06:54

Malé ohlédnutí za minulou sobotou

Minulou sobotu, 18. března, bylo celkem nevlídné počasí. Chvílemi poprchávalo a fičel nepříjemný studený vichr. Nic, co by lákalo k většímu pobytu venku – ať už v přírodě či ve městě. Přesto jsem si jen tak nalehko zaběhl na vlak (nemám to k nádraží daleko) a zamířil směr – Brno. Několik dní dříve mi totiž z pošty vypadla pozvánka na demonstraci do hlavní moravské metropole, kde bylo na Moravském Náměstí svoláno protestní shromáždění proti šílenému rozhodnutí radních města Brna, které v městské radě prošlo rozdílem jediného hlasu. Tento jejich experiment totiž může mít pro celou moravskou zemi fatální důsledky. 

Jak lze vyčíst pod odkazem výše, jednalo se o záměr brněnských radních přeměnit největší moravské město v multikulturní centrum nejrůznějších přivandrovalců, nejčastěji žadatelů o ekonomický „azyl“. A protože se tento jejich záměr nemůže setkat s pochopením normálně uvažujících občanů, jenž nemají zájem utopit se v multikulturním kotli, nesetkává se přirozeně ani s pochopením nás, republikánů. Pokládal jsem tedy přinejmenším za morální povinnost zúčastnit se této akce a svou přítomností ji podpořit.

Svolavatelem protestní akce byla iniciativa ČSR (čest-svoboda-respekt) Jirky Černohorského, mého přítele. Tím spíše byl důvod se v sobotu do Brna vypravit. A v neposlední řadě je to vždy příležitost setkat se s dalšími zajímavými lidmi. Rovněž setkání s mladými přáteli z brněnské místní organizace ND, kteří se demonstrace taktéž zúčastnili, je vždy vítanou příležitostí k prodiskutování možností naší případné spolupráce. Spolupráce mezi stejně smýšlejícími lidmi.

Přesně jak bylo avizováno, demonstrace začala ve 14 hodin, když zazněla Moravský hymna a hymna ČSR. Úvodní slovo měl svolavatel, a poté se na improvizovaném řečništi vystřídalo několik účastníků – hostů. Mezi nimi byli i přátelé ze Slovenské republiky. Přijeli nás podpořit, i když by se jich moravské trable třeba nemusely dotýkat. Ale přesto se neváhali vydat na cestu, třebas i přes zákaz jejich úřadů – jako např mladá Slovenka Adriana, která na sebe přivolala hněv slovenských mocenských složek za svůj postoj k islámu. Ten vyjádřila spálením koránu – údajně svaté knihy, která je však spíše než o náboženství, návodem k agresivní evoluční skupinové strategii. Adriana k nám v sobotu přivezla další výtisk koránu – ve finštině – takže jsme si moc nepočetli. Nebyl však tentokrát ani spálen (aby se neplašili hasiči). Zato byla tato kniha plná bludů přítomnými účastníky roztrhána, každý demonstrant si odnesl kousek.

Někde ve 2. části defilé řečníků jsem i já pronesl několik vět k přítomným posluchačům. Ve svém krátkém improvizovaném projevu jsem zdůraznil neměnnost názorů a postojů nás, republikánů, ke všem zásadním programovým otázkám, jenž stojí před námi. Zejména co se týče nutnosti opustit neomarxistickou Evropskou unii, nepřipustit příval nežádoucích imigrantů do naší země, či odmítání agresivního paktu NATO, jenž se nás snaží za pomocí domácího establishmentu zatahovat do agresivních válek. V závěru jsem vyzval všechny přítomné i nepřítomné lídry politických uskupení, jenž se hlásí k národovectví a myslí svou snahu opravdu upřímně, aby v zájmu záchrany národa i vlastní sebezáchovy, k jednotnému postupu a spolupráci před podzimními volbami do parlamentu České republiky.

Po 1. části demonstrace jsme pořídili ještě několik společných fotografií, předali si nějaké zkušenosti, plány do budoucna i kontakty, a poté se vydali procházkou po brněnských ulicích. Okruhem z Moravského náměstí, přes náměstí Svobody k hlavnímu vlakovému nádraží, a nazpět přes Divadelní ulici a Malinovského náměstí nazpět k výchozímu bodu.

Po ukončení celé akce zbylo ještě dost času společně zajít „na jedno“ a zhodnotit toto sobotní odpoledne. Bohužel, jinak zdařilou demonstraci pouze kalila (jako obvykle) nízká účast těch, kterých se týkala nejvíce – Brňanů.  Jestli ji zapřičinilo nevlídné počasí, či lhostejnost k vlastnímu osudu, to nechť si každý posoudí sám. Budoucnost ovšem bude dnešní občanskou laxnost hodnotit nelítostně – a potom již pozdě nějak litovat. Čas je rozhodující a vrátit jej nelze…

Zdroj (1)

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.