Skrytá agenda za 150 bilionů dolarů – „křížová výprava“ proti změně klimatu

Nyní žijeme ve světě, kde se bizarní titulky staly každodenním chlebem.

* MINISTERSTVO FINANCÍ STUDUJE VLIV KLIMATU NA DOMÁCNOST A OBCE

* MINISTERSTVO FINANCÍ ZJIŠŤUJE FINANČNÍ RIZIKA SOUVISEJÍCÍ S KLIMATEM * BRAINARD: ANALÝZA POMŮŽE IDENTIFIKOVAT RIZIKA KLIMATU

* BRAINARD: ZMĚNA KLIMATU MŮŽE ZPŮSOBIT DALEKOSÁHLÉ EKONOMICKÉ ZMĚNY

* MESTER: FED POHLÍŽÍ NA ZMĚNU KLIMATU Z POHLEDU MOŽNÝCH RIZIK PRO BANKY

* FED MONITORUJE ZMĚNY KLIMATU

* FED MUSÍ ZVÁŽIT RIZIKO KLIMATICKÉ ZMĚNY NA FINANČNÍ SYSTÉM

Pokud je někdo z vás stále zmatený, žádná z těchto institucí není vedena ani jedním z erudovaných úředníků, vůbec se nezajímají o klima, o rizicích změny klimatu nebo o osudu budoucích generací Američanů (a rozhodně ne o stoupající hladinu vody, která smete jejich masivní pobřežní sídla): kdyby ano, celkový americký dluh a podfinancované závazky by nebyly ve výši 160 bilionů dolarů.

Co se tedy děje a proč má dnes prakticky každé téma co do činění se změnou klimatu, „uhlíkovou neutralitou,“ zelenou energií a ESG? (životní prostředí, sociální oblast a správa věcí veřejných)

Důvodem – jak by někdo správně tušil – jsou peníze. Z toho asi 150 bilionů dolarů. Před nedávnem Bank of America zveřejnila jeden ze svých rozsáhlých svazků „tematického výzkumu,“ tentokrát pokrývajících svět „trans-oteplování,“ jež slouží za masivní základ pro dnešní realitu uhlíkové neutrality. Tento článek je ve skutečnosti povinnou četbou, zajímavou, plnou dat.

Nic z toho samozřejmě v krizi „globální změny klimatu“ nezmiňuje roli Číny (koneckonců, my nesmíme Peking urazit, můžeme tím přijít o největší tok příjmů) a přichází ve velmi nejisté době na zelenou agendu, právě když ceny energií po celém světě v důsledku eskalující se globální energetické krize prudce stoupají. Hrozící odstoupením jakékoli základní podpory v boji proti „globálnímu oteplování.“ Jak autor zprávy Haim Israel píše: „Celá dekáda let opatření v oblasti klimatu a COP26 bude bodem zlomu v dosažení čistých nulových emisí – rovnováhy mezi snižováním a odstraňováním emisí uhlíku z atmosféry.

[wp_ad_camp_2]

Aby toho bylo dosaženo, bude zapotřebí bezprecedentního tempa přechodu na čisté technologie ve všech odvětvích, s řízením vlád a ochotou společnosti. Toto je poslední desetiletí jednání. Absolutní nedostatek vody hrozí 1,8 miliardám lidí, 100 milionů lidí bude čelit chudobě a 800 milionů lidí bude do roku 2025 ohroženo stoupající hladinou moře. Klimatická migrace by mohla dosáhnout 143 milionů lidí z rozvíjejících se trhů v důsledku extrémního počasí.

Nic z toho není samozřejmě nové – a přestože je praktické mít centralizovaný souhrn dat, pěti minutové vyhledávání postačí k poskytnutí všech odpovědi, které zelená lobby „akceptuje.“

Ale i když se nestaráme o grafy nebo propagandu, zajímala nás konečná suma – kolik by tato zelená utopie stála, protože témata jako „nízká uhlíková stopa,“ „ESG“ a „ zelená energie“ jsou protlačovány do popředí dnes a denně. Víme, že to bude stát hodně.

Hodně, opravdu hodně. Řečnická otázka na klíčovou otázku „kolik to bude stát?“ BofA píše 150 bilionů dolarů za 30 let – přibližně 5 bilionů ročních investic – což je dvojnásobek současného globálního HDP! V tomto bodě se zpráva zdá dobrou, protože má-li být brána vážně, musí být také alespoň povrchně objektivní. A tady, v detailech za čísly, se konečně dozvídáme, proč je čistě uhlíková lobby tak odhodlaná prosazovat tuto zelenou utopii – jednoduchá odpověď: protože poskytuje nekonečný proud „investic“ financovaných daňovými poplatníky a na dluh, které zase potřebují stejně neustálou míru monetizace dluhu centrálními bankami.

Zvažte toto: pandemie covid dosud vedla v rozvinutém světě k fiskálním a měnovým stimulům zhruba za 30 bilionů dolarů. A přesto, ani ne o dva roky později, účinek těchto 30 bilionů dolarů vyprchá i Bidenovu správci, aby udržel krizi Covid v chodu, navzdory. Hrozili okamžitým lockdownem pomocí spoluvinného tisku, přesto dala populace jasně najevo, že se už nebude tyranii většiny menšinou podřizovat.

A tak establishment potřebuje nový trvalý zdroj (a využití) financování, jistou krizi, ale zabalenou do ctnostné, ušlechtilé fasády.

Tady přichází na scénu křížová výprava proti změně klimatu. Na filozofii a diskusi za zeleným hnutím bylo vylito mnoho digitálního inkoustu a nebudeme vás nudit podrobnostmi. Místo toho se zaměříme na velmi jasné a velmi hmatatelné finanční důsledky ve světě kde establishment souhlasí, ať už s demokratickou podporou nebo ne, alokovat 5 bilionů dolarů do nového kapitálu na nějakou neurčitou příčinu „boje proti globálnímu oteplování.“ Zde jsou hlavní body Bank of America:

Bude mít inflační charakter? Ano, očekáváme 1-3% roční šok. A to po dobu příštích 30 let… nad rámec již existující inflace!

Jaké jsou překážky? Geopolitika a klimatické války.

Máme zdroje? Nikl a lithium jsou jediní dva zástupci, kteří by mohli mít již v roce 2024 deficit.

Je zelená technologie skutečně zelená? Opravdu ne (viz níže). Absolutně ohromující náklady odhadovaných na 150 bilionů $ za 30 let, zvýšení zdrojů financování na 5 bilionů $ ročně odpovídá celému americkému daňovému základu, neboli 3x uměle vyvolanému stimulu COVID-19 v tomto desetiletí.

Zde jsou podrobnosti: Energetický přechod na čistou ekonomiku s nulovými skleníkovými plyny (GHG) do roku 2050 bude velmi nákladná sranda, které IEA (International energy agency) odhaduje na 150 miliard dolarů z celkových investic po dobu 30 let. Při ceně 5 miliard USD ročně to podle IEA bude stát po dobu 30 let tolik, co celý americký daňový základ.

Není to pro vás dost? Počkejte, protože …

BNEF (poskytovatel strategického výzkumu zaměřeného na globální komoditní trhy a převratné technologie) má vyšší odhad – celkové investice potřebné pro dodávky energie a infrastrukturu by mohly být ve výši až 173 miliard $ do roku 2050, tedy až 5,8 miliardy $ ročně, což je téměř trojnásobek částky, která se dnes ročně investuje.

To nejlepší necháváme na konec, protože to vždy bylo o větším dluhu a větším zpeněžení, což je proces, o kterém už i malý kluk ví, že bohatí jsou bohatší a chudí jsou chudší. Pouze tentokrát je to plán nejbohatších okrást ze střední třídy to málo, co jim ještě zbylo – pod rouškou ušlechtilé křížové výpravy, která porazí globální oteplování … křížová výprava, která bude vyžadovat každoroční monetizaci dluhu centrálními bankami přes 500 miliard dolarů, což povede k hyperinflaci buď v rizikových aktivech, v širší ekonomice, nebo v obou.

Pokud to tedy zní jako „křížová výprava proti změně klimatu,“ je to jen obrovská hra, jejímž cílem je obohatit hrstku kleptokratů tady a teď, zatímco nejasné výhody – a až příliš jistý dluh a hyperinflace – z této revoluční obnovy globální ekonomiky budou děděny budoucími generacemi.

Zde je překvapivé přiznání BofA k výše uvedenému. Výňatek ze zprávy na konferenci o změně klimatu:

Otázka: Jaký je ekonomický dopad uhlíkové neutrality?

Odpověď: Inflační dopad na financovanou uhlíkovou neutralitu nebude zanedbatelný, ale zdá se, že tento dopad lze zvládnout na úrovni 1% až 3% ročně v závislosti na sazbách monetizace centrální banky, zejména pokud jsou cíleny vládní výdaje a přispívají ke zrychlení tempa růstu globálního HDP.

Mnohem více QE na příštích 30 let. (QE = kvantitativní uvolňování)

A co inflace? Oh, té bude taky dost. Jak BofA připouští, „nákupy zelených dluhopisů by mohly mít za následek 1% až 3% inflaci p.a.“

Abychom odpověděli na tuto otázku, podíváme se na tři samostatné případy. V našem prvním případě by Fed, ECB a další centrální banky dotovaly všechny potřebné výdaje na infrastrukturu k dekarbonizaci (překlad dotovaly: tiskly peníze.)

Ve druhém scénáři předpokládáme, že by absorbovaly pouze polovinu nové emise dluhopisů.

A ve třetím případě předpokládáme, že centrální banky vezmou do své rozvahy pouze pětinu všech výdajů na dekarbonizaci.

Jaké je naše klíčové zjištění? Pokud mají centrální banky k pokrytí 20% výdajů nebo méně, dopad dekarbonizace vypadá vzhledem k inflaci poměrně dobře zvládnutelně. Ale pozor, jde o inflaci NAVRCH k jakékoli inflaci, která již v ekonomice je.

Je pravda, že centrální bankéři vyjádřili přání ekologizace ekonomiky, jejich nákupy podnikových dluhopisů však byly historicky omezeny krizovou politikou prostřednictvím kvantitativního uvolňování, výdělečně tedy setrvaly pod úrovní výše státního dluhu.

A tady to máte: stejně jako Covid byla jedna obrovská kouřová clona, která „umožnila“ spojení centrálních bank a státních pokladen přivést nás k „helikoptérovým“ penězům a moderní měnové teorii, čímž se v tomto procesu vytvořila likvidita kolem 30 bilionů USD, mýtus „uhlíkové neutrality“ bude tento nekonečný útisk udržovat po dobu dalších 30 let, což je období, během něhož budou jediní, kdož budou z QE a tisku peněz těžit jsou právě banky a státní pokladny.

(Pozn. př.: Helikoptérové peníze jsou navrženou nekonvenční monetární politikou, v nějakých případech alternativní ke kvantitativnímu uvolňování, když se ekonomika nachází v tzv. likvidační pasti.)

Přeložila adri | Zdroj: Zero Hedge