Před 20 lety utekl onkologům a stále žije. Podívejte se, jak to dokázal

Před 20 lety se Billy dostal na titulky novin jako teenager, který utekl z domu, aby se vyhnul chemoterapii.

Dnes vyprávěl svůj životní příběh ve svých memoárech, které na internetu v podobě knihy i sám publikoval.

Jeho elektronickou knihu v angličtině lze nalézt na internetovém portálu Amazon pod názvem „The Billy Best Story: Beating Cancer with Alternative Medicine“ nebo ve slovenském překladu „Příběh Billyho Besta: Poražení rakoviny s alternativní medicínou“.

Bill, kterému je dnes 34 let, začal v roce 1994 s chemoterapií na svůj Hodgkinův lymfom. Před léčbou však utekl.

[wp_ad_camp_2]

Na cestě do Kalifornie strávil nějaký čas v Houstonu se svými přáteli. Po několika týdnech se dozvěděl, že jeho útěk se mezitím stal mediální senzací.

Vrátil se tedy domů a následně objevil jednu kanadskou alternativní terapii, pomocí které se nakonec i vyléčil.

Stihl v té době ještě dokončit střední školu v Silver Lake. Obvykle se pozornosti vyhýbal. Bylo to však jen do doby, kdy se rozhodl podpořit jednoho chlapce z Minnesoty. Ten stejně jako kdysi on trpěl na Hodkinův lymfom.

Dnes pracuje Billy v obchodě se zdravou výživou a s partnerkou a malým synem žije v americkém Newtone.

18 let poté, co utekl před léčbou, je Billy stále bez rakoviny!

V jeden teplý, slunečný den kráčel Billy se svým synem po ulici. Vydali se navštívit sousedy. Když nesl syna na zádech, vypadalo to jako vystřižený obrázek šťastného a zdravého života.

Nicméně ještě v roce 1994 jeho život nebyl během několika týdnů ani šťastný, ani zdravý.

[wp_ad_camp_2]

Ve svých 16. letech se dostal pod reflektory médií poté, co utekl od svých adoptivních rodičů, aby se vyhnul chemoterapii na Hodgkinův lymfom.

Plánoval jet původně autobusem celou cestu až do Kalifornie, kde bydlela jeho rodina. Namísto Kalifornie však nakonec skončil v Houstonu, spolu s pár jeho skateboardovými kamarády.

Neuvědomoval si, jakou senzaci jeho útěk vyvolá, až dokud otec jednoho z jeho přátel nespatřil v televizi zprávu o jeho útěku.

V době, kdy se vrátil domů, byl již teenager z Norwellu symbolem boje mladých lidí za svá práva ohledně výběru vlastní terapie. Jeho rodina dostávala každý den přes 100 telefonátů z relace „Dobré ráno, Ameriko“, ale i z velkého množství dalších celostátních médií.

Dnes, ve věku 34 let, Billy pevně věří v alternativní terapii podobné té, kterou si zvolil on sám, když se vrátil z útěku domů.

Šlo o kanadskou injekci na podporu imunitního systému pod názvem 714-X. Ta není dodnes schválená v USA a zřejmě ani v Evropě.

Billy je přesvědčen o tom, že tato injekce dokončila léčbu jeho Hodgkinova lymfomu. Dodnes si ji aplikuje jednou za několik let. Jak říká: „To proto, abych ještě dlouho žil a mohl tak vidět svého syna vyrůstat.“

[wp_ad_camp_2]

Narození vlastního syna změnilo Billyho nazírání na svět

Změny v jeho životě, které přineslo narození nyní už 14měsíčního syna, mu změnilo pohled na jeho vlastní chování, když byl ještě sám mladý.

„Byl jsem velmi sobecký,“ říká, „nemyslel jsem na to, koho svým útěkem mohu ranit.“

Jeho adoptivní rodiče, Bill a Susan, žijí v Bridgewater a často Billyho vídají spolu i s jeho synem a chlapečkovou matkou.

Čas změnil i jeho pohled na chemoterapii.

Akceptuje, že mnozí lékaři zůstávají k alternativním terapiím skeptičtí.

Připouští také, že některé chemoterapie mají v léčbě místo. Týká se to hlavně těch nejagresivnějších typů rakovin, jakými jsou například rakovina prsu či rakovina slinivky břišní.

[wp_ad_camp_2]

Stále si však myslí, že pacienti by měli mít tolik osobní svobody při výběru léčby, jak to je jen možné. Lékaři by také měli umět se svými pacienty lépe diskutovat ohledně různých alternativ, minimálně na úrovni doplňkových terapií.

Toto je také hlavní obsah jeho knihy „Příběh Billyho Besta“, kterou sám publikoval na Amazone poslední léto.

„Chci tuto knihu zpřístupnit co největšímu počtu lidí, sdílet s nimi vše, čím jsem musel projít. Nechci však odrazovat lidi od používání konvenční medicíny,“ říká Billy.

Ve svém prvním rozhovoru pro média za poslední roky připomíná, že svou knihu dokončuje v době, kdy zároveň pracuje jako nákupčí pro bostonský obchod se zdravou výživou.

Kdysi býval Billy pravidelným přednášejícím na výstavách a akcích alternativní medicíny. Dnes stále neformálně dává konzultace lidem, kteří ho kvůli tomu vyhledají.

Jednou z nich je i matka 14letého chlapce, která odmítá chemoterapii, anebo mladá žena, jejíž nevlastní matka se nachází v hospici.

Poslední únor diskutoval o tomto tématu i se studenty Harvardské medicínské školy.

Billy se nikdy nesnažil stát se symbolem nebo advokátem nějakého hnutí. Po týdnech mediální popularity se stáhl zpět do ústraní.

V roce 1996 dokončil střední školu v Silver Lake. Následující desetiletí strávil prací barmana, na stavbě či v restauraci. Jak říká: „Nic velkého ani speciálního, ale bylo to v pohodě a dokázal jsem platit účty.“

[wp_ad_camp_2]

Po dlouhém období klidu zavolali o pomoc rodiče Daniela Haustera

Na jaře v roce 2009 se podobně jako kdysi Billy dostal na titulky novin 13letý chlapec odmítající chemoterapii na svůj Hodgkinův lymfom, částečně z náboženských důvodů.

Billy navštívil chlapcovu rodinu a nabídl jim i podporu během soudního řízení.

V době, kdy minessotský soudce nařídil u Daniela pokračovat v chemoterapii, Billy byl již zpět v Bostonu. Když rodiče s chlapcem utekli do Kanady, agenti FBI dokonce hledali i Billyho, protože si mysleli, že on je ukrývá.

Billy tehdy zavolal své kamarádce Chaprut z restaurace, kde kdysi pracoval, a poprosil ji, jestli by nemohl na nějaký čas zůstat u ní, neboť po něm jde FBI.

Později se Danielova rodina vrátila domů. Billy nakonec vyslýchán nebyl a on s Charprut se stali párem.

Jeho život se od té doby změnil dvakrát…

Poprvé, když se v prosinci 2010 narodil Max, a podruhé, když se Billymu nedávno podařilo vystopovat vlastního biologického otce, původního indiánského Američana.

[wp_ad_camp_2]

Billy tak nyní začal objevovat svůj vlastní původ.

Jak se těší z dokončení knihy, říká si, že už zřejmě navěky bude známý jako „dítě, které uteklo před chemoterapií“. Vždy bude připraven se podělit o svůj příběh.

„Neuplyne den, aby se to někde neobjevilo. Mě však neunavuje o tom vždy znovu vyprávět,“ říká.

„Ne, pokud dokážu pomoci dalšímu člověku.“

Zpracovala: Vylectese.cz