Co se stane, jestli na New York spadne atomovka? Vědci tvoří počítačovou simulaci

Vědci z virginské George Mason University vedou 3-5 letou studii. Jejich projekt zahrnuje až 20 milionů ‚agentů‘ žijících v simulovaném New Yorku. Každý z nich má rodinné příslušníky, potřeby, práci a osobní reakce na události. Jejich reakce budou modelovány přes 30 virtuálních dní, po 5-15 minutových krocích. Někteří se možná pokusí zachránit svoje milované, zatímco jiní budou pomáhat cizím zraněným. Výzkumníci k vytvoření autentických ‚agentů‘ využívají výpovědi lidí, co přežili katastrofu. Projít celou simulaci zabere počítačům dva dny.

[wp_ad_camp_1]

Vědci vytváří tuto masivní počítačovou simulaci proto, aby zjistili, jak by New York reagoval na atomový útok v srdci Manhattanu.

Tříletý projekt, který stál 450 000 dolarů, bude schopen simulovat dva jaderné výbuchy a jejich dopad na 20 milionů virtuálních obyvatel, kteří reprezentují civilisty, první pomoc a další úřady v prvních 30 dnech po útoku.

Ale prvně potřebují zadat data – mnoho dat, která mají původ ve zprávách o katastrofách v USA – aby přišli na to, jak jednotlivci skutečně reagují na katastrofy.

‚Sociologicky-výpočetní věda není experimentální.‘ řekl novinám The Atlantic profesor William Kennedy z Virginia George University. ‚Neterorizujeme lidi, abychom si ověřili, jak se v dané situaci zachovají.‘

¨

Stejně tak jako rozsáhlé statistiky i výzkumníci používají pro svoji práci osobních svědectví přeživších katastrof, aby reakce jejich virtuálních obětí byly autentické.

To však nutně neznamená paniku jako z filmu a křik na ulicích, říká Kennedy, který je spolu s Andrewem Crooksem hlavou tohoto projektu v Center for Social Complexity.

‚Zjistili jsme, že lidé poměrně dobře zvládají dělat to, k čemu byli vyškoleni, nebo to, o co je požádají lokální autority,‘ řekl.

‚Zprávy z 9. 11. ukazují, že lidé sestupovali po schodišti mnoho desítek pater relativně tiše, někteří pomáhali druhým, aby unikli z budovy.‘

Ale jsou známy i další případy, vysvětluje, kdy věci nešly tak dobře – jako například reakce na hurikán Katrina v New Orleans.

‚Tu a tam obdržíme zprávy o tom, že lidé vládě přestali důvěřovat. Při izolaci, která vznikla jako následek povodní, se ve snaze pomoci na lidi dokonce střílelo.‘

Tito virtuální občané budou také informováni o tom, kde na mapě New Yorku se právě nachází – kdo a co je kolem nich a jak daleko jsou od explozí a jejich milovaných.

Model bude zahrnovat metro, autobusové linky, mosty a silnice. Není to ale tak lehké jako s Google Maps, tvrdí Kennedy.

‚Frustruje nás, že veřejně dostupná data nejsou zcela správná,‘ řekl. ‚Našli jsme spoustu silničních segmentů, které nejsou spojeny.‘

‚Nemůžeme prostě importovat mapu New Yorku někoho jiného a okolní pozemky a nechat naše ‚agenty‘ opouštět území, takže se naše snaha posledních pár týdnů upíná ke shromažďování a ujasňování těchto dat, abychom je mohli použít.‘

Také musí umět kalkulovat s počtem podlaží v mnoha budovách tak, aby mohli správně simulovat evakuaci.

Williams říká, že simulace bude zpočátku modelovat pohyby každého agenta v pětiminutových intervalech a bude se rozšiřovat do 15 minutových intervalů, jak se bude 30-denní simulace vyvíjet.

Až to bude hotové, mělo by to trvat „několik dní“ projít to od začátku až do konce, říká – a to s celou řadou počítačů zpracovávajících data.

Ale to může trvat až pět let, řekl. Současné financování projektu je na tři roky.

[wp_ad_camp_1]

přeložila: raja

zdroj: 1