Uprostřed kažkého mozku najdete zlážu ve tvaru borové šištičky. Tato drobná žláza, o velikost pouhého zrnka rýže, hraje zásadní roli v tom jak spíme, jak se chováme, jsek se rozhodujeme a jak vnímáme realitu. Zdravě fungující šišinka je nezbytná pro psychický vývoj, špičkový mentální výkon a také pro duchovní probuzení. V následující sérii článků o šišince prozkoumáme co tato žláza dělá, proč obecně u lidí nepracuje správně a jak ji obnovit.

Co dělá šišinka mozková, neboli Epifýza
Šišinka funguje jako tělesné čidlo na světlo. Z očí přijímá světelná data a poté do těla vysílá pokyny prostřednictvím tvorby hormonů. Tato malá žláza přenáší do těla data o délce denního světla, obvykle nazývané jako cirkadiánní rytmus. Šišinka řekne každé další části vašeho těla, zda je světlo nebo tma, jaké je roční období a jestli se dny prodlužují, nebo zkracují.
Když se vymaníte z našeho moderního prostředí pomocí hodin a kalendářů, okamžitě oceníte zásadní roli, kterou tato žláza hraje při udržování našeho spojení s přírodou.

V knize Light: Medicine of the Future Jacob Liberman vysvětluje, že velikost epifýzy u zvířat se liší v závislosti na lokaci zvířete. Zvíře žijící blíže k rovníku bude mít menší epifýzu, než zvíře žijící dále na sever, nebo na jih. Čím více se zvíře potřebuje přizpůsobit měnícímu se prostředí, tím větší bude epifýza.

Liberman ve své knize napsal: „Dnes hraje šišinka hlavní roli ve všech aspektech lidského fungování. Působí jako regulátor všech ostatních regulátorů. Kromě zdokumentovaných účinků na reprodukční funkce, růst, tělesnou teplotu, krevní tlak, motorickou aktivitu, spánek, růst nádorů, náladu a imunitní systém, má také vliv na dlouhověkost.”

Melatonin a Epifýza
Jak šišinka předává data zbytku těla o denní době a ročním období? Jako součást endokrinního systému šišinka syntetizuje a vylučuje hormon zvaný melatonin přímo do krevního řečiště. Melatonin je hormon odvozený od serotoninu, který moduluje spánkové vzorce.

Omezováním uvolňování určitých reprodukčních hormonů z hypofýzy, ovlivňuje melatonin naše reprodukční orgány jak u mužů, tak i u žen. Šišinka vylučuje více melatoninu u dětí než u dospělých. Předpokládá se, že tak brání předčasnému pohlavnímu vývoji. Po pubertě se šišinka smršťuje a uvolňuje méně melatoninu.
Vystavení našich očí světlu určuje především to, kolik melatoninu šišinka syntetizuje a vylučuje. Vyrábíme méně melatoninu za denního světla a během noci zvyšujeme jeho sekreci. Pproto je moc důležité mít v ložnici přes noc co nejlepší tmu, aby se nenarušovala výroba melatoninu.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU NA: Aluška.org – Šišinka mozková

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.