Rusko spustilo zkušební transakce digitálního rublu

Centrální banka zahájí první reálné operace 15. srpna 2023 v jedenácti městech.

Centrální banka zahájí testování digitálního rublu na reálných transakcích již 15. srpna a na základě výsledků postupného testování jej zavede do masového oběhu. Olga Skorobogatová, první místopředsedkyně Ruské centrální banky, oznámila zahájení pilotního provozu. Pilotního projektu se zúčastní přibližně 600 občanů a 30 obchodních firem v 11 městech Ruska. Za měsíc či dva se však plánuje počet účastníků rozšířit. V první fázi se bude testovat otevření digitálních peněženek pro banky a jejich klienty – občany a firmy, převody mezi klienty a platby v maloobchodních prodejnách pomocí QR kódu.

K testování nové formy národní měny bylo připuštěno třináct bank: VTB, Gazprombank, Alfa Bank, Promsvyazbank, Sovcombank, Rosbank, Dom.RF Bank, Sinara, Ingosstrach Bank, Transcapitalbank, MTS Bank a Kiwi Bank. Do první skupiny předběžného testování bylo původně zařazeno 15 bank: Sberbank a Tinkoff Bank v seznamu chyběly (jejich zástupci se k dotazům naší redakce nijak nevyjádřili). Druhá skupina 16 bank se k pilotnímu projektu připojí v příštím roce.

K zavedení digitálního rublu do oběhu dojde pouze v případě, že budou „všechny transakční scénáře“ úspěšně dokončeny. Očekává se, že od roku 2025 budou novou podobu národní měny aktivně používat občané a podniky „samozřejmě dle libosti“, uvedla Skorobogatová. Odpověděla také na řadu otázek týkajících se digitálního rublu: proč je potřeba a pro koho, kolik bude stát, jak bude probíhat pilotní provoz. Reagovala také na mýty, které se kolem nové formy měny objevily.

Rozdíl mezi digitálním rublem, bezhotovostní a hotovostní měnou

Ruská centrální banka začala vyvíjet digitální rubl v roce 2020. 1. srpna 2023 došel v platnost zákon o jeho zavedení jako třetí formy národní měny rovnocenné hotovostní a bezhotovostní měně. Srovnávat kryptoměny s digitálním rublem nelze, vysvětlila Centrální banka: kryptoměna nemá jediného emitenta a jediné centrum, které by za ni neslo závazky. Emitentem digitálního rublu je Ruská banka, která jej bude vydávat na vlastní platformě, stejně jako v současnosti vydává papírové a kovové peníze.

Nový zákon zrovnoprávňuje digitální rubl s hotovostními i bezhotovostními penězi. Jediný rozdíl spočívá v tom, že bezhotovostní rubly jsou uloženy na bankovních účtech, zatímco digitální rubly budou uloženy na platformě centrální banky, ke které budou mít občané bezplatný přístup prostřednictvím obvyklé mobilní aplikace kterékoli banky, jejímiž jsou klienty.

Pro občany neexistuje žádný dodatečný kurz digitálního rublu k běžnému rublu, vysvětlil zástupce Centrální banky: jeden digitální rubl se rovná jednomu běžnému rublu.

Platforma digitálního rublu

Fyzické osoby, právnické osoby a živnostníci si budou moci na platformě otevřít účty. Každý uživatel bude mít pouze jednu peněženku.

Peněženku bude možné otevřít prostřednictvím bankovní aplikace (jedná se o zprostředkovatele). Banka Ruska bude nezávisle otevírat, pozastavovat a rušit digitální účty, provádět transakce s digitálními rubly na platformě a kontrolovat dodržování svých pravidel. Centrální banka plánuje stanovit limit 300 000 rublů měsíčně na dobití digitální peněženky z bankovního účtu, připomněla Skorobogatová.

Platforma Centrální banky pro digitální rubl bude fungovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bez víkendů a svátků, v reálném čase.

Co lze s digitálními rubly dělat?

Digitální rubl bude dalším nástrojem pro převody a platby, nebude tedy možné založit vklad ani získat úvěr a zůstatky v peněžence nebudou úročeny. Uživatelé platformy budou moci převádět digitální rubly, dobíjet peněženku z vlastního bankovního účtu a vybírat prostředky z digitálního účtu na běžný účet. Digitálními rubly bude možné platit v maloobchodních prodejnách pomocí QR kódu.

Pro občany budou všechny operace s digitálními rubly zcela zdarma a nebudou vázány na sazebníky konkrétních bank. Pro podnikatele budou tarify mnohonásobně nižší než pořizovací tarify: 0,3 % z částky platby (nejvýše však 1500 rublů) a pro služby bydlení a komunálních služeb 0,2 %, nejvýše však 10 rublů. Provize za převody mezi právnickými osobami bude činit 15 rublů za transakci. Tyto tarify budou účinné od 1. ledna 2025. Do té doby budou všechny operace s digitálními rubly zdarma.

V budoucnu bude možné používat digitální rubl bez přístupu k internetu

„Neplánuje se zavést žádná omezení pro užívání samotných rublů. Klienti si budou moci sami nastavit parametry převodů a výdajů ze svých digitálních peněženek prostřednictvím technologie chytrých kontraktů“, uvedl na tiskové konferenci místopředseda představenstva VTB Vadim Kulik. Občané si například mohou nastavit automatické platby za služby, firmy parametry pro výplatu mezd.

O sociálních platbách v digitálních rublech je zatím předčasné hovořit, řekl listu Vedomosti zástupce centrální banky. Společně s ministerstvem financí vytvořil pracovní skupinu, která připravuje návrhy na využití digitálního rublu. „Volba, jakou formu rublů (hotovostní, bezhotovostní nebo digitální) používat, bude ponechána na jednotlivci nebo organizaci“, uvedl zástupce centrální banky.

Kdo bude digitální rubl chránit?

Za bezpečnost nové formy národní měny bude zodpovědná Banka Ruska. Vypracovala také standardy ochrany informací, které budou muset dodržovat všechny banky zapojené do platformy digitálního rublu. Fungování platformy je zajištěno pomocí kryptografické ochrany a každá transakce s digitálním rublem vyžaduje potvrzení pomocí elektronického podpisu, říká Olga Machová, ředitelka pro změny, inovace a správu dat Rosbank.

Proč je digitálního rublu třeba?

Dle odborníků největší přínosy přinese státu. Díky automatizaci a digitalizaci peněžního řetězce je možné provést digitální transformaci a snížit úroveň šedé ekonomiky. Výhody pro občany jsou poměrně standardní: přístup k peněžence prostřednictvím libovolné klientské banky, jednotné kurzy pro všechny transakce, možnost použití bez přístupu k internetu, vysoká úroveň zabezpečení finančních prostředků atd.

„Technologie chytrých kontraktů vytváří možnosti zavedení nového systému mezinárodních transakcí s využitím digitálních měn centrálních bank jiných zemí“, řekl Maxim Chrustalev, ředitel Centra pro digitální finanční aktiva Promsvyazbank.

„Problémem těchto inovací je, že úroveň digitalizace a inovativnosti platebních služeb v Rusku je poměrně vysoká, takže tyto přínosy pro spotřebitele nemusí být tak znatelné.“

Mýty o digitálním rublu

Kolem digitálního rublu se vytvořilo mnoho mýtů, například o „naprostém sledování“ občanů. V reakci na to Skorobogatovová poznamenala, že všechny bezhotovostní prostředky „zanechávají svou stopu“ a příslušné orgány v souladu se zákonem zajišťují ověření plateb při zjištění podezřelých a podvodných transakcí zcela bězně.

Dalším z mýtů je, že digitální rubly lze koupit ve fyzické podobě. Podle Skorobogatové nová forma národní měny nezahrnuje žádnou fyzickou podobu, takže občané si nemusí nic kupovat. A pokud je náhodou bude někdo nabízet, jde jednoznačně o „podvodníka a lháře“.

Otázka trvanlivosti digitálních rublů a obavy, že v případě výpadku proudu digitální prostředky z účtu zmizí, zazněly již vícekrát. Centrální banka vysvětlila, že digitální rubly jsou totožné s bezhotovostními rubly, tj. nemají žádnou dobu platnosti a při výpadku proudu z účtů nezmizí.

Rizika digitálního rublu

Všem bankám bylo dáno okamžitě najevo, že digitální rubl nevznikl v jejich zájmu: „Pro centrální banku je vznik a platby v digitálních rublech především novým platebním mechanismem pro bezproblémové a levné platby pro občany a podniky“, uvedla Skorobogatová.

Ještě v roce 2020 Anatolij Popov, první místopředseda představenstva Sberbank odhadoval, že objem peněz, které v příštích třech letech přitečou z bankovního systému do digitálních rublů, bude činit 2-4 biliony rublů. Experti Centra pro makro-ekonomické analýzy a krátkodobé prognózy (CMACP) odhadli maximální částku mnohem vyšší – 9 bilionů rublů, přičemž 5 bilionů rublů by mohlo být vyvedeno z účtů fyzických osob a další 4 biliony rublů z účtů firem. Přitom podle centrální banky měli občané na začátku července v bankách uloženo 39,3 bilionu rublů.

Kromě odlivu peněz ze soukromých bank odhadla Sberbank náklady sektoru na vytvoření kyberneticky odolného systému pro digitální rubl na nejméně 20-25 miliard rublů.

„Centrální banka je však i na takové scénáře připravena. Na prudký odliv prostředků domácností do digitálního rublu nespoléhá a plně jej při hodnocení měnových podmínek a prognózování změn zohlední“, uvedl místopředseda centrální banky Alexej Zabotkin. K vytvoření deficitu likvidity v sektoru je podle něj nutná velmi silná poptávka po digitálním rublu. S cílem minimalizovat rizika růstu sazeb z úvěrů a zpomalení úvěrování bude Ruská centrální banka podporovat banky poskytováním dlouhodobého financování a snížením sazeb.

Zdroj: vedomosti.ru