V lednu 2015 noviny New York Times popřely, že existují „no-go zóny“ (oblasti, které nejsou pod kontrolou státu a vládne tam právo šaría) ovládané některými přistěhovaleckými skupinami v určitých městských částech západní Evropy. Tvrzení o no-go zónách odmítly i další zavedené sdělovací prostředky, jako například časopis The Atlantic. Je to samozřejmě lež, nebo, jak se dnes módně říká, fake news.

Výborný článek publikovaný na stránkách Gateston Institute s názvem Evropa: potírání fake news, který zveřejnil i server Protiproud, připomíná, že v eseji zveřejněné již v únoru 2016 varoval stockholmský policejní inspektor Lars Alvarsjö, že švédský právní systém je na pokraji zhroucení. Příliv žadatelů o azyl a etnické gangy zahltily zemi a její policii s nedostatečným počtem policistů. Na mnoha předměstích se chopily moci zločinecké gangy a určují tam svá vlastní pravidla. Policie, hasiči a personál záchranné služby se v těchto oblastech běžně setkávají s násilnými útoky.

Od roku 2017 žije v třetím největším městě Švédska Malmö více než 300 000 lidí. Navzdory nevelkému počtu obyvatel má ale Malmö míru kriminality srovnatelnou s mnohem většími městy. Místní policie je sotva schopna vyšetřovat vraždy. Méně závažné trestné činy zůstávají často nepotrestány. Malmö má pravděpodobně nejvyšší procentuální podíl muslimských imigrantů ze všech měst ve Skandinávii. Nejvíce islámské město ve Skandinávii je shodou okolností také nejzločinnější a nejnásilnější.

[wp_ad_camp_1]

Generální prokurátor v Malmö Ola Sjöstrand v listopadu 2016 veřejně připustil, že jeho úřad se blíží totálnímu kolapsu, pokud jde o vyšetřování trestné činnosti. Sjöstrand regionálním novinám Sydsvenskan řekl: „Pokud jsou lidé postiženi důsledky trestné činnosti, která pak není vyšetřována, ztrácejí důvěru v právní stát.“

Během oslav Silvestra na začátku roku 2017 připomínaly části centrálního Malmö válečnou zónu. Mladí přistěhovalci křičeli „Džihád!“ a házeli na lidi zábavní pyrotechniku. Švédští teenageři se shlukli do velké skupiny, aby se vyhnuli okradení. Mezitím vedoucí pracovníci místní elektrikářské firmy oznámili, že už nebudou vystavovat své zaměstnance riziku tím, že by je posílali pracovat do Malmö; v tomto městě je už prostě příliš mnoho násilné trestné činnosti.

V červenci 2015 policie v Malmö požádala o pomoc státní policii v boji proti vlně násilí. Zdá se, že ani tato pomoc nestačila. V lednu 2017 velitel policie Stefan Sintéus veřejně požádal obyvatele Malmö o pomoc v boji proti násilným zločinům a smrtícím přestřelkám gangů: „Pomozte nám řešit tyto problémy. Spolupracujte s námi.“

Peter Springare, policista ve městě Örebro ve středním Švédsku, svou frustraci nakonec ventiloval v únoru 2017. Na Facebooku napsal: „Migranti jsou ve Švédsku vinni v drtivé většině závažných trestných činů, což způsobuje, že je policie přetížena. Při vyšetřování drogových zločinů, znásilnění, loupeží, násilných přepadení, vražd, vydírání a násilí proti policii mají podezřelí pachatelé velmi často jména jako Ali, Mahmoud nebo Mohamed. Obvykle pocházejí z Iráku, Turecka, Sýrie, Afghánistánu nebo Somálska. Ostatní nemají platné doklady.“

Druhé největší město Švédska Göteborg je již několik let jedním z nejvýznamněj-ších náborových center v Evropě pro džihádisty, kteří se snaží vstoupit do teroristické skupiny Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS). Průzkum provedený v roce 2016 v určitých göteborgských předměstích ukázal, že přibližně jeden z devíti studentů ve věku 12-18 let otevřeně vyjadřoval sympatie s militantními islámskými skupinami.

[wp_ad_camp_1]

Granáty na policisty

Nordstan v centru Göteborgu je jedním z největších nákupních center ve Švédsku. V roce 2016 bylo z Nordstanu hlášeno policii 3250 trestných činů. Toto číslo je z jediného nákupního centra v jednom roce. Toto nákupní centrum částečně ovládají agresivní skupiny muslimských přistěhovalců, zejména mladých mužů ze severní Afriky, Sýrie či Afghánistánu. Policista Rikard Sörensen řekl: „Mívám před sebou lidi, kteří vypadají na 35 let, ale tvrdí, že jim je 15. Nemohu dokázat, že lžou, a tak je musíme propustit.“

Stockholmská předměstí, jako jsou Husby, Rinkeby a Tensta jsou domovem velkého počtu nových imigrantů. Tyto městské části jsou plné zločinu, násilí a sociálních problémů. Švédská policie tam byla opakovaně napadena kriminálními gangy, a to dokonce i ručními granáty.

V prosinci 2016 zavřeli obchodníci v Husby na protest na jeden den své obchody. Salam Kurda je předseda sdružení místních majitelů obchodů. Říká, že toho již má dost poté, co byl jeho obchod vykraden. Politici a policie zanechali Husby napospas zločincům, uvádí Kurda, který má v úmyslu svůj obchod zavřít. Říká, že obchod není ziskový a že se necítí v bezpečí.

Země také v některých oblastech zažívá šokující míru násilí proti pracovníkům švédské záchranné služby. Personál švédské záchranné služby požaduje na svoji ochranu před stupňujícími se útoky plynové masky a neprůstřelné vesty; podobné vybavení jaké používá personál ve válečných zónách.

„Multikulturní“ problémy ve Švédsku bohužel vzrostly a jsou tak velké a viditelné, že některá mezinárodní média o nich nyní již píší pravidelně. Pro švédské orgány to je zřejmě nesmírně trapné. Snaží se tuto nepříjemnou skutečnost zakrýt, jak jen to je možné. V roce 2016, si švédské velvyslanectví v Londýně stěžovalo, že v britských novinách Daily Mail běží kampaň proti švédské imigrační politice.

[wp_ad_camp_1]

V únoru 2017 vyslovil prezident USA Donald Trump několik kritických poznámek k situaci ve Švédsku, týkajících se přistěhovalectví a bezpečnosti. To vyvolalo protesty švédské vlády a hromadných sdělovacích prostředků. Ve stejné době však opět vypukly násilné nepokoje na předměstí Stockholmu v Rinkeby, kde žije mnoho muslimských imigrantů.

Násilná trestná činnost v Malmö ale není omezena jen na „vyhlášené“ čtvrti, jako je Rosengard. Přestřelky mezi gangy nyní probíhají i v jiných částech Malmö, a v dalších městech, například v Göteborgu.

Z průzkumu z roku 2016 vyplynulo, že téměř polovina všech švédských žen se bojí jít ven po setmění. 46 % žen se cítí velmi ohroženě nebo poněkud ohroženě, když sportují samy potmě – tento údaj potvrzuje, že existuje všeobecný pocit strachu a nejistoty napříč celou zemí, a nejen v několika městských oblastech. „Feministické“Švédsko má velmi vysokou míru znásilnění. Švédky nikdy neměly více feminismu, a nikdy nebyly méně v bezpečí.

Je nesporným faktem, že v několika zemích západní Evropy existuje řada oblastí, kde etnické kriminální gangy ovládají ulice a kde je dokonce i pro policii velmi obtížné se bezpečně pohybovat. Zdá se, že počet a velikost těchto oblastí narůstá, živen masovou imigrací. Pokud New York Times, Česká televize a další hromadné sdělovací prostředky tento fakt popírají, tak se zabývají výrobou „Fake News“. Lidé, kteří pravdivě upozorňují na tyto problémy, riskují, že za to budou nespravedlivě hanobeni a očerňováni.

Na konci června švédský policejní komisař Dan Eliasson požádal vládu o pomoc, neboť počet oblastí, kam se bojí vstoupit i policisté, takzvaných no-go zón, během jediného roku vzrostl z 55 na 61. „Pomozte nám, pomozte nám,“ řekl Elaisson na tiskové konferenci na téma rostoucí kriminality ve Švédsku. Prohlásil rovněž, že různé kriminální gangy čítají na 5000 zločinců, kteří jsou rozptýleni v 61 no-go zónách, ve kterých žijí převážně imigranti, uvedly noviny Göteborgs Posten.

Eliasson upozornil, že pokud se tento trend nepodaří zvrátit, pak švédský sociální systém nevyhnutelně zkolabuje. Ačkoli švédský ministr vnitra slíbil, že bude přijato více policistů, mnoho policejních okrsků čelí masovému exodu policistů. Podle zprávy, která byla zveřejněna loni, zvažuje až 80 % policistů, že opustí policejní sbor, protože se zvyšuje míra násilí používaná proti nim, zejména v no-go zónách, které podle švédských politiků a většiny západních médií neexistují. Podobná situace je třeba ve Francii.

 

Nedostatek lidí vedl k uzavření policejní stanice v Kistě, předměstí Stockholmu, kam se neodvážili ani ti nejstatečnější. Do Evropy se valí další hordy migrantů a politici a média předstírají, že se nic neděje. Takhle vypadá ta „mutikultůra“ v praxi. Jak tohle asi skončí?

Zdroj (1)

[wp_ad_camp_1]