Rozhovor s Vladimirem Putinem o tom, proč Rusko nevyčerpalo zatím všechny odvetné sankce proti USA. Šance na změnu stále žije, ale Rusko už počítá i s nejhorším!

Vladimir Putin si v pořadu „Vesti“ na ruské státní televizi povídal s režisérem Vladimirem Solovjovem a probíralo se hlavní téma, americké sankce proti Rusku a následné ruské protisankce Moskvy proti USA. Vybral jsem krátký úsek videa, které shrnuje zásadní odlišnost pohledů Vladimira Putina na celou situaci, který se zjevně nechce nechat americkými elitami vyprovokovat k tvrdé reakci. Z vystupování Vladmira Putina je cítit smířlivost, snaha o dialog s americkou stranou, kterou však už dávno nereprezentuje Donald Trump, ale veskrze zfašizovaný kongres ve Washingtonu. Putinův přístup je trpělivou šachovou partií s brutálním nepřítelem, který za mořem nedodržuje pravidla hry. Pošlapání Vídeňské konvence a ukradení ruských pozemků a nemovitostí americkou vládou v USA je pouze malým odrazem toho, že americké elity a neokonzervativci se rozhodli Rusko zahnat do kouta a vyprovokovat ho k útoku. Je to vlastně stejná situace jako v roce 2014 s pučem v Kyjevě a po následné snaze vyprovokovat Rusko k vojenské intervenci na Ukrajině. Americký kongres tak znovu opakuje stejný scénář. Jsou tady však podstatné rozdíly, o kterých si musíme říct.

Vladimir Putin není samonosný vůdce a diktátor. Pohybuje se mezi skupinou mocných lidí v ruském průmyslu, ruských bankách ovládaných Židy a ruskou generalitou. Všechny tyto složky moci mají své zájmy a bylo by chybou si myslet, že sankce amerického kongresu jsou namířeny proti Rusku jako takovému. Tyto sankce mají jiný úkol, přivodit mocenský pád Vladimira Putina v Moskvě. Američtí neocons chtějí do pozice prezidenta dostat někoho, jako byl Boris Jelcin. Čím větší alkoholik, tím lépe. A protože Američany financovaný neziskový sektor v Rusku byl zcela eliminován k nevýznamnosti, mají Američané pouze jedinou možnost, jak ovlivňovat ruskou opozici, tzv. underground. A to jsou cesty řízení skrze americké diplomaty a pracovníky americké ambasády. Stejně jako v Praze, i v Moskvě zřídila tamní americká ambasáda tzv. Americké centrum, které poskytuje platformu opozici, tzv. Moskevské kavárně a až dosud to Vladimir Putin toleroval.

[wp_ad_camp_1]

Americký agresor se přestal Ruska obávat, a to není dobrá zpráva!

Vypovězení 755 zaměstnanců a diplomatů z amerických konzulátů a ambasád v Rusku povede ke značnému oslabení funkčnosti ovlivňování ruské opozice. Washington sice musel počítat s odvetou, ale že bude tak mohutná a Rusko vyhostí 755 zaměstnanců a diplomatů z Ruska, to asi nikdo nečekal. Jenže jak už včera zaznělo ve videu k ukradeným ruským nemovitostem v USA, americká vláda si něco takového k Rusům nedovolila za celou dobu Studené války. Ale nyní si to dovolí. A v tom je ten problém. Američtí jestřábi se přestali Ruska bát. To považuji za nejhorší zprávu ze všech, která vysílá daleko hrozivější signál, než jsou celé sankce a protisankce dohromady. Obamova administrativa a nyní americký kongres se takto chovají k Rusku, protože v něm nespatřují hrozbu. A paradoxně je to do značné míry právě chyba Vladimira Putina, protože se snaží dělat tradiční ruskou kultivovanou diplomacii známou z dob carského Ruska. To není diplomacie typu Nikity Chruščova, který vztekem mlátil polobotkou do stolu v Radě bezpečnosti OSN v době Karibské krize a potom po návratu domů nechal odpálit zkušební jadernou pumu v Nové Zemi v Arktidě.

Tehdy to vyznívalo jako neotesané a hrubé chování Nikity Chruščova. Jenže na americké neocony nic jiného neplatilo a neplatí. Já se obávám, že Vladimir Putin touto mírnou diplomacií sice získává body za sympatie, ale američtí jestřábi si to přeloží do svého newspeaku jako ruskou slabost a strach. To mlácení Chruščova zutou polobotkou do stolu v OSN bylo jasným vzkazem, že se Sovětským svazem nikdo vyjebávat nebude. Ve chvíli, kdy americká vláda pošlapává Vídeňskou konvenci o diplomatických sborech, tak nemůže Vladimir Putin používat uhlazenou rétoriku. Tedy může, ale neměl by, protože se to může v budoucnu obrátit proti němu, že ruská generalita v něm začne spatřovat hrozbu, slabého vůdce, který se bojí rozhodnout k tvrdé odvetě. Zdaleka nejde jenom o to, že sankce byly uvaleny na Rusko navzdory americké vládě, navzdory Trumpovi a navzdory Rexu Tillersonovi jako ministru zahraničí. Kongres je totiž zcela obešel. Jde o něco jiného.

Na hrubý pytel patří hrubá záplata, cokoliv jiného bude spatřováno jako slabost

Mírná odezva Ruska může být v USA neocony a fake news MSM médii interpretována jako přiznání viny, jako přijetí trestu za ovlivňování voleb v USA, o čemž dodnes neexistuje žádný důkaz. Rusko by mohlo např. přijmout velmi tvrdé sankce proti americkým bankám v Rusku a proti půjčkovým společnostem. Stejně tak by mohlo Rusko omezit dolarové operace v Rusku, čímž by Moskva zlikvidovala financování ruského neziskového sektoru a opozice. Rusko by mohlo zrušit těžební licence americkým firmám na Sibiři, kde mají společné rusko-americké podniky založené v 90. letech za Borise Jelcina. Rusko by mohlo znárodnit americké podíly v těchto joint-venture firmách. Rusko by mohlo zastavit dodávky raketových motorů pro americký kosmický program. Rusko by mohlo zcela opustit americký dolar a své zdroje by prodávalo jen za jiné světové měny, bez účasti dolaru. Tyto kroky by zasáhly americký deep state přímo na komoru. Jenže k něčemu takovému se Vladimir Putin nechce odhodlat.

V rozhovoru sice na konci nevyloučil, že pokud škody z amerických sankcí dosáhnou určité úrovně, že Rusko své protisankce přehodnotí a posílí je, ale jedním dechem Vladimir Putin dodal, že toto není cesta, kterou by se chtěl vydat. A přesně tohle američtí neocons vědí, že oni mohou klidně Rusku na zádech štípat dříví, ale Rusko jako medvěd pouze zamručí a ani tlapou se neožene. Tohle vidím jako největší hrozbu pro Rusko, že aby americké elity začaly Rusko respektovat, musí jít v určité chvíli z Ruska strach. A toto nemá nic společného se zbraněmi, jejich počty nebo vyspělostí. To je o tom, že Američané vědí, že Vladimir Putin není ten, který by se choval jako gangster, jako se chovají Američané. Pindos mírným slovům diplomatů nerozumí. Na ně je třeba udeřit, tomu jedinému opravdu rozumí.

Jak dlouho lze hrát šachy podle pravidel, když nepřítel pravidla hry ignoruje?

A tento pocit, který z toho mám, může mít i mnoho ruských generálů a lidí, kteří v určité chvíli budou chtít na americkou agresi reagovat jinak, než jenom na diplomatické úrovni změnou figurek a jejich počtů na šachovnici. Vy přijmete proti Rusku nové sankce, my pošleme do kytek váš dolar. Vy nasunujete zbraně k našim hranicím, my je nasuneme k vašim. Takovéto myšlenkové pochody začnou dříve či později kolovat v hlavách ruských generálů. Vladimir Putin vidí stále v USA jakéhosi hypotetického spojence na ose definice západní civilizace. Ale co má společného s civilizací státní gangsterismus americké vlády, která krade za bílého dne diplomatickou půdu a budovy? Bohužel, tady mám pocit, že tu opravdu chybí Chruščovova polobotka a jaderný hřib v Nové Zemi v Arktidě, aby to američtí pindos v kongresu pochopili, aby dostali jasný vzkaz, kterému jako jedinému budou rozumět. Jinak hrozí, že ruská generalita v určité chvíli začne mít strach, že Vladimir Putin vystavuje Ruskou federaci ohrožení svým mírným přístupem k americké agresi. Protože kongres v USA bude agresi proti Rusku stupňovat. Proti agresorovi nelze donekonečna bojovat jen v diplomatických rukavicích.

*České titulky v úvodním videu zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: (1)