Vladimir Putin si v pořadu „Vesti“ na ruské státní televizi povídal s režisérem Vladimirem Solovjovem a probíralo se hlavní téma, americké sankce proti Rusku a následné ruské protisankce Moskvy proti USA. Vybral jsem krátký úsek videa, které shrnuje zásadní odlišnost pohledů Vladimira Putina na celou situaci, který se zjevně nechce nechat americkými elitami vyprovokovat k tvrdé reakci. Z vystupování Vladmira Putina je cítit smířlivost, snaha o dialog s americkou stranou, kterou však už dávno nereprezentuje Donald Trump, ale veskrze zfašizovaný kongres ve Washingtonu. Putinův přístup je trpělivou šachovou partií s brutálním nepřítelem, který za mořem nedodržuje pravidla hry. Pošlapání Vídeňské konvence a ukradení ruských pozemků a nemovitostí americkou vládou v USA je pouze malým odrazem toho, že americké elity a neokonzervativci se rozhodli Rusko zahnat do kouta a vyprovokovat ho k útoku. Je to vlastně stejná situace jako v roce 2014 s pučem v Kyjevě a po následné snaze vyprovokovat Rusko k vojenské intervenci na Ukrajině. Americký kongres tak znovu opakuje stejný scénář. Jsou tady však podstatné rozdíly, o kterých si musíme říct.
Vladimir Putin není samonosný vůdce a diktátor. Pohybuje se mezi skupinou mocných lidí v ruském průmyslu, ruských bankách ovládaných Židy a ruskou generalitou. Všechny tyto složky moci mají své zájmy a bylo by chybou si myslet, že sankce amerického kongresu jsou namířeny proti Rusku jako takovému. Tyto sankce mají jiný úkol, přivodit mocenský pád Vladimira Putina v Moskvě. Američtí neocons chtějí do pozice prezidenta dostat někoho, jako byl Boris Jelcin. Čím větší alkoholik, tím lépe. A protože Američany financovaný neziskový sektor v Rusku byl zcela eliminován k nevýznamnosti, mají Američané pouze jedinou možnost, jak ovlivňovat ruskou opozici, tzv. underground. A to jsou cesty řízení skrze americké diplomaty a pracovníky americké ambasády. Stejně jako v Praze, i v Moskvě zřídila tamní americká ambasáda tzv. Americké centrum, které poskytuje platformu opozici, tzv. Moskevské kavárně a až dosud to Vladimir Putin toleroval.
Americký agresor se přestal Ruska obávat, a to není dobrá zpráva!
Vypovězení 755 zaměstnanců a diplomatů z amerických konzulátů a ambasád v Rusku povede ke značnému oslabení funkčnosti ovlivňování ruské opozice. Washington sice musel počítat s odvetou, ale že bude tak mohutná a Rusko vyhostí 755 zaměstnanců a diplomatů z Ruska, to asi nikdo nečekal. Jenže jak už včera zaznělo ve videu k ukradeným ruským nemovitostem v USA, americká vláda si něco takového k Rusům nedovolila za celou dobu Studené války. Ale nyní si to dovolí. A v tom je ten problém. Američtí jestřábi se přestali Ruska bát. To považuji za nejhorší zprávu ze všech, která vysílá daleko hrozivější signál, než jsou celé sankce a protisankce dohromady. Obamova administrativa a nyní americký kongres se takto chovají k Rusku, protože v něm nespatřují hrozbu. A paradoxně je to do značné míry právě chyba Vladimira Putina, protože se snaží dělat tradiční ruskou kultivovanou diplomacii známou z dob carského Ruska. To není diplomacie typu Nikity Chruščova, který vztekem mlátil polobotkou do stolu v Radě bezpečnosti OSN v době Karibské krize a potom po návratu domů nechal odpálit zkušební jadernou pumu v Nové Zemi v Arktidě.
Tehdy to vyznívalo jako neotesané a hrubé chování Nikity Chruščova. Jenže na americké neocony nic jiného neplatilo a neplatí. Já se obávám, že Vladimir Putin touto mírnou diplomacií sice získává body za sympatie, ale američtí jestřábi si to přeloží do svého newspeaku jako ruskou slabost a strach. To mlácení Chruščova zutou polobotkou do stolu v OSN bylo jasným vzkazem, že se Sovětským svazem nikdo vyjebávat nebude. Ve chvíli, kdy americká vláda pošlapává Vídeňskou konvenci o diplomatických sborech, tak nemůže Vladimir Putin používat uhlazenou rétoriku. Tedy může, ale neměl by, protože se to může v budoucnu obrátit proti němu, že ruská generalita v něm začne spatřovat hrozbu, slabého vůdce, který se bojí rozhodnout k tvrdé odvetě. Zdaleka nejde jenom o to, že sankce byly uvaleny na Rusko navzdory americké vládě, navzdory Trumpovi a navzdory Rexu Tillersonovi jako ministru zahraničí. Kongres je totiž zcela obešel. Jde o něco jiného.
Na hrubý pytel patří hrubá záplata, cokoliv jiného bude spatřováno jako slabost
Mírná odezva Ruska může být v USA neocony a fake news MSM médii interpretována jako přiznání viny, jako přijetí trestu za ovlivňování voleb v USA, o čemž dodnes neexistuje žádný důkaz. Rusko by mohlo např. přijmout velmi tvrdé sankce proti americkým bankám v Rusku a proti půjčkovým společnostem. Stejně tak by mohlo Rusko omezit dolarové operace v Rusku, čímž by Moskva zlikvidovala financování ruského neziskového sektoru a opozice. Rusko by mohlo zrušit těžební licence americkým firmám na Sibiři, kde mají společné rusko-americké podniky založené v 90. letech za Borise Jelcina. Rusko by mohlo znárodnit americké podíly v těchto joint-venture firmách. Rusko by mohlo zastavit dodávky raketových motorů pro americký kosmický program. Rusko by mohlo zcela opustit americký dolar a své zdroje by prodávalo jen za jiné světové měny, bez účasti dolaru. Tyto kroky by zasáhly americký deep state přímo na komoru. Jenže k něčemu takovému se Vladimir Putin nechce odhodlat.
V rozhovoru sice na konci nevyloučil, že pokud škody z amerických sankcí dosáhnou určité úrovně, že Rusko své protisankce přehodnotí a posílí je, ale jedním dechem Vladimir Putin dodal, že toto není cesta, kterou by se chtěl vydat. A přesně tohle američtí neocons vědí, že oni mohou klidně Rusku na zádech štípat dříví, ale Rusko jako medvěd pouze zamručí a ani tlapou se neožene. Tohle vidím jako největší hrozbu pro Rusko, že aby americké elity začaly Rusko respektovat, musí jít v určité chvíli z Ruska strach. A toto nemá nic společného se zbraněmi, jejich počty nebo vyspělostí. To je o tom, že Američané vědí, že Vladimir Putin není ten, který by se choval jako gangster, jako se chovají Američané. Pindos mírným slovům diplomatů nerozumí. Na ně je třeba udeřit, tomu jedinému opravdu rozumí.
Jak dlouho lze hrát šachy podle pravidel, když nepřítel pravidla hry ignoruje?
A tento pocit, který z toho mám, může mít i mnoho ruských generálů a lidí, kteří v určité chvíli budou chtít na americkou agresi reagovat jinak, než jenom na diplomatické úrovni změnou figurek a jejich počtů na šachovnici. Vy přijmete proti Rusku nové sankce, my pošleme do kytek váš dolar. Vy nasunujete zbraně k našim hranicím, my je nasuneme k vašim. Takovéto myšlenkové pochody začnou dříve či později kolovat v hlavách ruských generálů. Vladimir Putin vidí stále v USA jakéhosi hypotetického spojence na ose definice západní civilizace. Ale co má společného s civilizací státní gangsterismus americké vlády, která krade za bílého dne diplomatickou půdu a budovy? Bohužel, tady mám pocit, že tu opravdu chybí Chruščovova polobotka a jaderný hřib v Nové Zemi v Arktidě, aby to američtí pindos v kongresu pochopili, aby dostali jasný vzkaz, kterému jako jedinému budou rozumět. Jinak hrozí, že ruská generalita v určité chvíli začne mít strach, že Vladimir Putin vystavuje Ruskou federaci ohrožení svým mírným přístupem k americké agresi. Protože kongres v USA bude agresi proti Rusku stupňovat. Proti agresorovi nelze donekonečna bojovat jen v diplomatických rukavicích.
*České titulky v úvodním videu zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: (1)
Tak tomu by se dalo věřit před 3 lety, ale dneska ne. Úspěchy Ruska jsou brilantní, několikrát se nenechali vtahnout do války a mírná taktika v sýrii má nebývalý úspěch. Odtamtud přes turky žádná africká vlna davno není. Usa ukazali z 66 kalibrů, že dopadne jen půlka z nich a tak dále……
Pomalý postup medvěda který si v klidku sbírá cestou čtyřlístky je sympatická stále vice celemu světu. Asie se meni v šos. ….
A hlavně juesej čeká nemilá skutečnost, finanční krach. A jestli se nepřisajem včas k fungujícímu východu zcela a ihned tak taky dojedeme. Rusko se nám snaží všem zachránit kejháky.
Ano asi tak Putin uvažuje – v tom máš pravdu „Maroš“. Ale není naprosto reálné očekávat, že americký lid – obyčejný člověk z ulice – má vůbec nějakou šanci něco na americké politice změnit. Vyjma těch vzácných okamžiků u voleb a jejich výsledek jak vidíme, byl tzv. deep stat unesen. Takže je to pouze naprostá iluze a naivita a asi i strach, který Putin má z konfrontace. On má asi opravdu hrůzu z toho, že by musel zmáčknout to červené tlačítko. Se mu nedivím. Ale jak bylo v článku napsáno – Američané respektují jen toho, kdo je schopen reagovat silou, nebo alespoň – reagovat silně a rozhodně vzhledem k nim. A to Rusko pod vedením Putina zatím nedělá. Nechtěl bych být v kůži V.V.P. ale jedno si opravdu myslím. A to, že v červnu 2013 (ještě před sestřelením toho malajského letadla) mělo Rusko plnou silou vtrhnout na Ukrajinu a poslat ty banderovské zmetky tam kam patří (do gulagů někde na Sibiři). Obsadit Ukrajinu – změnit její status na jednu ze svazových republik – do její Ústavy dát klausuli, že jednání o oddělení od Ruské federace je nepřípustné a pak tam udělat „svobodné“ volby a dosadit své proruské politiky do vedení země. Přesně tak to tiž dělají Američané v zemích, kde je ohrožen jakýkoliv jejich zájem. K žádné válce by nedošlo – tenkrát ještě Evropa nevěděla, která bije a na válku nebyla absolutně ani v nejmenším připravena a USA samotné by se neodvážily takovou situaci hrotit – zejména, když by týden po obsazení Ukrajiny následovalo obsazení pobaltských republik. Ten kašpárek v Minsku by začal být okamžitě poslušný, protože by nechtěl přijít o výhody, které má a ti ostatní také – po Pobaltí by si mohl vzít i Gruzii za to, že napadla ruské obyvatelstvo v roce 2008 a rovněž ji přičlenit k Rusku. Ostatním bývalým zemím Sovětského svazu by tak byl dán jasný vzkaz. Jakýkoliv útisk Rusů žijících na vašem území a končíte jako samostatný stát. Jsem přesvědčen o tom, že teprve pak by USA byly schopny chápat Rusko jako partnera pro jednání v jakékoliv věci a také by jej začali respektovat. Jenže na to je třeba mít koule, na to je třeba zapomenout na možnost, že se těmi kroky může rozpoutat velká válka. Protože ano – možná by se to stalo, ale taky pravděpodobně nikoliv, kdežto takovéto neustálé ustupování k té válce vede zákonitě. A to je opravdu reálné. A jestli si to (pro jednou střízlivá) ruská generalita uvědomuje, tak dny Putina ve vedení Ruska se krátí.
Tu si treba uvedomiť, že Putin rozlišuje medzi hlbokým štátom, jeho perifériou moci – neokonmi, gnostickými globalistami ako opozíciou a – americkým ľudom! Putin vsádza na vnútorné prebiehajúce procesy – že Američania – obyčajní ľudia, dokážu ten ich blázninec zmeniť sami. Bolo by dobré začať rozlišovať aj zavádzaním pojmov a ich odlišovaním – lebo čo je to – Amerika? Hlboký štát, alebo Američana – a ktorí?