Ormus – prvky, které mizí a opět se objevují

Arizonský farmář David Hudson v roce 1975 našel v zemi materiál, který ještě nikdy neviděl. Nechal ho uschnout na ostrém místním slunci, aby ho mohl analyzovat. Jenže k jeho obrovskému překvapení hmota explodovala a v masivním záblesku světla zmizela! Když ji však usušil bez slunce, tak se nikam nevytratila.

Hudson byl velmi úspěšný farmář a podnikatel, takže si mohl dovolit nechat vzorek otestovat profesorem na Cornellově univerzitě v New Yorku. Ukázalo se, že hmota mimo jiné obsahuje zlato, stříbro, železo, hliník. Zlato a stříbro však nebylo rozpustné v kapalině, jak tomu bývá zvykem. Železo s hliníkem také nebylo rozpustné v různých kyselinách a samostatně tvořili podivnou černou hmotu.

Výzkumníci jeden prvek po druhém izolovali. Až nakonec podle běžných testů nemělo už nic zbývat. Ale zbývalo. A hodně. Vědec sdělil Hudsonovi, že tam nic není, ačkoliv po odebrání jednotlivých prvků stále zbývalo neuvěřitelných 98 % materiálu! Hudson vložil do analýzy mnoho peněz. Univerzitu opouštěl s naprostým rozčarováním, k čemu vůbec vědci jsou.

Byl rozladěný, ale zároveň odhodlaný. Vyhledal německého odborníka, který byl společně s Hudsonem ochoten analyzovat hmotu dále. Za tímto účelem nechat postavit speciální přístroje. Testy ukázaly, že hmota obsahuje různé vzácné prvky, například platinu a její varianty, tj. rhodium, iridium, ruthenium a osmium.

[wp_ad_camp_2]

Dalším zjištěním bylo, že materiál reaguje odlišně na různé tepelné podmínky. Dále na něj mělo vliv horko či chlad. Zlomovým bodem bylo vystavení horkým teplotám po dobu 70 sekund. Když Hudson proces zastavil po 69 sekundách, prášek neobsahoval žádné vzácné prvky, ale po 70 a více sekundách již ano.

Hudson šel za specialistou na univerzitě v Iowě. S ním provedl několik experimentů, jejichž výsledky byly opět nanejvýš úžasné. Hmotné projevy této látky se jako by zázrakem měnily podle stupně ohřátí či ochlazení. Mezi tyto formy patřil bílý prášek nebo také sklo. Prvky jako železo spontánně mizely či se měnily na jiné prvky. Materiál rovněž měnil svou váhu, obzvláště při vystavení vzduchu.

Hudsonovi doporučili, aby si prvky nechal patentovat, aby jeho zjištění nemohl použít někdo jiný a provádět další experimenty. V březnu 1988 si Hudson nechal prvky patentovat pod názvem ORMEs (Orbitally Rearranged Monoatomic Elements). Z toho se později stal Ormus, který představuje dvanáct známých prvků, které existují v materiální i nemateriální, energetické podobě.

Šok: Hmota mizí do jiné dimenze!

Tuto neuvěřitelnou skutečnost Hudsonovi pomohl objasnit jeden z amerických průkopníků kvantové fyziky Hal Puthoff.

Vysvětlil mu zvláštní jevy spojené s Ormusem. Prvky v něm jsou schopné ztratit svou materiální podobu za vlivu tepla či slunečního záření. Neomezují je tak nadále zákony gravitace. Mohou se dokonce na slunci rozpustit. Toho byl Hudson svědkem při sušení materiálu na slunci. Ormus se doslova spojil se světlem a přesunul se do jiné dimenze, ve které neexistuje žádný časoprostor. Zjistil, že ochlazením může hmotu přivést zpět, přesně na stejné místo, kde ji položil k usušení, zpět do materiálního světa s časoprostorem, ve kterém žijeme.

[wp_ad_camp_2]

Ormus je supravodič. Tyto prvky rezonují prvotní energií, nulovým bodem, ze kterého pochází veškerý život, a který je kvantovým potenciálem všech možností. Ormus je spojen do jednoho s tímto nekonečným zdrojem energie, který je možné nalézt ve vzduchu, půdě, rostlinách, kamenech a moři. Pitvou zvířecích mozků Hudson dokázal, že ty také obsahují Ormus. Podle Hudsona náš mozek obsahuje alespoň 5 % Ormusu. Toto procento je možné značně zvýšit konzumací jídla a pití s vysokým obsahem Ormusu.

Právě tyto jídla nám v dnešní době tolik chybí. Hudson Ormus označuje za „světlo života“ či „duši“. Tvrdí, že z nás nejen činí duchovnější bytosti, ale že také dokáže opravovat DNA. Nyní si vzpomeňte na experimenty alchymistů, kterým se při pokusech o přeměnu kovů na zlato podařilo ze zlata vytvořit bílý prášek. Církev tyto lidi pronásledovala, mučila a zabíjela. Co věděli a nechtěli, aby to věděli ostatní? Staří Egypťané touto znalostí také disponovali. Zlato vždy bylo pravým platidlem a stejně je to i dnes. Skutečná hodnota zlata však nemusí být materiální, nýbrž léčebná a duchovní.

V pozadí však bohužel fungují temné, mocné síly, které se nám snaží zabránit realizovat svůj skutečný potenciál, pravou evoluci směrem k vyššímu vědomí. Šíří po světě smrt. A to vše provádí kontrolou zásob jídla a peněz.

Ormus v mozku potlačují geneticky modifikované plodiny

Současné velkozemědělství NPK je založeno na pěstování plodin s jen minimálním množstvím tří prvků: dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Tato technika vzešla z úspěchu dusíkových bomb za doby první světové války. Rostliny vypěstované za pomocí NPK nemohou v přírodě přežít, protože příroda na tyto slabé organismy posílá „čistící čety“ v podobě hmyzu a hub. Proto jsou plodiny ošetřovány pesticidy, což je vlastně obdoba nervového plynu.

Nepřirozený produkt je tak uměle udržován naživu za pomocí válečné chemie. Následkem toho dochází k rozvoji nedostatku strukturálních minerálů (a tudíž Ormusu) a k požívání nebezpečných toxinů, které poškozují náš hormonální a nervový systém. Způsobená onemocnění pak lékaři „léčí“ dalšími válečnými chemikáliemi. Mezi ty patří například chemoterapie, což není nic jiného než obdoba yperitu.

Genetická modifikace plodin, například kukuřice, bavlny, řepky či sóji, provádějí firmy typou Monsanto (u nás zastoupeno Agrofertem) za účelem změny genetického plánu těchto plodin, aby je bylo možné patentovat. To probíhá proniknutím do DNA rostlin za použití rakoviny či virů.

Zvířata na tom nejsou o moc lépe. Miliony krav, prasat a kuřat jsou chovány v podmínkách, které by za normálních okolností způsobily jejich smrt. Za použití léčiv, růstových hormonů a syntetických materiálů se však udržují při životě, dokud nejsou připravené jít na jatka. Tento proces probíhá tak rychle, že mnoho z nich je stahováno z kůže zaživa. Utrpení těchto zvířat je nepopsatelné a výsledkem jsou nemocné rostliny a zvířata a smrtící energie na talíři. Chce takové „jídlo“ někdo vůbec jíst?

[wp_ad_camp_2]

Je s podivem, že svobodnými mysliteli je jen asi 5 % obyvatel světa?

Experimenty ukazují, že největší obsah Ormusu se nachází v moři. To není tak divné, vezmeme-li v úvahu, že moře pokrývá 70 % zemského povrchu a představuje prebiotickou polévku všeho života na Zemi. Všechny známé i neznámé minerály jsou soustředěny v mořské vodě. Pěstujte svou vlastní zeleninu pomocí zředěné oceánské či mořské vody či soli, stavebních kamenů života.

Jezte co nejvíce syrových a neošetřených přírodních produktů z dobré půdy, pěstovaných s láskou. Pijte přírodní vodu z potoků v lesích, které vytéká na povrch sama od sebe. Vystavte se léčivým silám slunečního záření zíráním do slunce se zavřenýma očima a nataženými dlaněmi. Dýchejte lesní a mořských vzduch, co to jen jde.

Krátce řečeno, vystavte se co nejvíce Ormusu. Tyto prvky jsou známými prvky v Ormusu:

Zlato Stříbro Ruthenium Palladium Indium Platina Osmium Iridium Rhodium Rtuť Kobalt Nikl Měď

Ormus je životní energie. Ta je naprosto nezbytná jako protiváha smrtící energii, které jsme denně vystavování v jídle, vodě, „lécích“, elektromagnetických polích a radioaktivitě kvůli používání ochuzeného uranu ve vzkvétajícím válečném průmyslu. Tato negativní energie způsobuje onemocnění a otupuje nás.

Ale nemusí to tak být. Pamatujte, že životní síla je vždy mocnější než smrtící síla, a temnota je pouze nepřítomnost světla. Stačí se obklopit světlem. Je všude kolem i v nás.

[wp_ad_camp_2]

Zdroj: 1