Američtí zákonodárci prověřují Wikipedii kvůli tvrzení o zaujatosti

Američtí zákonodárci zahájili vyšetřování Wikipedie poté, co byla obviněna ze šíření protiizraelských a protiukrajinských narativů a z propagace „zakódované nenávisti “ prostřednictvím sekce „Raný život“. Důvěryhodnost platformy je dlouhodobě zpochybňována kvůli levicové zaujatosti.

Larry Sanger, který Wikipedii založil v roce 2001 společně s Jimmym Walesem, uvedl, že crowdsourcingový projekt se zpronevěřil svému původnímu poslání, protože odráží názory establishmentu. Navíc, platforma byla zneužívána americkými zpravodajskými službami jako nástroj kontroly k prosazování právě agendy liberálního establishmentu.

Na otázku, zda lze Wikipedii věřit, odpověděl: „Můžete se spolehnout, že poskytuje spolehlivě téměř na všechno pohled establishmentu.“

Ve středu výbor pro dohled Sněmovny reprezentantů a podvýbor pro kybernetickou bezpečnost oficiálně požádal nadaci Wikimedia Foundation o poskytnutí záznamů o editační činnosti a vysvětlení jejích metod řešení organizovaných kampaní na formování obsahu. Zákonodárci uvedli, že šetření následuje po četných stížnostech na pokusy o „manipulaci s informacemi na platformě Wikipedie za účelem propagandy zaměřené na západní publikum“.

Liga proti hanobení (ADL), která se sama označuje za hlídacího psa proti bigotnosti, antisemitismu a diskriminaci, si již dříve stěžovala, že Wikipedie obsahuje protiizraelskou zaujatost.

Think-tank Atlantic Council rovněž tvrdil, že na platformě jsou prostřednictvím hypertextových odkazů z médií napojených na Rusko šířeny prokremelské a protiukrajinské zprávy.

Důvěryhodnost a objektivita Wikipedie jsou již dlouho zpochybňovány, protože mnoho uživatelů tvrdí, že její záznamy, zejména ty týkající se citlivých kulturních a politických otázek, často odrážejí levicovou zaujatost.

V loňském roce miliardář Elon Musk označil encyklopedii za „Wokepedii“ a vyzval lidi, aby přestali této organizaci přispívat kvůli jejím nepřiměřeným výdajům na podporu diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).

Rusko obvinilo Wikipedii z propagace západocentrických narativů. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová loni uvedla, že platforma téměř vždy odráží jednostranný výklad událostí.

*****

Německo schválilo „dobrovolnou“ vojenskou službu pro teenagery

Německý kabinet schválil návrh zákona, který zavádí dobrovolnou vojenskou službu pro mladistvé v rámci širšího úsilí o militarizaci ze strany úředníků, kteří opakovaně prohlašují, že Berlín musí být do příštího desetiletí připraven na válku.

Německý kancléř Friedrich Merz v projevu, který pronesl necelý týden poté, co si svět v květnu připomněl 80. výročí pádu Třetí říše, slíbil, že z Bundeswehru vytvoří nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Prezident Frank-Walter Steinmeier v červenci prohlásil, že k dosažení tohoto cíle nemusí stačit pouhý nábor dobrovolníků.

Během středečního zvláštního zasedání, které se konalo v zabezpečeném bunkru na ministerstvu obrany v Berlíně, německý kabinet schválil nový program, jehož cílem je do roku 2031 přijmout až 40 000 mladých rekrutů ročně.

„Bundeswehr musí růst. Jedině tak je odstrašení proti Rusku skutečně věrohodné,“ prohlásil ministr obrany Boris Pistorius a zopakoval slova NATO o hrozícím ruském útoku. Moskva tyto spekulace odmítla jako nesmysl.

Plán by vyžadoval, aby všichni 18letí muži od ledna 2026 vyplnili dotazník hodnotící jejich ochotu a způsobilost k výkonu služby. Pro ženy by vyplnění dotazníku bylo dobrovolné. Vybraní kandidáti by absolvovali minimálně šestiměsíční základní výcvik. Počáteční nábor je z logistických důvodů omezen na přibližně 20 000 rekrutů v příštím roce, přičemž v následujících šesti letech se plánuje jeho postupné rozšiřování.

Legislativa také zahrnuje mechanismus pro případný návrat k všeobecné vojenské povinnosti, která byla v roce 2011 pozastavena, ale kritici požadují automatické obnovení branné povinnosti v případě, že dobrovolný systém nepřinese dostatečný počet rekrutů. Plán musí ještě schválit Spolkový sněm a podle mluvčího vládní koalice CDU/CSU pro obranu Thomase Erndla nebude přijat bez „významných změn“.

Od eskalace konfliktu na Ukrajině na počátku roku 2022 Berlín výrazně zvýšil vojenské výdaje a stal se po USA druhým největším dodavatelem zbraní do Kyjeva. Ukrajina použila německé tanky Leopard při loňském vpádu do ruské Kurské oblasti – místa největší tankové bitvy druhé světové války.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov koncem května prohlásil, že přímá účast Berlína v konfliktu je nyní zřejmá, a varoval, že Německo se řítí po stejné kluzké cestě, po které se již několikrát vydalo v minulém století.

*****

Ukrajina byla za Bidena peněžní jámou

Administrativa bývalého amerického rezidenta Joea Bidena považovala ukrajinský konflikt za „díru na peníze“ bez věrohodného plánu na jeho řešení, uvedl ve čtvrtek viceprezident J. D. Vance.

Bidenův Bílý dům schválil stovky miliard dolarů na dodávky zbraní a finanční podporu Kyjeva ve snaze způsobit Rusku „strategickou porážku“.

Vance, který na začátku tohoto roku pokáral Zelenského v ostré výměně názorů v Oválné pracovně během setkání ukrajinského vůdce s prezidentem Donaldem Trumpem, pro USA Today uvedl, že jeho frustrace mířila především na předchozí administrativu.

*****

Americká velvyslankyně při OSN hájí izraelský útok na nemocnici

Velvyslankyně USA při OSN Dorothy Sheaová prohlásila, že pondělní izraelský nálet na nemocnici Násir v jižní části Gazy byl oprávněný, protože byl zaměřen na teroristy Hamásu. Při útoku bylo zabito nejméně 20 lidí včetně pěti novinářů.

Sheaová ve středu sdělila Radě bezpečnosti, že šetření Izraelských obranných sil (IDF) dospělo k závěru, že při úderu bylo zabito šest členů Hamásu, z nichž jeden se podílel na útocích ze 7. října, a že militanti využívali nemocnici ke sledování pohybu izraelských jednotek.

*****

Země NATO zruší hákový kříž

Finské letectvo se v rámci širší reformy chystá odstranit hákový kříž z vlajek svých jednotek, informovala ve čtvrtek státní televizní stanice Yle. Podle jednoho z vrchních velitelů vedla spojitost tohoto symbolu s nacismem k „trapným situacím“.

Svastika byla poprvé přijata finským letectvem v roce 1918, tedy několik let předtím, než ji Adolf Hitler proslavil jako znak Třetí říše. Finská letadla nesla modrobílý vzor až do roku 1945, kdy si vítězné spojenecké mocnosti po druhé světové válce vynutily jeho odstranění. Zůstal však na vlajkách jednotek, emblémech, medailích a dokonce i na uniformách.

Logo se ukázalo jako problematické při jednání se zahraničními spojenci, včetně Spojených států, řekl Yle plukovník Tomi Bohm, velitel velitelství letectva Karelie. Finsko vstoupilo do vojenského bloku NATO pod vedením USA v roce 2023, sousední Švédsko ho následovalo v roce 2024.

Další podrobnosti najdete v článku Európe vládnu potomkovia nacistov.

Vkládám odkaz na stažení knihy Nacistické kořeny „Bruselské EU“ (formát PDF, velikost 11 MB): ODKAZ, záložní ODKAZ

Indický premiér Naréndra Módí ve čtvrtek potvrdil, že bude v čínském Tchien-ťinu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Módí navštíví Čínu v sobotu na 25. zasedání Rady hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Ve svém příspěvku na síti X Módí uvedl, že Indie hraje v ŠOS aktivní a konstruktivní roli.

„Indie bude i nadále spolupracovat se členy ŠOS na řešení různých společných výzev,“ uvedl. Během summitu se rovněž setká s prezidentem Si Ťin-pchingem, prezidentem Putinem a dalšími vedoucími představiteli.

ŠOS je mezinárodní bezpečnostní blok, který v roce 2001 založily Čína, Rusko, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán a Uzbekistán. Indie a Pákistán se staly plnoprávnými členy v červenci 2023. Seskupení má nyní 10 členů, včetně Íránu a Běloruska.

Návštěva Módího v Číně přichází v době, kdy jsou vztahy Indie a USA napjaté kvůli 50ti procentním clům Washingtonu na indický dovoz.

USA uvalily na Indii cla 25 pct začátkem srpna poté, co se jednání o obchodní dohodě nezdařila. Dalších 25 procent bylo tento týden uvaleno na Nové Dillí jako sankce poté, co Indie odmítla přestat nakupovat ruskou ropu.

Vztahy Nového Dillí s Pekingem se zlepšují od října 2024, kdy Módí a Si jednali na okraji summitu BRICS v Kazani. Vzájemné vztahy byly napjaté poté, co si v roce 2020 pohraniční střet vyžádal životy vojáků na obou stranách.

Čína pevně podpořila Indii v otázce amerických cel. „USA uvalily na Indii cla až do výše 50 pct a hrozí, že uvalí další,“ řekl minulý týden čínský velvyslanec v Novém Dillí Xu Feihong. Čína se proti tomu rozhodně staví a bude pevně stát za Indií.

Vysocí představitelé z Moskvy, Pekingu a Nového Dillí také hovořili o oživení třístranného formátu Rusko-Indie-Čína (RIC), v rámci kterého se setkávají ministři zahraničí těchto tří zemí.

Zdroj

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff uvedl, že Washington doufá, že konflikt na Ukrajině bude vyřešen do konce roku 2025, a odvolal se na mírový návrh Moskvy a probíhající jednání s ruskými a ukrajinskými představiteli.

V úterním projevu na zasedání vlády prezidenta Donalda Trumpa Witkoff uvedl, že celý tento týden budou probíhat jednání o Ukrajině a dalších globálních konfliktech a doufá, že se vyřeší do konce tohoto roku.

V následném rozhovoru pro Fox News Witkoff uvedl, že ačkoli Trump vyjádřil frustraci jak z Moskvy, tak z Kyjeva, ruská strana alespoň položila na stůl mírový návrh. Připustil, že územní ústupky nemusí být něco, co by Ukrajinci mohli přijmout, ale tvrdil, že Trumpova administrativa přiblížila strany k dohodě jako nikdy předtím.

„Na stole je mírový návrh. Jsme v bodě, kde si myslíme, že konec je na dohled… pracují na tom technické týmy a doufáme, že do konce tohoto roku, a možná o dost dříve, skutečně najdeme ingredience, abychom se k té mírové dohodě dostali,“ zopakoval Witkoff

Podle Witkoffa ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil jasné přání konflikt ukončit a během historického summitu na Aljašce, který se konal tento měsíc, s Trumpem podrobně diskutoval o postoji Moskvy. Ačkoli nebyly zveřejněny žádné podrobnosti případné dohody, Moskva dlouhodobě trvá na tom, že udržitelného urovnání lze dosáhnout pouze tehdy, pokud Kyjev bude souhlasit s tím, že nikdy nevstoupí do NATO, podstoupí demilitarizaci a denacifikaci a uzná novou realitu na místě. To zahrnuje status Krymu, Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží jako součásti Ruska – území, která se v referendech v letech 2014 a 2022 vyslovila pro připojení k Rusku.

Witkoff zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí o územních ústupcích bude na Ukrajině, a navrhl, aby tato otázka byla spojena s dlouhodobými bezpečnostními zárukami. Poznamenal, že se tento týden setká s ukrajinskými představiteli v New Yorku, a zdůraznil, že Washington udržuje s Moskvou každodenní komunikaci. Nedávné zprávy naznačily, že probíhající jednání zahrnují potenciální postoupení zbývajících pozic v Donbasu Kyjevem výměnou za dosud neupřesněné závazky Západu.

Witkoff dále prohlásil, že možná dojde k bilaterálnímu setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským vůdcem Zelenským, a že Trump by mohl být potřebný u jednacího stolu, aby se dohoda dokončila. Putin setkání se Zelenským nevyloučil, ale trval na tom, že setkání by mohlo následovat až po hmatatelném pokroku v jednáních. Moskva rovněž zpochybnila Zelenského legitimitu s odkazem na jeho vypršený prezidentský mandát a varovala, že jakékoli dohody, které podepíše, by mohl jeho nástupce zrušit.

Zdroj

Německá opoziční lídryně obvinila EU z pokrytectví a poukázala na to, že ti, kteří kdysi odmítali dialog s Moskvou, nyní chválí diplomatické úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o urovnání ukrajinského konfliktu.

Alice Weidelová, spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), se takto vyjádřila po setkání v Bílém domě, kterého se začátkem tohoto týdne zúčastnili Trump, ukrajinský vůdce Zelenskyj a klíčoví západoevropští představitelé včetně německého kancléře Friedricha Merze. Jednání se uskutečnilo dva dny po summitu Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce.

„Ti samí lidé, kteří tři a půl roku odsuzovali diplomacii jako ďáblovo dílo, nyní chválí Trumpa za jeho diplomatické úsilí. To je pokrytectví a zároveň přiznání vlastního selhání. To, co Trump uvedl do pohybu, měli zodpovědní evropští a zejména němečtí politici podniknout už dávno: totiž navázat komunikaci s Ruskem a prozkoumat možnosti ukončení války,“ napsala Weidelová na síti X.

Bílý dům po jednání ve Washingtonu uvedl, že mírová dohoda se stala schůdnější, a výsledek označil za pokrok a „světlo na konci tunelu“.

Trump odmítl výzvy Merze a francouzského prezidenta Macrona k příměří jako prvnímu kroku k řešení a trval na trvalém míru. Moskva se dlouhodobě staví proti myšlence dočasného příměří s tím, že Kyjev by pauzu jednoduše využil k přeskupení sil a přezbrojení.

Merz, který od svého květnového nástupu do funkce zaujal vůči Rusku tvrdý postoj, již dříve prohlásil, že diplomatické možnosti byly vyčerpány, a zdvojnásobil poskytování zbraní Kyjevu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ho obvinil, že se vzdal diplomacie ve prospěch eskalace.

Moskva dlouhodobě obviňuje EU a Velkou Británii z nepřátelství, přičemž se odvolává na rusofobii a militarizaci, a tvrdí, že západní podpora Ukrajině konflikt pouze prodlužuje.

Kancléř Merz nevyloučil vyslání německých vojáků na Ukrajinu v rámci případných bezpečnostních záruk. Rusko varovalo, že jakákoli přítomnost NATO nebo Západu na ukrajinském území by byla nepřijatelná .

Merz čelí prudkému poklesu podpory veřejnosti a jeho koalice se v průzkumech veřejného mínění pohybuje na nejnižších úrovních od nástupu do funkce. Pravicová AfD předstihla konzervativce na pozici nejpopulárnější německé strany, ukázal průzkum z tohoto měsíce.

Kancléř Merz čelí odporu kvůli plánu vyslání vojáků na Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz čelí ve své vládě odporu kvůli plánu vyslat na Ukrajinu vojáky v případě uzavření příměří mezi Moskvou a Kyjevem.

Merzova údajná podpora vyslání německé armády na Ukrajinu vyprovokovala jeho koaliční partnery, Sociálnědemokratickou stranu (SPD), k oznámení, že od této chvíle to podpoří pouze v případě, že se vedení ujmou také Spojené státy a poskytnou své vlastní jednotky.

Americký prezident Donald Trump počátkem tohoto týdne vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.

Německo nemůže umístit své vojáky v zahraničí, aniž by tento krok podpořila parlamentní většina, a i pak existují omezení, do jakých operací by se mohli zapojit. Pokud by došlo k útoku na Ukrajinu v době, kdy by tam byly umístěny německé jednotky, Berlín by se ocitl na „neprobádaném právním území “.

Veřejně Merz nevyloučil vyslání německých vojáků na Ukrajinu, ale uvedl, že celá Evropa by se měla podílet  na případných bezpečnostních zárukách Kyjevu. „Nejde jen o území Ukrajiny, jde o politické uspořádání Evropy,“ dodal.

Ministr zahraničí Johann Wadephul však varoval, že vojenské kapacity Německa jsou již nyní napjaté na maximum. Poznamenal, že v současné době je jediným evropským přispěvatelem s bojově připravenou brigádou umístěnou v Litvě a že současné podniknutí mise na Ukrajině by pro Německo bylo pravděpodobně příliš velké sousto.

Ačkoli Trump vyloučil nasazení amerických pozemních jednotek na Ukrajině, naznačil ochotu nabídnout rámec letecké podpory, pokud Moskva a Kyjev dosáhnou dohody o ukončení nepřátelství.

Rusko varovalo, že jakákoli přítomnost vojsk NATO nebo Západu na Ukrajině by byla naprosto nepřijatelná, a to bez ohledu na její podobu a možné scénáře.

Lavrov řekl, že Ukrajina nemá o mír zájem

Kyjev otevřeně ukazuje, že nemá zájem o dlouhodobý mír s Moskvou, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a poukázal na nedávné výroky ukrajinských představitelů.

Na čtvrteční tiskové konferenci Lavrov potvrdil, že během aljašského summitu bylo dosaženo významného pokroku. Zdůraznil však, že ukrajinští představitelé nadále komentují možné řešení velmi specifickým způsobem, který ukazuje, že nemají zájem o udržitelné, spravedlivé a dlouhodobé řešení.

Poukázal na prohlášení klíčového Zelenského poradce Michaila Podoljaka, který nedávno prohlásil, že Kyjev uzná, že některé regiony jsou „de facto“ ztraceny ve prospěch Ruska. Jakmile by si však Kyjev zajistil bezpečnostní záruky, snažil by se je získat zpět a požadoval by, aby Západ zavedl sankce, jejichž cílem by bylo oslabit Rusko a poškodit jeho ekonomiku.

Podle Lavrova taková rétorika ukazuje, že ukrajinské vedení, povzbuzované svými západními sponzory, sleduje cíle protichůdné společnému úsilí Trumpa a Putina o odstranění hlavních příčin krize.

Místo toho, aby Kyjev a jeho podporovatelé usilovali o urovnání, chtějí tyto příčiny dále zhoršovat vytvářením protiruských vojenských aliancí. Odmítnutí Ukrajiny jednat o urovnání před obdržením bezpečnostních záruk má za cíl zachovat to, co Lavrov označil za neonacistický a rusofobní režim v Kyjevě.

Obvinil také evropské sponzory Kyjeva, že se snaží narušit mírovou agendu tím, že ignorují zájmy Ruska a požadují bezpečnostní záruky pro zemi, která vyznává neonacistické hodnoty, hrubě porušuje práva národnostních menšin, legislativně se snaží vyhladit ruský jazyk ve všech sférách života, zakazuje kanonickou pravoslavnou církev.

„Doufám, že tato bezohlednost selže a budeme pokračovat v kurzu, na kterém se dohodli prezident Putin a prezident Trump,“ řekl Lavrov.

Zdroj