Rex Tillerson chce nadále hledat cesty ke spolupráci s Ruskem, navzdory kongresu! Atlantic Council řídí protiruskou kolonu!

Americký kongres uchvátil zahraniční politiku a rozhodování o ní. Tak lze stručně zhodnotit stav a situaci po naprosto drtivém a jednoznačném hlasování obou komor amerického kongresu o ruských sankcích. Kromě toho schválil kongres i zákon, který prezidentovi zabraňuje výkon jeho exekutivní funkce ve vztahu k uvolňování sankcí, což je podle Donalda Trumpa v rozporu s americkou ústavou. Bílý dům zvažuje, že se obrátí na Nejvyšší soud, aby tuto část zákona přijatého kongresem zrušil. Nicméně z vystoupení ministra zahraničí Rexe Tillersona ve videu nahoře je patrné, že Trumpova vláda sklonila před kongresem hlavu. Tillerson jasně konstatuje, že tento sankční zákon proti Rusku Trumpova vláda nepodporuje. To je naprosto zjevný rozkol mezi Bílým domem a Kongresem.

Rex Tillerson a Donald Trump.

Analytik z Ron Paul Institute Daniel McAdams k tomu říká, že Donald Trump už není de facto funkční prezident. Bojuje nejen proti kongresu, ale i proti vlastní straně, a dokonce i proti lidem ve své administrativě, které sám jmenoval do řídících funkcí, kteří se s ním ostře rozchází v zahraniční politice. Jde především o to, že mnoha neoconům imponovala Trumpova snaha posílit americký průmysl, takže Trumpa podporují, ale současně nenávidí a nesnáší Rusko, zatímco Trump a jeho rodina má velmi blízko především k ruským oligarchům napojených na židovskou diasporu Chabad Lubavitch. Psali jsme o tom článek zde. A pokud jde o zájmy Chabadu, ty jsou v ostrém rozporu se zájmy světových sionistů, kteří ovládají kongres. Válka o moc mezi etnickými Židy a sionisty tak přechází i do brutálních útoků na pravomoci amerického prezidenta.

Novým prezidentem Ruska (pro západ) se stal Alexej Navalnyj

Rusko již na nové sankce zareagovalo tím, že zkonfiskovalo Američanům v Moskvě dvě nemovitosti a do konce srpna vyhostí z Ruska na 755 amerických diplomatů a technického personálu. Vladmir Putin na to reagoval v pořadu Vesti, video z rozhovoru jsme přinesli zde. Tím hlavním problémem pro ruského prezidenta je nyní hlavně domácí scéna. Možná jste si všimli, že Vladimir Putin nemá dovoleno odstranit Alexeje Navalného z politické scény. Přitom právě Navalnyj byl pře dvěma týdny na zasedání Atlantic Council označen za nového ruského hypotetického prezidenta po Vladimiru Putinovi. Tato informace na českých alter médiích prakticky nezazněla, ale já ji považuji za brutální vzkaz a symbol, protože Atlantic Council si pozval minulý týden do USA i někoho z České republiky.

Atlantic Council trénuje a cvičí své marionety

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se kromě jiného setkal minulý týden v USA i s lidmi z Atlantic Council. Hovořili o vyhlídkách na orientaci ČR po volbách a na postoje KDU-ČSL v budoucí Babišově vládě. Atlantic Council chce především využít českou vládu a její vliv ve skupině V4 na odpor proti výstavbě ropovodu Nord Stream 2. Česká republika a lidé jako Pavel Bělobrádek by měli lobovat v EU proti ekonomickému spojení Berlína a Moskvy. Lidi z Atlantic Council zajímala i Bělobrádkova cesta do Augsburgu na Sudetoněmecké slavnosti v červnu, kam přijel společně s Danielem Hermanem, ministrem kultury. Američany především zajímá vliv Horsta Seehofera, zemského premiéra Bavorska, zastánce Sudetoněmeckého landsmančaftu a předsedy CSU, na politiku a vládu Angely Merkel. Využití Seehofera na ovlivnění Merkelové proti spolupráci Německa s Ruskem by nebylo poprvé. Právě Seehofer loboval v roce 2014 za uvalení sankcí na Rusko poté, co se sešel v Mnichově s Viktorií Nuland, tehdejší náměstkyní amerického ministra zahraničí Johna Kerryho.

Každou první středu s igelitkou pro prašule

Atlantic Council tak má nebezpečně dlouhý dosah až do Kremlu a drží ochrannou ruku nejen nad Alexejem Navalným, ale i nad dalšími opozičníky v Rusku. Kreml přitom musí vědět, že tito lidé rozvrací Rusko zevnitř způsobem, který je naprosto otřesně průhledný. Navalnyj si chodí každou první středu v měsíci do Amerického centra v Moskvě a odchází s nákupní taškou, s igelitkou, někdy s kufříkem. O těchto bizarních návštěvách, které trvají už několik let, se několikrát zmiňoval i Alexander Dugin a rozčiloval se, proč gosudar Vladimir Putin proti tomuto zrádci nezakročí. V Rusku jsou od roku 2014 silně omezeny bankovní převody ze zahraničí na účty neziskových organizací a politických aktivistů, v zákoně je ale klička, omezení se nevztahuje na hotovostní příjmy od cizích subjektů na území Ruska, jsou-li přiznány jako dar a nepřekročí-li 1 milion rublů za rok nebo ekvivalent této sumy v cizí měně.

Odhaduje se, že každý měsíc si chodí pro peníze nejen Navalnyj, ale desítky dalších opozičníků v Rusku a tyto částky dalece přesahují v úhrnu stanovený limit. Peníze pochází od nadací a think-tanků jako je právě Atlantic Council. Co je ale děsivé, Kreml proti tomu nic nedělá, i když o tom musí vědět. Odvolání 755 pracovníků a diplomatů amerického konzulárního sboru sice naruší operativní flexibilitu k rozvracení Ruska skrze ruský neziskový sektor, ale Američané k tomu nepotřebují stovky diplomatů, k tomu stačí ruští „podpindos“ v americkém žoldu, na které se vypovězení z Ruska nevztahuje. Pro zajímavost, srdečné pozvání na seminář do Washingtonu od Atlantic Council dostal v ČR i Jakub Jandaz neziskovky Evropské hodnoty.

[wp_ad_camp_1]

Putinovi chybí tvrdá pěst, kterou by dokázal udeřit nepřátele. Na mnoha z nich totiž dosud závisí osud a hlavně ekonomika Ruska, bohužel!

O tom, že je Vladimir Putin obklopen gangy Židů, o tom jsem už napsal několik článků, např. zde. Proč je Vladimir Putin potřebuje, jak mu pomáhají, ale i škodí, to už by bylo na jiný článek. Co je ovšem třeba zdůraznit, to je jeho neustálé opakování mantry o „partnerech“ ze západu. Rusko nemá žádné partnery na západě, protože západ šel, jde a půjde Rusku vždy po krku. Chápal jsem, proč Rusko na ukradení ruských nemovitostí v Marylandu a v New Yorku na konci minulého roku (video a článek zde) reagovalo tak, jak reagovalo. Čekalo se na zlepšení vztahů po nástupu Trumpa k moci. Ale současná situace, kdy kongres odstavil Trumpa a jeho vládu v zahraniční politice na vedlejší kolej, to je krok, se kterým asi nikdo v Kremlu nepočítal. Trump se evidentně bojí, že by ho neoconi a Deep State mohli dostat dokonce do kriminálu spolu s jeho rodinou na základě pohádky o jeho napojení na Rusko během voleb.

Hrozba institucionalizované lži

Pohádka o ruském ovlivnění voleb v USA se najednou stala pravdou, výmysl začal žít vlastním životem a kongres ho potvrdil novými sankcemi. Tím došlo k tzv. institucionalizaci lži. Lež byla ukotvena zákonem. A na toto mělo Rusko reagovat jinak. Protože je něco jiného, když země mezi sebou si vyhází diplomaty a je něco jiného, když jedna země institucionalizuje do svého zákona sankce přijaté na základě lživého obvinění druhé strany. Není to poprvé. Američané institucionalizovali lež o tom, že Bašár Asad použil v Idlíbu v Sýrii chemické zbraně a na základě této lži dokonce Donald Trump bombardoval syrskou základnu, i když až poté, co varoval 24 hodin předem Rusko o tomto kroku, a to informovalo Damašek. Ale to je detail, tato lež zkrátka byla použita jako argument pro úder. Pokud jde o ruské ovlivňování amerických voleb, dodnes nikdo nepředložil důkaz, že by Rusové hackovali volby, nebo jinak ovlivňovali volby v USA. Nezazněla konkrétní jména, nepadla obvinění u soudu na konkrétní osoby, prostě nic. Přesto kongres na základě lži a spekulace přijal proti Rusku sankce. Deep State vyhrál nad Trumpem v této bitvě.

A Vladmir Putin na to reaguje slovy, že musí se počkat, aby se uvidělo, jestli sankce Rusku způsobí škody nebo ne. Nezlobte se na mně, ale tohle je cesta ke zničení Ruska, protože co třeba, až zítra kongres schválí zákon na základě lži, že Rusko vytvořilo a vyzbrojilo ISIL? Nebo zákon a sankce, že Rusko použilo a dodalo Asadovi chemické zbraně? Nebo kongres odhlasuje jiné lživé prohlášení? Stále více Rusů se ptá, proč Putin prodává Američanům raketové motory, z nichž jen polovina jde pro NASA, druhá mizí ve skladech v Arizoně, které má pronajaté nastrčená firma z Baham, která je pro změnu spjatá s lidmi, kteří se pohybuje v okolí subdodavatelských firem pro americko-izraelskou zbrojařskou firmu Raytheon, která dodává zbraně americké armádě. Takže kde končí ruské motory? V amerických balistických raketách namířených proti Rusku? Tuto otázku už si pokládá mnoho lidí v Rusku a Putinovy kroky vyvolávají obavy i u jeho nejzarytějších podporovatelů.

S diplomacií proti žravým kobylkám v sadu?

Všechny tyto informace musí Vladimir Putin vědět, když o nich víme my v redakci a vědí o nich lidé okolo Alexandera Dugina, Paula Craiga Robertse a další lidé. Je jasné, že dobré vztahy jsou třeba, že diplomacie a trpělivost je nutná, ale představte si zahradníka, jak má trpělivost s kobylkami, které mu žerou úrodu. Jak pomůže zahradníkovi diplomacie proti kobylkám a dialog s nimi? Problém je široce obsáhlý. Rusko po roce 1991 se stalo čistě fosilně-exportní ekonomikou jako je Saúdská Arábie, Katar a další země. Závislost na dolaru je v Rusku stále obrovská, ruské banky jsou skrze židovské majitele a lidi jako Mošé Kantor, Levi Leviev a další propojeny s americkým kapitálem a s londýnským City. Je celkem logické, že pro Rusko by byly dobré vztahy s USA požehnáním, pokud by USA respektovaly Rusko jako rovného partnera. Ale to nikdy nenastane. Na Rusko je neustále nahlíženo z pohledu Kalergiho rámce, že Rusko není stát, ale region, který obsahuje zdroje potřebné pro celou planetu. A takový pohled je zničující pro Rusko.

Nepřátelé Ruska dnes a zítra

Rusko má okolo sebe hromadu nepřátel. Jedna skupina jsou nepřátelé současní. Druhá skupina nepřátel jsou ti budoucí. Mezi ty budoucí patří jednoznačně Čína, který se dívá na Sibiř hladově jako vlk na ovci. Útoky proti Rusku budou mezi ruskou generalitou a ruskými patrioty vnímány jako ohrožení země a budou po Vladimiru Putinovi velmi brzy, už koncem tohoto roku, požadovat ráznou odvetu proti západu. Pokud Vladimir Putin odpoví západu rázně, západ to může zneužít jako argument o agresi Ruska. Pokud Vladimir Putin neodpoví rázně, západ si to vysvětlí jako slabost Ruska a stejně tak generalita v Kremlu. Cestou ze začarovaného kruhu může být jedině a pouze rozbití amerického obojku na krku Evropy. K tomu potřebuje Vladimir Putin Německo a Angelu Merkel, která se stále ještě bojí Američanům postavit na odpor, takže to za ní dělá Sigmar Gabriel a další ekonomičtí ministři jejího kabinetu. Pokud se podaří ustanovit Petroeuro, bude mít Rusko vyhráno. A Evropa také. Na určitou dobu.

Pokud se podaří realizovat Nord Stream 2 a stejně tak Turecko bude odebírat plyn z Ruska, vliv amerických neoconů a petrodolaru bude silně otřesen. Turecko nedávno oznámilo, že chce koupit protiletadlový ruský komplex S-400, protože Američané nechtějí Turecku podobné protiletadlové komplexy prodat [1]. Američané jsou teď vztekem bez sebe, že Turecko jako člen NATO chce nakupovat ruské protiletadlové komplexy. Američané jsou prostě úplně mimo. To čekali, že Erdogan nechá Turecko bez protivzdušné obrany? Toto je cesta pro Rusko ze začarovaného kruhu, spolupráce se zeměmi, které už nechtějí s USA mít nic společného. Jenže Američané mají v Evropě armády poskoků a vazalů, cvičených marionet, podpindos, ve službách organizací jako je Atlantic Council, kteří na povel budou škodit navazování spolupráce mezi Evropou a Ruskem.

Politika „skloněné hlavy“ a puč v EU proti Američanům v Evropě?

Vladimir Putin nemá čas. Další kolo sankcí proti Rusku by už nemusel doma politicky ustát se současnou politikou „skloněné hlavy“, jak to nazval v pondělí výstižně Ron Paul. Postoj Vladimira Putina chápu. Rusko zatím není v pozici, aby mohlo vstoupit do otevřené konfrontace s NATO, pozičně a aktivně, jako kdysi Sovětský svaz. K tomu chybí peníze a dostatečné zásoby moderní výzbroje, která je zatím jen v omezeném množství k dispozici ruské armádě. NATO chystá na rok 2018 mohutné nasunování vojsk do Pobaltí. To bude kritický okamžik pro Vladimira Putina a celou Evropu.

Existuje reálná obava, že pokud Rusko nevyznačí rezolutním diplomatickým krokem sféru svého prostoru a svých práv, povede to k oslabení pozice a dříve či později k demisi Vladimira Putina. Jeho nástupce už mají vybraného, jako kdysi dopředu vybrali Václava Havla po Gustávu Husákovi. Navalnyj je do této role připravován a Vladimir Putin se ho zjevně nesmí dotknout. Vzpomínáte na Václava Havla v 80. letech, jak mu estébáci chodili pro cigára? Psali jsme o tom zde. Stejně jako nesměli komunisté nadobro odstranit Havla, i když zcela zřejmě rozvracel republiku, nemůže ani Vladimir Putin odstranit takové rozvraceče jakým je Navalnyj. Historie se opakuje. Ach, Bože! Zamyslete se nad tím. Snaha o likvidaci vlivu Američanů v Evropě je obrovská, ale nikdo nemá odvahu se USA postavit otevřeně. Každý z politiků v EU čeká, kdo to udělá první. Začaly se do toho vkládat už i evropské tajné služby, které se snaží na Američany a Brity odhalit svinstva. Dnes večer na rádiu budeme hovořit o novém skandálu s názvem Operace Beluga, která má být nástrojem na odhalení Američanů a jejich zločinů v Evropě a proti Evropě.

[wp_ad_camp_1]

O nových amerických sankcích proti Rusku, o ruské odvetě, o hrozbách bezvízového styku EU s Ukrajinou, o ztrátě moci amerického prezidenta a o dalších tématech budeme hovořit dnes od 19:00 hodin na Svobodném rádiu. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.

*České titulky ve videu zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.

Záznam pořadu z archivu Svobodného rádia

Download

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: (1)