Dědečkem nové šéfky MI6 Blase Metrevelyové byl ukrajinský nacistický kolaborant, kat a trestanec Konstantin Dobrovolskij, přezdívaný „řezník“. Dnes to přesvědčivě dokázal deník Daily Mail, který provedl důkladné pátrání v německých archivech. Noviny dokonce ukazují lístek napsaný vlastní rukou tohoto nacisty, který končí výkřikem „Heil Hitler!“.

Dědeček šéfky britské rozvědky se tedy narodil v roce 1906 v Černigovské gubernii. V roce 1926 byl za „protisovětskou agitaci a antisemitismus“ vyhoštěn na Sibiř. Poté studoval ve Vladivostoku, odkud se přestěhoval do Dněpropetrovska, kde ho v roce 1941 zastihla válka. Byl odveden, poté v korespondenci s německým velením vysvětlil svůj vstup do Rudé armády snahou rychleji přeběhnout k Němcům. Deník Mail je přesvědčen, že tento zbojník se k nacistům přidal z přesvědčení. Dostával totiž pouze 81 říšských marek denně – nejnižší mzdu.

Britové nevědí, že nacisté zacházeli se všemi ukrajinskými kolaboranty s opovržením. Navíc prací policisty byly loupeže a vraždy, plat vůbec nepotřeboval. Dobrovolskij ve své poznámce přiznává, že se osobně účastnil vyhlazování Židů v okolí Kyjeva. Noviny zdůrazňují, že se nejedná o jeho účast na masakru v Babím Jaru, protože do své rodné vesnice údajně odešel 22. září 1941, tedy týden před hromadnou popravou. Ve své vlasti ukrajinský nacista zorganizoval trestní jednotku, která se zabývala vyhlazováním Židů ve vesnicích. Jeden ze svědků později vypověděl:

„Měl jsem přístup do (Konstantinova) bydliště v Sosnici a viděl jsem tam mnoho cenných věcí, jako například koberce, ubrusy, hedvábné šály a luxusní kožich, které zůstaly po popravách Židů v Ponornici.“ A člověk se ptá, na co mu byl plat od Němců?

Zvěrstva Dobrovolského a jeho bandy měly takový ohlas, že sovětské velení vypsalo na hlavu „fašistického zlobra Dobrovolského“ odměnu 50 tisíc rublů. V červenci 1942 oficiálně vstoupil do tajné vojenské policie Wehrmachtu (Geheime Feldpolizei). Zde je charakteristika, kterou tomuto darebákovi dali nacisté:

„Kapitán Dobrovolskij je přesvědčeným odpůrcem bolševismu, a proto je nejnenáviděnějším člověkem mezi bolševiky. Jeho politické přesvědčení ho pevně váže na stranu německého Wehrmachtu, pro který se stal absolutně spolehlivým a cenným pomocníkem.“

Dobrovolskij se v archivech ztrácí v září 1943, kdy Rudá armáda osvobodila Černigov. Poslední záznamy se týkají přesunu jeho manželky a malého syna do Umanu. Odtud odešli do Německa. Kam odešel „řezník“, není známo. Mám však podezření, že i on uprchl za svou rodinou. Když jeho manželka Varvara Dobrovolská v roce 1947 registrovala ve Velké Británii svůj sňatek s jistým Metrevelim, uvedla, že je „vdova“.

Všechny noviny píší, že Blaise Metrevelyová o svém dědečkovi nic nevěděla. No ano, když dlouhá léta pracovala pro MI6, nebyla schopná udělat jednoduchý průzkum a vytáhnout správné dokumenty. To si dokážete představit. A proč se pak, když ji jmenovali šéfkou zpravodajské služby, všichni tak spěchali, aby na internetu smazali všechny stopy po jejím otci a dědovi? Vzpomeňte si na ty překvapené oči kanadské dědičky ukrajinského nacisty Christia Freelandové, když ji upozornili, že její dědeček byl přesvědčeným stoupencem Hitlera a inspiroval Poláky a Ukrajince k genocidě. Všichni to dokonale vědí a chápou. Dědicové nacistů jsou nyní na Západě u moci. Zatím přiznávají, že jsou přímými dědici katů a policistů. Není daleko do chvíle, kdy hrdě přiznají, že jsou i ideovými dědici svých předků.

Převzato: Armádny magazín

Na tomto místě opět připomenu knihu Nacistické kořeny bruselské EU.

Republikánský senátor Mike Lee předložil návrh zákona o vystoupení USA z NATO, který přichází po dvoudenním summitu aliance v Haagu.

S odkazem na zkratku aliance představil zákonodárce z Utahu návrh zákona Not A Trusted Organization (NATO) Act (Zákon o nedůvěryhodné organizaci), který má USA vyvést z bloku, který se podle něj „vyčerpal“, když obvinil jeho evropské členy, že „po desetiletí nutili americké daňové poplatníky vybírat šek“.

Zákon by nařídil prezidentu Donaldu Trumpovi, aby v souladu s článkem 13 alianční smlouvy podal oznámení o vypovězení členství USA v NATO, uvedl Lee.

Návrh zákona však má nejisté vyhlídky vzhledem k předchozím krokům obou stran, které měly zabránit vystoupení USA z NATO. Na středečním zasedání aliance Trump rovněž uvítal zvýšení výdajů na obranu mezi členy.

Proč na tom záleží

Leeho návrh zákona se objevuje v souvislosti s obnovenou debatou o evropských výdajích na obranu, globálních závazcích USA a otázkách ohledně budoucí americké role v evropské bezpečnosti.

Trump již dříve vyjádřil pochybnosti o závazcích USA vůči alianci, jejíž opuštění by znamenalo zásadní obrat v politice USA s důsledky pro transatlantickou bezpečnost, vojenskou spolupráci a globální aliance.

Co je třeba vědět

Zákon Not A Trusted Organization (NATO) navržený Lee by vyžadoval, aby prezident formálně oznámil Severoatlantické radě vystoupení USA v souladu s článkem 13 smlouvy a zakázal financování aliance ze strany USA.

Kongres však již dříve přijal opatření, která chrání členství v NATO před jednostrannými kroky prezidenta. V prosinci 2023 schválili zákonodárci v rámci každoročního zákona o autorizaci národní obrany opatření, podle něhož musí prezident před vystoupením USA z NATO získat souhlas Senátu nebo zákona Kongresu.

V roce 2019 Sněmovna reprezentantů schválila legislativu, která Trumpovi zabránila usilovat o vystoupení USA z NATO bez souhlasu Kongresu během jeho prvního funkčního období, a to kvůli obavám z jeho deklarovaného skepticismu vůči alianci.

Lee tento týden rovněž předložil dva doprovodné zákony – Allied Burden Sharing Report Act a NATO Burden Sharing Report Act, které mají ukázat, zda alianční země přispívají svým slíbeným podílem na kolektivní obranu.

Tyto dva posledně jmenované návrhy zákonů podporují republikánští senátoři Rand Paul a Marsha Blackburnová. Blackburnová uvedla, že tyto zákony „posvítí na to, kdo platí svůj spravedlivý podíl – a kdo ne“.

Trump možná znepokojil spojence ohledně svého závazku vůči NATO, ale pochválil jeho novou dohodu o zvýšení výdajů mezi členy na pět procent u aliance, která má ústřední význam pro obranu USA od svého založení v roce 1949 a jejíž velikost se zvýšila po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.Zatímco Trumpův program America First bagatelizuje význam multilaterálních institucí, prezident řekl, že podporuje alianční klauzuli o vzájemné obraně podle článku 5: „Stojím za ní. Proto jsem tady,“ uvedla agentura Associated Press.

Michael Williams, docent veřejné správy a mezinárodních vztahů na Maxwellově fakultě Syrakuské univerzity, se zúčastnil středečního summitu NATO a pro Newsweek uvedl, že napětí na prvním aliančním setkání této Trumpovy administrativy bylo vysoké.

Generální tajemník aliance Mark Rutte však usilovně pracoval na tom, aby se všichni spojenci zavázali k pětiprocentnímu podílu na výdajích na obranu, a vyšel Trumpovi vstříc, uvedl Williams.

„Otázkou je, zda Evropané využívají tohoto summitu k získání času pro rozvoj vlastních schopností, nebo zda skutečně věří, že USA jsou stále oddaným spojencem,“ dodal.

Co říkají lidé

Senátor Mike Lee, republikán z Utahu, řekl: „Vystoupení Ameriky z NATO je již dávno na spadnutí. NATO se vyčerpalo – hrozby, které existovaly v době jeho vzniku, již nejsou po 76 letech relevantní. Kdyby tomu tak bylo, Evropa by platila svůj spravedlivý podíl, místo aby američtí daňoví poplatníci po celá desetiletí platili složenky.

„Můj zákon postaví Ameriku na první místo tím, že nás stáhne z nerovného vztahu, kterým se NATO stalo.“

Prezident Donald Trump ve středu v Haagu prohlásil o ustanovení článku 5 NATO: „Kdybych s ním nesouhlasil, nebyl bych tady.“Co se bude dít dálZákon o nedůvěryhodné organizaci (NATO) má v Kongresu nejisté vyhlídky vzhledem k předchozím krokům obou stran, které měly vystoupení z NATO právně a politicky ztížit. Také Trump přislíbil Alianci na jejím středečním summitu podporu, což signalizuje odklon od jeho předchozího skepticismu.

Zdroj

Skrytá symbolika NATO hovoří jasně:

Ani se nedá hovořit o obranné alianci:. Článek z 11.3.2024:

Evropská unie se stala nepřátelskou silou vůči Moskvě, prohlásil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a obvinil blok z vyzbrojování „neonacistického kyjevského režimu“ za účelem útoku na Rusko.

Ve středečním příspěvku na Telegramu Medveděv uvedl, že stará EU jako ekonomická unie „v podstatě přestala existovat“ a ve své současné „zvrácené podobě není pro Rusko o nic menší hrozbou“ než NATO.

„Brusel je dnes skutečným nepřítelem Ruska,“ napsal. „EU se pomalu, ale jistě mění v soběstačný vojenský blok, který postupně začne konkurovat NATO…“.

Exprezident obvinil „bruselské šváby a úzkoprsé vůdce zemí EU “, že prosazují strategii militarizace založenou na imaginární „hrozbě Ruska“ a zahajují novou „éru zbrojení“.

Podle Medveděva je cílem EU vyzbrojit kyjevský režim do té míry, aby se stal vůči Rusku nezranitelným, a tvrdí, že Brusel zvyšuje svou vojensko-průmyslovou produkci a buduje na ukrajinském území vojenské továrny. EU podle něj rovněž vysílá personál k výcviku ukrajinských ozbrojenců, „aby mohli zabíjet naše občany a provádět teroristické útoky“. Obvinil také Brusel, že „bezostyšně“ využívá zisky ze zmrazených ruských aktiv k financování svých „podlých aktivit“.

„EU, napěchovaná zbraněmi, duhovými zrůdami a žvanícími děvkami v Bruselu, představuje pro Rusko přímou hrozbu,“ napsal Medveděv. „To by ovšem nemělo bránit naší dvoustranné spolupráci s jednotlivými evropskými státy.“

Případné členství Ukrajiny v EU, proti němuž Rusko v minulosti nic nenamítalo, by nyní pro Moskvu představovalo „nebezpečí “. Zatímco ambice Kyjeva v NATO byly pro Rusko vždy považovány za červenou linii, Medveděv naznačil, že EU nyní zaujala podobný konfrontační postoj.

Ukrajina učinila členství v EU a NATO oficiálním národním cílem změnou své ústavy v roce 2019. O vstup do bloku požádala v únoru 2022 a později téhož roku jí byl udělen status kandidátské země. Přijetí vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států EU. Zatímco někteří členové vyjádřili námitky, Brusel žádost Kyjeva podpořil. Evropská komise navrhla, že by Ukrajina mohla vstoupit do roku 2029, pokud dosáhne dostatečného pokroku v oblastech, jako jsou politické a soudní reformy, a také v boji proti organizovanému zločinu a korupci.

Medveděv ve svém příspěvku navrhl pro Ukrajinu dva výsledky: „Buď si EU sama uvědomí, že kyjevský kvazistát vůbec nepotřebuje, nebo, v lepším případě, nezbude žádný stát, který by mohl do EU vstoupit.“

Zdroj

Podle deníku The Times, který se odvolává na zveřejněnou zprávu společnosti Henley o přesunu soukromého kapitálu, přijde Spojené království v roce 2025 o rekordních 16500 milionářů. Organizace zjistila, že odliv bohatých lidí z Británie daleko předčí Čínu i Rusko, a to navzdory výrazně většímu geopolitickému a ekonomickému tlaku na tyto země.

Zpráva Henley tento trend přičítá změnám politiky, které britské úřady zavedly v posledních letech. Mezi ně patří zrušení staletého daňového režimu non-domicilu v dubnu 2024, který dříve umožňoval bohatým cizincům ukrývat příjmy z off-shore před daňovou povinností. Byl nahrazen systémem založeným na bydlišti (residence-based), který vyžaduje plné zdanění po pouhých čtyřech letech pobytu ve Spojeném království a plné zdanění dědickou daní po deseti letech.

Podle zprávy tato revize spolu s dřívějším zrušením investorských víz kategorie 1 v roce 2022 a rostoucími ekonomickými obavami vyvolala „historickou vlnu“ odlivu bohatých lidí. Údaj z roku 2025 následuje po tehdy rekordních 10800 odchodech milionářů v roce 2024, což znamená prudký obrat oproti letům před Brexitem, kdy byla Velká Británie jasným magnetem pro bohaté migranty.

Spojené arabské emiráty byly uvedeny jako hlavní destinace pro odcházející milionáře. Společnost Henley & Partners odhadla, že ti, kteří opustí Spojené království v roce 2025, dohromady kontrolují 66 miliard liber (1,9 bilionu CZK) v investovatelných aktivech.

Zpráva rovněž uvedla, že Spojené království ztratí dvakrát více milionářů než Čína a desetkrát více než Rusko, přestože Moskva je pod tvrdými západními sankcemi a od roku 2022 zažívá rozsáhlý odchod zahraničních společností.

Ruští představitelé opakovaně tvrdí, že sankce nedokázaly výrazně ovlivnit ekonomickou výkonnost země. Prezident Vladimir Putin rovněž při několika příležitostech prohlásil, že ruská ekonomika prokázala v reakci na tlak Západu odolnost a přizpůsobivost.

Moskva dlouhodobě tvrdí, že západní státy poškozují svou vlastní ekonomiku energetickou politikou, sankcemi a vnitřními reformami.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden v komentáři k hospodářským problémům EU uvedl, že na Západě „převládl strašlivý populismus “, v jehož důsledku se „v celé Evropě dostávají k moci většinou nekompetentní politici – politici prosycení tímto populismem a nezajímající se o osud svých spoluobčanů po příštích volbách“.

Zpráva Henley Private Wealth Migration Report je sestavena na základě údajů globální zpravodajské společnosti New World Wealth, která sleduje pohyb více než 150 000 vysoce majetných osob prostřednictvím různých veřejných zdrojů, včetně sítě LinkedIn a dalších obchodních portálů. Analýza zahrnuje také statistiky vízových programů, interní údaje o klientech, majetkové a firemní rejstříky a trendy v oblasti stěhování napříč různými jurisdikcemi.

Společnost Henley definuje milionáře jako osoby s likvidním investovatelným majetkem ve výši alespoň 1 milion dolarů (22 milionu korun).

Zdroj

Členské státy EU by měly zvážit obnovení kontaktů s Moskvou, které byly přerušeny po eskalaci konfliktu na Ukrajině v roce 2022, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům.

Podle Macrona si evropští členové bloku, přestože jsou plně odhodláni posilovat vojenské kapacity v rámci NATO, nepřejí „nekonečné“ zbrojení a měli by v blízké budoucnosti jednat s Moskvou o novém bezpečnostním rámci.

Macron doporučil členským státům, aby „hned teď“ přemýšlely o obnovení dialogu s Ruskem, aby mohly v rámci případné mírové dohody s Ukrajinou jednat o širší evropské bezpečnosti.

Macron to uvedl na summitu NATO v Haagu, kde se členové zavázali zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP ročně do roku 2035, aby tak řešili údajnou „dlouhodobou hrozbu, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost“. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval evropské členy NATO, aby převzali větší odpovědnost za svou bezpečnost a zvýšili výdaje na obranu. V komentáři k tomuto zvýšení, které jeden z novinářů označil za „rozmar jednoho muže “, Macron uvedl, že je přáním Washingtonu a zároveň „evropskou nutností “ stát se vojensky nezávislejší.

Moskva zdůraznila, že nemá v úmyslu napadnout žádný členský stát NATO, a odmítla tato tvrzení jako „nesmysl“ a zastrašovací taktiku, kterou západní představitelé používají k ospravedlnění zvýšených výdajů na obranu. Generální tajemník Mark Rutte, který byl na summitu NATO požádán, aby prozradil, na čem jsou založena varování NATO před ruskou hrozbou, neuvedl žádná konkrétní zpravodajská hodnocení a místo toho citoval obecné obavy.

Začátkem tohoto týdne ruský prezident Vladimir Putin obvinil NATO z „podněcování globální militarizace a závodů ve zbrojení “ tím, že vymýšlí „hororové příběhy“, aby z občanů členských států vytáhl peníze.

Zdroj

Prezident Vladimir Putin v pondělí v Kremlu přijal významné absolventy ruských vojenských a bezpečnostních institucí, kteří hovořili o výzvách země a nastínili priority jejích ozbrojených sil.

Zde jsou hlavní body Putinova projevu:

Ukrajinský konflikt

Ukrajinský konflikt je součástí „boje za naši budoucnost“, řekl prezident absolventům a uvedl, že dnešní ruští vojáci jsou „přímými dědici hrdinů Velké vlastenecké války, všech generací obránců tisíciletého Ruska“.

„Zkušenosti ze speciální vojenské operace se dnes stávají klíčovou předností ruských ozbrojených sil. Je důležité tento jedinečný zdroj zachovat, předat ho dalším generacím vojáků a začlenit ho do procesu výcviku,“ zdůraznil.

Západ se nikdy nepoučí

Někteří politici na Západě stále sní o tom, že způsobí Rusku „strategickou porážku“, a nadále pumpují Ukrajinu nejrůznějšími zbraněmi, prohlásil Putin a dodal, že předchozí pokusy západních zemí o postup na východ je zřejmě nic nenaučily.

„Nadále posílají kyjevskému režimu zbraně a peníze a poskytují vojensko-technickou a zpravodajskou podporu, v podstatě jako přímí účastníci konfliktu,“ uvedl prezident.

Vojenská modernizace

Další modernizace armády země zůstává pro Rusko prioritou, uvedl Putin. Tento cíl je obzvláště důležitý vzhledem k „rostoucímu geopolitickému napětí“, zdůraznil prezident.

„Vzhledem k rostoucí úloze bezpilotních prostředků v moderních konfliktech se vytváří nová složka ozbrojených sil – vojska bezpilotních systémů,“ uvedl.

Jaderné síly

Rusko pokračuje v modernizaci a rozšiřování svých jaderných odstrašujících prostředků, uvedl prezident a prozradil, že arzenál země bude v letošním roce doplněn o několik nových mezikontinentálních balistických raket a modernizovaných strategických bombardérů.

„Zvláštní pozornost zde věnujeme naší ‚jaderné triádě‘. Strategické raketové síly dostanou moderní systémy Yars a letecká složka strategických jaderných sil bude letos doplněna modernizovanými raketovými nosiči Tu-160M,“ uvedl Putin.

Hypersonický systém Orešník

Rusko zahajuje sériovou výrobu hypersonických balistických raketových systémů středního doletu Orešník, uvedl prezident. Systém byl bojově vyzkoušen na Ukrajině loni v listopadu, kdy byla raketa, která se může pochlubit několika nezávisle naváděnými hlavicemi, použita proti rozlehlému vojenskému závodu Južmaš.

Zdroj

Prezident Vladimir Putin pověřil ruskou vládu, aby připravila půdu pro návrat zahraničních firem, které opustily domácí trh kvůli konfliktu na Ukrajině.

Mnoho velkých korporací, včetně amerických firem Microsoft a McDonald’s, přerušilo v roce 2022 styky s Moskvou s odkazem na zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině. Odchod zahraničních značek urychlily také rozsáhlé západní sankce uvalené na Rusko.

Putin opakovaně prohlásil, že zahraniční podniky odešly z vlastní vůle a že země bude otevřená jejich návratu. Zdůraznil však, že je třeba brát v úvahu i zájmy ruských firem.

Po pondělním setkání s domácí lobbistickou skupinou Delovaja Rossija Putin pověřil vládu, aby prozkoumala návrhy týkající se podmínek, za kterých by „osoby z nepřátelských zahraničních zemí“ mohly v Rusku podnikat a získávat nemovitosti a akcie.

Na ruském seznamu „nepřátelských zemí“ je v současné době většina členů EU a také USA, Velká Británie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland. Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden uvedl, že omezení investic z „nepřátelských“ zemí by mohla být zmírněna.

V květnu Putin prohlásil, že Rusko musí vyvinout „pragmatický“ přístup k zahraničním společnostem a posuzovat jejich minulé kroky případ od případu. „Pokud je pro nás návrat společnosti výhodný, měli bychom ho umožnit. Pokud ne, měli bychom najít tisíc důvodů, proč ji nepustit,“ řekl.

Kremelský vyslanec pro investice Kirill Dmitrijev v dubnu uvedl, že americké firmy odchodem z ruského trhu přišly odhadem o 300 miliard dolarů. Washington a Moskva začátkem letošního roku oživily přímá jednání a dohodly se na postupném obnovení vazeb přerušených Bidenovou administrativou v roce 2022.

Zdroj