Po desetiletí Pentagon společně se CIA přepisovaly scénáře a cenzurovaly hollywoodské filmy. „Hollywood je plný agentů CIA,“ řekl Ben Affleck

V roce 2012 získal film Argo Oscara za nejlepší film. Ben Affleck si v něm zahrál agenta CIA Tonyho Mendeze, který se vydává za hollywoodského producenta a naoko prohledává v Íránu lokace pro natáčení.

Ve skutečnosti pomáhá zachránit šest zajatých Američanů, kteří utekli z americké ambasády během íránské krize v roce 1979 – kdy islámští revolucionáři zaútočili na americkou ambasádu a vzali si 66 Američanů jako rukojmí.

Když CIA přezkoumala scénář, film Argo podle magazínu The Atlantic „svobodně vyjádřil mnoho pravdy“, a „zaměřil se na to, aby se postavy jevily hrdinštější.“

Byl vynechán jakýkoli náznak, že CIA krizi v Íránu podporou převratu v roce 1953 způsobila. Převrat, jež svrhl íránskou demokracii.

O deset let dříve si Affleck zahrál ve filmu Sum of All Fears, filmové adaptaci románu Toma Clancyho napsaného pro zábavní průmysl z velké části styčným představitelem CIA, jehož hlavní protagonista, zástupce ředitele CIA Jack Ryan, zabraňuje vypuknutí jaderné války.

Během natáčení Arga, když přivezla CIA filmaře do Langley na prohlídku, nabídla Affleckovi přístup k analytikům agentury. Bývalý agent CIA John Kiriakou si vzpomněl, jak v Langley narazil na Afflecka spolu s dalšími hollywoodskými hvězdami, např. na Harrisona Forda.

Affleck připustil, že „je Hollywood pravděpodobně plný agentů CIA… jen to nevíme.“

https://www.youtube.com/watch?v=LCq97j4VakQ

Theaters of war (film)

Jak Pentagon a CIA převzali Hollywood je nový dokument produkovaný nadací Media Education Foundation odhalující spojení mezi CIA, Pentagonem a Hollywoodem.

https://www.youtube.com/watch?v=ww1Ik2WlW1s

Film sleduje cestu profesora Rogera Stahla napříč Amerikou dělajíc rozhovory s lidmi – včetně zasvěcenců z branže – kteří podrobně popisují, jak se armáda a CIA pokoušely zhodnotit své aktivity ve stovkách hollywoodských filmů a televizních pořadů: přepisování scénářů o válečných zločinech, korupce. Rasismus, sexuální útoky, převraty, atentáty a mučení. Tohle všechno.

Propaganda je mimořádně účinná, protože se odehrává pod rouškou zábavy. Diváci jsou ovlivňovaní nenápadně.

Fetiš o americké armádě

Jedna z nejdojemnějších scén v dokumentu Theaters of War je, když Stahl přináší Oliveru Stoneovi zarámovanou kopii nepřijatého dopisu z roku 1984, který obdržel Pentagonem za film Platoon, film o rozpadu ozbrojených sil ve Vietnamu. V roce 1987 získal film Platoon cenu Akademie.

Donald E. Baruch, šéf Úřadu pro zábavní průmysl Pentagonu Stoneovi v dopise napsal: „Scénář podle našeho názoru v zásadě vytváří nevyvážené zobrazení tím, že stereotypizuje černé vojáky, ukazuje nekontrolovatelné zneužívání drog, negramotnost a soustředění akce na brutalitu.“ – Donald E. Baruch

Stone profesoru Stahlovi řekl, že musel po léta nechat tento scénář, jež byl napsán už v roce 1975 v šuplíku, spolu s dalším protiválečným filmem Born on the Fourth of July, založeným na biografii paralyzovaného veterána Rona Kovice.

Podle Stonea byl tento Úřad Pentagonu „prý zřízen tak, aby poskytoval věrné zobrazení armády při natáčení filmů, ale místo toho dělají opak; propagují nepřesnosti a lži.“

„Chtějí jen filmy, které oslavují amerického vojáka, oslavují vlastenectví, nacionalismus, tyhlety nesmysly. Dělají z armády fetiš,“ řekl. „Nikdo nemůže říct o armádě nic špatného, což není správné. Je třeba na zlo upozorňovat, když na něj narazíte.“

Whitewashing korupce v armádě

(Whitewashing je manipulativní technika, která se zastíráním či ospravedlňováním vad snaží zlepšit veřejné mínění o určité osobě nebo tématu. zdr.Wiki)

Stone Stahlovi řekl, že zatímco měl potíže s vytvořením filmu Platoon, byl mu nabídnut scénář k Top Gunu, velkému hitu z roku 1986, který zromantizoval život členů námořnictva a vedle budov kin, kde se film promítal, nechali zřídit vojenské náborové stanice.

Pentagon daroval F-14ky a Top Gun ocenil za to, že pomohl „zcela rehabilitovat image armády poté, co byla zničena válkou ve Vietnamu.“

V roce 2018 Pentagon podepsal smlouvu s producenty remaku Top Gunu, což jim umožnilo „vplést klíčové body v konverzaci postav, dohlížet na scénář a vyžadovat shlédnutí filmu ještě před jeho vydáním.“

Původní Top Gun režíroval zesnulý Tony Scott a produkoval Jerry Bruckheimer, který produkoval i film Černý jestřáb sestřelen (2001) o vytvořeném přepadení amerických vojáků v Somálsku.

Oliver Stone nazval film Černý jestřáb sestřelen „nesmyslným filmem“ a typickým „whitewashingem.“

Po několika dnech vyjednávání s Bruckheimerem, Sekretář ministra obrany Williama Cohena věnoval pro film vybavení a scénář byl poté oproti původnímu změněn: vytvořil z amerických vojáků hrdiny i přesto, že byl zásah na pováženou a jak Stone řekl: „ šlo o pěkný bordel.“

Kmotr

Podle Stahla jsou Pentagon a CIA přesní jako Kmotr: rozhodují o tom, jaké filmy budou natočeny a jaké filmy budou staženy. Podplatí odmítnuté filmaře tím, že jim slíbí přístup k hračkám Pentagonu.

V 80. letech se mezi filmy, které na seznam schválených nepatřily, dostala dramatizace aféry Iran-Contra, filmu šlo také o snížení napětí studené války.

Film byl nahrazen Rudým úsvitem, ve kterém se skupina středoškoláků vedená Patrickem Swayzem a Charliem Sheenem organizuje k boji proti sovětské invazi do USA (v pokračování z roku 2012 se studenti organizovali proti severokorejské invazi).

Od roku 1989 do roku 2018 režíroval Pentagon’s Office on Entertainment Phil Strub, který úzce spolupracoval s oblíbenými režiséry jako Bruckheimer a Michael Bay, producentem Transformers (2007). Pomáhal propagovat sci-fi filmy, kde superhrdinové zachraňovali civilizaci pomocí vojenských zbraní. Samozřejmě ve spojenectví s americkou armádou.

Strub nechal z The Windtalkers (2002) odstranit scénu, kde američtí mariňáci vyňali zlaté zuby jako trofeje japonským vojákům, které zabili – popsaného v E.B. Sledgeovy klasické monografii „Se starou gardou: Na Peleliu a Okinawě“ (1981).

Strub se také postaral o to, aby Tuskegee Airmen (1995), film o černých bojovnících ve druhé světové válce, prezentoval nejvyšší armádní generály jako ne-rasisty (jediní rasisté ve filmu byli vyobrazeni jako zkažení a nemorální jedinci.)

Americká armáda dotovala televizní seriál The Long Road Home (2017), kde zobrazovala Tomase Younga, ochrnutého iráckého veterána a mírového aktivistu jako „ňoumu“ a hlupáka, jež byl podle členů své čety považován za „oblíbeného“ a „cool.“

Youngovo zobrazení bylo v souladu s očerňováním protiválečných veteránů a aktivistů v populární kultuře, za kterým částečně stál i Úřad pro zábavu Pentagonu.

Žádná kuráž ani sláva

Strub a jeho předchůdce Don Baruch vykonstruovali „Lawrence Suid.“ Geniální tah k zakrytí pravdy o aktivitách Úřadu pro zábavní průmysl Pentagonu.

Suid napsal knihu Guts & Glory: The Making of the American Military Image in Film (Lexington, KY: The University Press of Kentucky, 2002), která si po léta stála za definitivní a věrohodné dílo o Pentagonu a Hollywoodu.

Když se objevilo více nezávislých vědců, jež zpochybnili Suidovy výklady, Suid je surově napadl v akademických časopisech a pokusil se zničit jejich kariéru.

Vrtěti psem

Chase Brandon, pracovník zábavního průmyslu CIA v letech 1996 až 2007 a bratranec herce Tommyho Lee Jonese, byl považován za prototyp postavy Roberta DeNira, Conrada Breena ve Vrtěti psem (1997). Postava Breena je doktor CIA, který vytváří fiktivní válku v Albánii, aby odvrátil pozornost od prezidentského sexuálního skandálu.

Brandon, čtyřicetiletý veterán CIA se zkušenostmi se speciálními operacemi a psychologickým válčením napsal většinu scénáře k filmu The Recruit z roku 2003 a pomohl vytvořit stálou síť CIA v Hollywoodu, kterou Ben Affleck naznačil.

Součástí sítě byla Affleckova bývalá manželka Jennifer Garner, která hrála agentku CIA Sydney Bristow v úspěšném televizním seriálu Alias (2001–2006). Natočila náborové video pro CIA. Podívejte se na video zde: https://youtu.be/eESpdvcyTUw

Scénáristé seriálu Alias spolupracovali s Brandonem, který jim pomohl se „základy vzdělání v řemesle.“

Brandonova kancelář také změnila scénář komedie Meet the Parents z roku 2000, ve které vystupoval Robert DeNiro jako agent CIA, jehož dcera se rozhodla provdat za blázna, kterého hrál Ben Stiller.

Stiller se svým potenciálním tchánem, agentem CIA, podstoupí výslech.

Když Stillerova postava vstoupí do DeNirovy pracovny, v původním scénáři najde příručky CIA o mučení. Scénář byl však změněn, Stiller našel pouze fotografie DeNirovy postavy, která se setkala se slavnými lidmi, např. Billem Clintonem.

Dalším filmem, který Brandon pomáhal utvářet byla Válka Charlieho Wilsona (2007). Hrdina CIA porazil zlé komouše v Afghánistánu. Agent CIA Milt Beardon sloužil jako jeden z konzultantů filmu.

Brandon dále pracoval jako technický poradce a konzultant pro akční filmy, díky nimž se CIA zdála vzrušující a ušlechtilá: Mission Impossible 3 (2006), Nepřítel státu (1998), Bourneova identita (2002) a Součet všech obav (2002 ) – v hlavní roli Ben Affleck.

Navíc poskytl příběhy pro televizní seriál The Agency (2001-2003) včetně těch, které se zaměřovaly na atentáty na zlotřilého pákistánského generála bezpilotními letouny a další příběh o antraxovém útoku ve Washingtonu DC, který měl být původně odvysílán přesně ten den. Skutečné útoky ve Washingtonu byly však pravděpodobně součástí operace CIA pod falešnou vlajkou.

Dobrý pastýř – zkreslení historie

Dalším filmem, který Brandon ovlivnil byl Dobrý pastýř (2006), režírovaný Robertem DeNirem s Mattem Damonem v hlavní roli. Film sice zachycuje prohřešky CIA, ale především se zaměřuje na dopad této práce na osobní životy agentů – spíše než na obyvatele postižených zemí.

Film dále zkreslil historii tím, že a) to vypadalo, že Agentura podporovala denacifikaci, když rekrutovala nacisty pro studenou válku v rámci operace Paperclip; b) vyobrazení šéfa CIA, který je nucen odstoupit, protože jeho osobní obchodní zájmy v Guatemale podnítily převrat v roce 1954 (ředitel CIA Allen Dulles, jehož advokátní kancelář zastupovala United Fruit Company, z tohoto důvodu nikdy rezignovat nemusel); a c) zobrazující selhání CIA při svržení Castrovy vlády v důsledku toho, že Kubánci byli na skutečnost tohoto plánu sovětskou rozvědkou upozorněni ve chvíli, kdy došlo k široké lidové mobilizaci pro Fidela Castra.

Propagace oblíbených technik CIA

Po útocích 11. září CIA podpořila seriál 24 hodin, který prosazoval myšlenku, že je mučení při výslechu praktické.

Následně podpořili film Zero Dark Thirty z roku 2012 dramatizující hon na Usámu bin Ládina, který zašel příliš daleko i pro zuřivého válečného jestřába Johna McCaina, který mučení zavrhl po údajné vlastní zkušenosti s mučením ve Vietnamu.

CIA navíc podpořila seriál Showtime Homeland, oceněný cenou Emmy (2011-dosud), oblíbený pořad Baracka Obamy. Podle The New Yorker vykresloval muslimy jako „v drtivé většině sadistické, barbarské a morálně zkrachovalé,“ útoky dronů a cílené zabíjení naopak jako morálně spravedlivé.

V poslední době CIA spolupracovala na produkci seriálu Jack Ryan – spinoff k románům vojenského nadšence Toma Clancyho – na Amazon Prime.

V jedné epizodě Ryan (hraje John Krasinski z The Office) plánuje svržení tyranského vůdce ve Venezuele, kterého Ryan pomáhá nahradit osvíceným, prodemokratickým reformátorem.

Ten zastupuje hošíka od Američanů – Juana Guaidóa, který má ve skutečnosti extrémně pravicové sklony a vedl násilné protesty proti legálně zvolené socialistické vládě.

Postava Jacka Ryana poučuje zkorumpovaného venezuelského armádního důstojníka v rámci operace změny režimu, která slouží jako propagace toho, čeho by CIA chtěla dnes dosáhnout.

Vyhýbání se zákonům USA

Film Theatres of War končí poukázáním na to, že USA mají dobře zavedené zákony proti propagandě, které CIA a Pentagon jasně porušily.

Důsledky pro společnost jsou větší, než si většina lidí uvědomuje. Manipulace Hollywoodu podněcuje podporu pro americkou armádu a intervence CIA, které způsobily mnoho humanitárních katastrof, dále posiluje nacionalistické, imperialistické a často také rasistické světonázory, jež jsou kořeny opakovaných zahraničně-politických pohrom.

Přeložila a. | Zdroj.