První německá simulace výpadku proudu v okrese

Německé obce se začínají vážně připravovat na konkrétní důsledky rozsáhlého výpadku proudu. Hesenský okres Rheingau-Taunus je prvním ze 401 německých okresů a městských částí, který si v Berlíně nechal specializovanou firmou prověřit a nasimulovat, co hrozí v případě výpadku proudu, aby byl na tuto stále pravděpodobnější eventualitu připraven.

Podle toho lze očekávat 400 úmrtí během 96 hodin. Po 24 hodinách by uhynul dobytek, selhaly by rozvodny a vyschly by nádrže na vodu. Následovalo by rabování, požáry a hospodářské škody v řádech stovek milionů. Na rozdíl od spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka považuje okresní požární inspektor Christian Rossel v současné době riziko blackoutu za mnohem pravděpodobnější než nedostatek plynu, který by neměl tak dramatické následky, i kdyby se na něj člověk nepřipravoval.

Úřady připouštějí, že nebezpečí je reálné

Blackout, tedy rozsáhlý výpadek proudu, už bohužel není hororovou pohádkou zlověstných konspiračních teoretiků, protože úřady nyní považují nebezpečí za reálné (ale zatajují, že je domácí a je důsledkem jejich vlastní katastrofické politiky).

Německý svaz měst a obcí (DStGB) bije na poplach a varuje před možným přetížením německé energetické sítě. A co hůř: města a vesnice nejsou na takový scénář ani zdaleka připraveny.

„Existuje riziko blackoutu,“ řekl šéf DStGB Gerd Landsberg německému týdeníku Welt am Sonntag s tím, že reálné jsou jak hackerské útoky, tak „přetížení rozvodné sítě – například pokud by se 650 000 letos prodaných ohřívačů s ventilátorem připojilo k síti v případě výpadku dodávek plynu“. V tomto případě Landsberg výslovně nechce vyloučit rozsáhlé výpadky proudu.

Šéf DStGB má ještě jasnější názor: spolková vláda si situaci uvědomuje, ale nereaguje tak, jak by měla. Každý občan si musí být vědom toho, co se děje, když není elektřina: „Pak není voda, nemůžete natankovat, po dvou dnech si nemůžete nabít mobilní telefon. Na takový scénář nejsme v žádném případě připraveni!“

„Výpadek“ by byl obzvláště drastickým scénářem. Méně drastické scénáře, jako je nedostatek elektřiny nebo plynu, již dlouho vrhají svůj stín. Zastřešující organizace pro nezávislé sociální zabezpečení v Německu se sídlem v Berlíně Paritätischer Wohlfahrtsverband nedávno varovala, že v důsledku prudce rostoucích nákladů na energie je „v nebývalé míře ohrožena existence sociálních institucí a služeb“.

Například domovy důchodců a pečovatelské domy se kvůli rychle rostoucím nákladům dostávají pod tlak. Spolkový svaz soukromých poskytovatelů sociálních služeb (BPA) předpověděl, že „tato krize bude stát některé poskytovatele existenci, protože zátěž plynoucí z rostoucích nákladů na energie, všeobecné inflace a všudypřítomného nedostatku kvalifikovaných pracovníků již nebude možné unést“. A to vše je podle agentury Bloomberg teprve začátek. Balíček finanční pomoci spolkové vlády ve výši 65 miliard euro nebude schopen zabránit hrozící recesi.

Ekonom Commerzbank Jörg Krämer mezitím varoval, že oznámené kroky pouze „vytvářejí iluzi, že velkou část obyvatelstva lze ochránit před důsledky rostoucích cen energií“.

Zdroj: Free west Media