Připojení Krymu k Rusku je legální, tvrdí právníci Evropské unie. Skončí tedy sankce?

Je úctyhodné, že v Evropské unii nejsou jen slepí a hluší a že jim agenda vlastní politiky nezatemnila mozek. Předseda Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii, Christian D. de Fouloy, publikoval analýzu právního postavení Krymu. Z ní zcela jasně vyplývá, že anexe Krymu nebyla anexí, ale zkrátka rozhodnutím Krymu o svém sebeurčení. Tečka.

[wp_ad_camp_1]

Analýzu publikoval na oficiálních stránkách AALEP autor analýzy, s překladem ji pak přepublikoval senátor Konstantin Kosačev na stránkách Senátu Ruské federace. Právníci Asociace právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii konstatovali, že se zcela jednoznačně nejednalo o anexi, ale o znovusjednocení Krymu s Ruskem podle vůle občanů Krymu. K závěru došli právníci podrobným zkoumáním ukrajinské a krymské ústavy. Krym, jakožto autonomní část Ukrajiny, měl právo referendum vyvolat a podle jeho výsledku se i řídit.

Konečná analýza

Zde jsou některé z argumentů analýzy, které publikoval senátor Konstantin Kosačev:

1. V souladu s § 10 Ústavy z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status, založený na zákonných právech národů.

2. V souladu s ustanovením § 10 odst. 138.2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též „organizování a pořádání místních referend“, a možná témata těchto referend nejsou omezena na „krymské“ části ústavy.

3. V souladu s článkem 48 Ústavy Autonomní republiky Krym „Záruky a stav statusu a pravomocí autonomní republiky Krym“ poskytuje záruky práva demokratickým institucím společnosti a občanům, včetně práva na konání referenda o jakékoliv věcné problematice.

4. Ústava Ukrajiny zaručuje svobodu výrazu vůle občanů v referendu v souladu s článkem 69, kterým je referendum definováno jako prvek přímé demokracie.

5. Ministerstvu obrany Ukrajiny je částí 4 článku 17 Ústavy zákázáno použít ozbrojených sil k omezení práv a svobod občanů.

6. Znovu potvrzuje oprávněnost přítomnosti ruských ozbrojených sil během referenda v Krymu na základě bilaterálních dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.

7. Bere na vědomí zákonnost postupu Krymu pro dobrovolné odtržení od země – vyhlášení nezávislosti, referendum, prohlášení o přání připojení k Rusku.

8. Indikuje nepřítomnost důkladné předběžné právní analýzy usnesení Valného shromáždění OSN o „územní celistvosti“ Ukrajiny.

9. Odvolává se na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, které potvrzuje, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany státu není v rozporu s pravidly mezinárodního práva … Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný zákaz vyhlášení nezávislosti.

[wp_ad_camp_1]

Jaké budou důsledky?

Doufejme, že šílenství sankcí vůči Rusku tímto uhasne. Vyvolání sankcí oslabilo nejen Rusko, ale zároveň i celou Evropu. Rusko se na nohy opět postavilo, navázalo spolupráci na jiných trzích a soustředilo se na oživení vlastní produkce. A díky tomu začalo nejen zdatně odolávat sankcím, ale zároveň i posilovat. Evropa se ovšem ochudila o jeden z nejdůležitějších trhů, který měla k dispozici. A tratí na tom doposud. Rusko se bez Evropy obejde. Evropa bez Ruska nikoliv.

Zdroj: 1, 2, 3

[wp_ad_camp_1]