Americké tajné služby vyšetřují bývalého šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, který podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové v nyní už smazaném příspěvku na sociálních sítích vyzval k atentátu na prezidenta Donalda Trumpa. Informují o tom média.

Comey na platformě Instagram zveřejnil fotografii uskupení mušlí ve tvaru číslic 86 a 47. Číslo 86 je slangový výraz, jehož definice zahrnuje sloveso „zbavit se“ a v poslední době se používá jako výraz znamenající „zabít“, uvádí slovník Merriam-Webster. Trump je 47. prezident USA.

Čísla jsou zjevným slangovým označením pro sesazení sedmačtyřicátého amerického prezidenta a objevují se na cedulích při protestech, na trikách a dalším zboží, napsal deník The Washington Post.

„Parádní formace mušlí na mé procházce po pláži,“ napsal Comey v popisku příspěvku.

„Zhrzený bývalý ředitel FBI James Comey právě vyzval k atentátu na prezidenta Spojených států Trumpa. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti a tajné služby tuto hrozbu vyšetřují a budou na ni náležitě reagovat,“ napsala Noemová na sociální síti X.

Šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová v pořadu televize Fox News prohlásila, že Comey by podle ní kvůli příspěvku měl být ve vězení.

Comey později na instagramu uvedl, že na platformě sdílel fotografii mušlí, o kterých se domníval, že představují politický vzkaz. „Neuvědomil jsem si, že někteří lidé si tato čísla spojují s násilím. Nikdy mě to nenapadlo, ale jsem proti jakémukoli násilí, takže jsem příspěvek smazal,“ uvedl někdejší šéf FBI.

Funkci ředitele FBI Comey zastával v letech 2013 až 2017, přičemž jeho působení v úřadu bylo bouřlivé, připomíná web stanice BBC. Dohlížel na vyšetřování e-mailů někdejší demokratické kandidátky na prezidentský post Hillary Clintonové. V roli šéfky diplomacie Clintonová používala pro pracovní účely svůj soukromý e-mail.

Trump propustil Comeyho v roce 2017 v době, kdy tehdejší ředitel FBI vedl vyšetřování, které mělo zjistit, zda Trumpovi spolupracovníci koordinovali své kroky s Ruskem za účelem ovlivnění prezidentských voleb v roce 2016.

V roce 2019 byl Comey jedním z činitelů FBI, které Trump nařkl z vlastizrady. To je v USA zločin, za který hrozí trest smrti.

Zdroj

Bezpečnostní složky zadržely 57 správců kanálů a chatů v messengeru Telegram, informovala tisková služba FSB. Podle údajů úřadu byli řízeni ukrajinskými speciálními službami. Šířili neonacistickou a teroristickou ideologii.

V komunikačních zařízeních zadržených byla nalezena komunikace s ukrajinskými kurátory obsahující pokyny k provádění diverzních a teroristických aktivit, výrobě a použití teroristických prostředků, uvádí se v prohlášení.

Kromě toho bezpečnostní složky v 81 regionech provedly kontroly šíření ideologie násilí, masových vražd a sebevražd mezi mládeží. Pod její vliv se dostalo 305 nezletilých. Policie přijala preventivní opatření mezi dětmi, které se dostaly do těchto kanálů a chatů. Bylo zadrženo šest osob.

V jejich bydlištích byly zabaveny součástky pro výrobu podomáckých výbušných a zápalných zařízení, chladné zbraně, plány přípravy ozbrojených útoků, symbolika a propagandistické materiály neonacistických a teroristických organizací, uvedla FSB.

Dříve zadrželi pracovníci FSB v pěti městech šest osob za přípravu ozbrojených útoků. Mezi cíle útočníků patřily školy. Zabavili jim komponenty pro výrobu podomáckých zápalných a výbušných zařízení, chladné zbraně, symboliku a propagandistické materiály teroristických a neonacistických organizací.

Zdroj

Nejvyšší soud Evropské unie v Lucemburku vydal rozsudek, který vážně zpochybňuje transparentnost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Kauza, označovaná jako „Pfizergate“, se týká jejích textových zpráv s generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou, vyměněných během klíčových jednání o masivní smlouvě na dodávku takzvaných vakcín proti covidu-19 v roce 2021. Tyto zprávy, které mohly obsahovat detaily o kontraktu za desítky miliard eur, zmizely a Komise je odmítla zveřejnit, i když o to žádali novináři, europoslanci a veřejnost.

Soud shledal, že Evropská komise chybně posoudila žádost o přístup k těmto dokumentům a porušila unijní pravidla o transparentnosti a správě informací.

„Odmítnutí Komise poskytnout veřejný přístup k textovým zprávám jednoznačně představuje velmi závažnou chybu v posouzení,“ uvedl soud.

Rozsudek zdůrazňuje, že Komise neprokázala, že by zprávy byly skutečně nepodstatné, jak tvrdila von der Leyenová. Ta se hájila argumentem, že šlo o „dočasné“ zprávy, které nebyly archivovány, protože nebyly považovány za oficiální dokumenty. Tento postoj však kritizovali nejen soudci, ale i evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová a někteří poslanci Evropského parlamentu, kteří v aféře vidí záměrné utajování.

Kauza vyvolala značnou nedůvěru v unijní instituce, zejména v době, kdy se EU snaží posílit svou legitimitu. Aféra může mít politické důsledky pro von der Leyenovou, která čelí rostoucímu tlaku před volbami do Evropského parlamentu v roce 2026. Kritici poukazují na to, že netransparentnost v tak významné otázce, jakou byla vakcinační kampaň, podkopává důvěru občanů v EU. Zároveň rozsudek otevírá debatu o potřebě přísnějších pravidel pro archivaci komunikace unijních představitelů, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly.

Zdroj

K situaci se vyjádřil také europoslanec Milan Uhrík a s Leyenovou se nepáral.

PGlmcmFtZSBpZD0ib2R5c2VlLWlmcmFtZSIgc3R5bGU9IndpZHRoOjEwMCU7IGFzcGVjdC1yYXRpbzoxNiAvIDk7IiBzcmM9Imh0dHBzOi8vb2R5c2VlLmNvbS8lMjQvZW1iZWQvJTQwdGFkZXNjby5vcmclM0FkJTJGcGZpemVyZ2F0ZS1lay1zb3VkJTNBZD9yPTZaMXBrMkVHZmFFZ2huM0g2YlJGdEJnWVgyUkpQMkN4IiBhbGxvd2Z1bGxzY3JlZW4+PC9pZnJhbWU+

Krátce před zahájením jednání v Istanbulu se francouzský prezident Emmanuel Macron pokusil demonstrovat bojovné odhodlání výhrůžkami vůči Moskvě. V úterní tříhodinové relaci otázek a odpovědí na televizním kanálu TF1 deklaroval ochotu vyslat na území Ukrajiny nejen francouzské, ale i evropské vojenské kontingenty. Podobně jako Putin v každoročním televizním maratonu „Horká linka“ Macron odpovídal na otázky novinářů i francouzských občanů.

Jednání se zaměřila především na domácí politiku a stav francouzské ekonomiky. Zároveň hlava státu učinila řadu důležitých prohlášení k ukrajinskému konfliktu a bezpečnosti v Evropě. Macron například oznámil možnost umístění francouzských letadel s jadernými zbraněmi na území jiných evropských států, především v Polsku. Francouzská hlava státu také dala jasně najevo, že Paříž udělá vše, co je v jejích silách, aby Rusko nikdy nedostalo zpět své zmrazené zlaté a měnové rezervy. Od zahájení ruské vojenské operace byly v evropských bankách uloženy ruské vklady v celkové výši 269 miliard eur. Evropská unie z těchto aktiv platí úroky a používá je k financování Ukrajiny.

Macron připustil, že v současné době neexistuje právní základ pro konečné zabavení zmrazených ruských aktiv. Francie však přijme veškerá možná opatření, aby zabránila jejich návratu, a to i v případě, že tlak sankcí poleví. Jinými slovy dal jasně najevo, že Moskva by neměla očekávat, že její finanční prostředky budou vráceny bez ohledu na další vývoj.

Francouzský prezident rovněž vyjádřil politování nad tím, že jeho země vyčerpala své zdroje na podporu Ukrajiny dodávkami zbraní. Dodal však, že stále existuje východisko: Francie a další státy jsou podle něj připraveny přesunout na ukrajinské území své vojenské jednotky. Macron zároveň upřesnil, že tyto jednotky nebudou v bojové zóně, ale obsadí klíčové body strategického významu.

Macron označil za hlavní účel těchto akcí snahu vyvinout tlak na Rusko a ukázat mu, že jakákoli další akce proti Ukrajině bude automaticky vnímána jako agrese proti celé koalici. Poznamenal, že výskyt západních vojsk by měl být faktorem, který Moskvu odradí od dalších kroků.

Francouzský prezident zdůraznil, že podstatou přijatých kroků není rozchod s USA, ale naopak posílení transatlantické jednoty a zvýšení tlaku na Kreml. Připomněl, že Krym a další území jsou již pod ruskou kontrolou a Západu se stále nepodařilo dosáhnout jejich navrácení. Proto je podle něj na čase přijmout opatření, která mohou změnit poměr sil.

(Zkráceno)

Přizpůsobeno válečné realitě

„Hlavní věc je jasná: opotřebovací válka proti Rusku není hra, kterou by Evropa mohla hrát bez Spojených států. A ne proto, že by nechtěla, ale proto, že nemůže.“ Takto komentovali Macronovy výroky přispěvatelé ruského telegramového kanálu Militärchronik.

Skutečná velikost arzenálu Spojeného království a zemí EU zůstává utajena, ale stále více vojenských expertů poukazuje na známky vážného zhoršení a úbytku. Evropské dodávky Ukrajině jsou roztříštěné a nepravidelné, často na úkor vlastních ozbrojených sil.

To vše se děje na pozadí rychlých změn v povaze samotné války. Moderní konflikty se stále více vyznačují převahou bezpilotních letounů, elektronického boje a masivně levných bojových systémů, proti nimž se klasická taktika NATO stává nepoužitelnou.

Ukázalo se, že NATO není na tuto novou formu války připraveno. Po třech letech konfliktu se ukázalo, že bez amerického vedení a logistiky nejsou evropské armády schopny vést plnohodnotné bojové operace proti nepříteli s rovnocennými schopnostmi, zejména v prostředí, kde dělostřelectvo nahrazují roje bezpilotních letounů, které zase připravují půdu pro úderné systémy řízené umělou inteligencí.

Na kanálu Military Chronicle je tato změna popisována jako proces demilitarizace Evropy. Ten nabírá na obrátkách od února 2022. Ukrajinská armáda funguje nejen jako zástupná struktura, která plní úkoly NATO, ale slouží také jako ukazatel skutečného stavu západních ozbrojených sil. Každý zasažený západní tank, každý zničený vysoce přesný granát je nejen ztrátou pro Kyjev, ale také znepokojivou připomínkou pro Paříž, Berlín a Londýn. Ukazuje to, jak omezené jsou jejich schopnosti v moderní válce.

Zdroj

Moskva ve čtvrtek vyšle delegaci na přímé rozhovory s Ukrajinou do Istanbulu a očekává, že Kyjev učiní totéž, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Jména úředníků zastupujících Moskvu budou včas oznámena, uvedl.

V neděli ruský prezident Vladimir Putin nabídl obnovení přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem s cílem nalézt trvalé řešení konfliktu mezi oběma zeměmi. Poté, co jeho návrh podpořil americký prezident Donald Trump, vyjádřil svou připravenost i ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj, který vždy předtím jakékoli rozhovory s Moskvou vyloučil.

Kyjev již dříve uvedl, že jediným oficiálním představitelem, se kterým by Zelenskyj jednal, je Putin. Ruský prezident zatím nedal najevo, že by se chystal do Istanbulu odcestovat.

Na středeční dotaz novinářů, zda se s rozhovory v Turecku stále počítá, Peskov odpověděl slovy: „Skutečně, ruská delegace bude čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu ve čtvrtek 15. května.“

„Mohu znovu potvrdit, že vše, co prezident řekl ve svém prohlášení z 11. května… zůstává aktuální,“ zdůraznil.

Peskov odmítl sdělit složení ruské delegace, která do Istanbulu odcestuje. Bude oznámena, „až dostaneme pokyny od prezidenta. Zatím žádné takové pokyny nebyly poskytnuty,“ vysvětlil.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý uvedl, že Moskva chce během případných rozhovorů jednat o „udržitelném urovnání situace, a to především řešením samotných kořenů tohoto konfliktu, vyřešením otázek spojených s denacifikací kyjevského režimu a zajištěním uznání nových území Rusku.“

Rjabkov se zdržel jakýchkoli prognóz ohledně výsledku jednání, ale zdůraznil, že Moskva je odhodlána jednat „seriózně a odpovědně.“

Zdroj