I když někteří rodiče mohou mít pocit, že jim jejich děti patří, musí pochopit, že jsou to hlavně individuální lidské bytosti. Když se naše děti vztekají a neposlouchají, je samozřejmě třeba s nimi jednat. Neměli bychom jim dovolit, aby po všech skákaly a nekontrolovatelně všude pobíhaly. Disciplína je nutná. Ale pokud posloucháme, jak děti pláčou, protože mají nějaké potíže, jen stojíme a ignorujeme je, vysíláme tak ŠPATNÝ vzkaz.

Náklonnost není odměna. Útěcha není odměna. Láska není odměna. Nikdy bychom neměli své děti jen tak ignorovat. Měli bychom je utěšovat, když jsou rozrušené. Jistě, měly by vědět, že něco, co udělaly, je špatně, ale neměli bychom je vychovávat tak, aby si myslely, že jen proto, že se na ně zlobíme, si už nezaslouží naši lásku a náklonnost.

Duševní pohoda dětí je DŮLEŽITÁ. Vzpomeňte si na okamžik ve svém dětství, kdy jste byli rozrušení, plakali jste a nikdo vás neutěšoval, nebo si vás ani okolí nevšímalo. Jak jste se cítili? Bylo vám z toho zle, že? Dokonce tak zle, že si to pamatujete ještě po dvaceti nebo třiceti letech.

Vaše děti musí vědět, že na jejich pocitech ZÁLEŽÍ

Stále jsou rodiče, kteří tohle dělají, kteří své děti ignorují, když pláčou. Myslí si, že tím dosáhnou toho, že jejich děti budou poslušnější, ale je to nesmysl. Ignorování vašich dětí, když se cítí špatně, když jsou tak rozrušené, že jim tělo ani nedovolí přestat plakat, to mezi vámi dvěma postupně vykope díru.

Pokračování článku: Proč byste měli vždy utěšit plačící dítě, bez ohledu na cokoli

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.