní místa a podporují skomírající důchodové systémy.

Přelomová studie s názvem „Sociální stát bez hranic: Důsledky přistěhovalectví pro veřejné finance“ ukazuje, že čisté náklady na přistěhovalectví pro nizozemský veřejný sektor v období 1995-2019 činily ohromujících 400 miliard eur, v průměru 17 miliard eur ročně, s maximem 32 miliard eur v roce 2016 v důsledku tzv. „uprchlické krize“ v roce 2015.

Pro představu, nizozemská vláda vydala v roce 2016 na vzdělávání přibližně 30 miliard eur, což je o 2 miliardy eur méně, než kolik ve stejném roce vydala za migranty.

Čtveřice zkušených výzkumníků z katedry ekonomie prestižní Amsterdamské univerzity napsali, že „měli přístup k jedinečným anonymizovaným datům nizozemského statistického úřadu o všech obyvatelích země. Při odhadu fiskálního dopadu přistěhovalectví byl odhadnut čistý celoživotní příspěvek přistěhovalců do veřejných pokladen pomocí metody generačního účetnictví.“

Autoři na základě množství údajů rovněž varují, že buď bude nutné omezit imigraci, nebo bude muset nizozemský sociální systém čelit dramatickým škrtům:

Vládní výdaje na přistěhovalce jsou nyní nadprůměrné v položkách jako vzdělání, sociální zabezpečení a v oblasti dávek. Na druhou stranu imigranti platí v průměru nižší daně a pojistné na sociální zabezpečení.

Po sečtení jsou čisté náklady na přistěhovalectví značné: jen v případě přistěhovalců, kteří přišli v období 1995-2019, se jedná o 400 miliard eur, což je částka v řádu celkových nizozemských příjmů ze zemního plynu od 60. let 20. století.

Pokračující imigrace při současném rozsahu a struktuře nákladů bude vytvářet rostoucí tlak na veřejné finance. Omezení státu a/nebo imigrace pak bude nevyhnutelné.

Vzhledem ke zjištění ze zpracované zprávy lze tvrdit, že veškeré národní příjmy Nizozemska z těžby zemního plynu šly v průběhu přibližně 60 let výhradně na výživu, ubytování, vzdělávání a lékařskou péči migrantům a jejich dětem.

Studie také uvádí, že počet obyvatel Nizozemska se v důsledku rychlého tempa přistěhovalectví zvýšil a Nizozemsko se tak stalo jednou z nejhustěji osídlených zemí na světě. Tato hustota obyvatelstva vytváří obrovský tlak na bydlení, školy, nemocnice a infrastrukturu, což následně zatěžuje nizozemský rozpočet a štědrý systém sociálního zabezpečení.

Ze 17 milionů nizozemských obyvatel na konci roku 2019 bylo 13 % narozených v zahraničí (první generace) a 11 % dětí přistěhovalců (druhá generace), což představuje celkem 24 % nizozemské populace.

Obrázek – koment pod obrázkem: Podle Times Higher Education, „Amsterdamská univerzita, UvA patří mezi 20 nejlepších univerzit v Evropě a mezi top 65 na světě v různých světových žebříčcích. Je akreditována nizozemskou vládou a členem Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) a Universitas 21.“

Studie ukazuje, že státní výdaje na přistěhovalce v přepočtu na jednoho obyvatele jsou výrazně vyšší než výdaje na sociální zabezpečení, sociální dávky a vzdělání původních obyvatel Nizozemska.

Studie na různých grafech ukazuje průměrné příspěvky – pozitivní i negativní – rodilých Nizozemců oproti nezápadním přistěhovalcům.

Studie, která má vlastní anglicky psané stránky, také rozděluje první generaci západních migrantů a první generaci nezápadních migrantů. Z grafů vyplývá, že migranti z Blízkého východu a severní Afriky nikdy nedosahují kladného příspěvku v porovnání s tím, co za ně stát vydá, zatímco ostatní nezápadní přistěhovalci, například Asiaté, mají mírný čistý příspěvek. Nicméně i západní přistěhovalci ve svých příspěvcích zaostávají za rodilými Nizozemci.

Grafy ukazují, že u migrantů ze zemí Turecka a Maroka je míra záporných příspěvků obzvláště vysoká. Celý život průměrného Maročana stojí Nizozemce 260 000 eur na osobu.

Nizozemské ministerstvo financí ve své samostatné zprávě rovněž odhalilo, že přistěhovalci platí nižší daně a odvádějí méně příspěvků na sociální zabezpečení, což snižuje jejich čistý fiskální příspěvek.

Podobné výsledky byly zaznamenány v řadě zemí včetně Francie a Německa. Například německá vláda předpokládá, že jen v roce 2023 vynaloží na migranty 36 miliard eur. Uprostřed rozpočtové krize vláda omezuje řadu služeb a odmítá vydat důchodový bonus pro původní obyvatelstvo země. Výzkumníci ve Francii mezitím odhadují, že migranti stojí francouzský stát 25 miliard eur ročně.

Navzdory realitě těchto čísel západní liberální vlády nevysvětlitelně prosazují myšlenku, že migranti jsou řešením rostoucí finanční a důchodové krize v Evropě. Například německá levicově-liberální vláda chce liberalizovat imigrační zákony, urychlit udělování občanství a přivést do země až 1,5 milionu migrantů ročně, přičemž kancléř Olaf Scholz tvrdí, že je to pro podporu německého důchodového systému a posílení nedostatku kvalifikované pracovní síly v zemi nezbytně nutné.

Zdroj: Remix News