Stropnický odletěl do Gruzie odhalit sochu Václava Havla a podpořil snahu Tbilisi o vstup do NATO. Obkličování Ruska pokračuje, ale z rozpínání je obviňována Moskva! Zeman si nebere servítky a už rovnou mluví o „sviních“, občané s ním souhlasí!

Stropnický odletěl do Gruzie odhalit sochu Václava Havla a podpořil snahu Tbilisi o vstup do NATO. Obkličování Ruska pokračuje, ale z rozpínání je obviňována Moskva! Zeman si nebere servítky a už rovnou mluví o „sviních“, občané s ním souhlasí!

Včera TV Prima odvysílala poslední čtvrtý díl dokumentu Olivera Stonea s názvem Svět podle Putina. Pokud jste sérii neviděli, na serveru Ulozto.cz a na dalších sharingových stránkách najdete záznamy jednotlivých dílů. Musíte je vidět, musíte si udělat čas, musíte se na ně podívat spolu s vlastními dětmi. Děti ve věku 12 let a starší dokážou pochopit, o čem Vladimir Putin mluví a obsah tohoto dokumentu potom mohou děti stavět do kritické roviny s tím, co se učí ve škole. Jednotlivé díly je třeba šířit, sdílet a diskutovat o nich, především s mládeží. Proč zde o tom hovořím? Protože právě včera nastala jedna zdánlivě nevýznamná událost, která ovšem pouze ukazuje a dokazuje to, o čem hovořil Vladimir Putin. O tom, že země NATO jsou země, které nejsou partnery USA, ale jsou to vazalské státy. Jakmile země vstoupí do NATO, její národ ztratí kontrolu nad vlastní bezpečnostní politikou. Stalo se totiž něco neuvěřitelného, ovšem zcela v souladu s tím, o čem Vladimir Putin v dokumentu Olivera Stonea hovořil.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický odletěl v tichosti na Kavkaz do Gruzie a v hlavním městě Tbilisi se zúčastnil ceremoniálu odhalení sochy Václava Havla [1]. Možná si řeknete, co je na tom tak důležitého? Václav Havel totiž získal tu poctu, že jeho busta je umístěna v americkém kongresu, protože se stal mocenským sentinelem americké globální moci Pax Americana. A nyní má rovnou sochu i v Gruzii. Jeho socha je symbolem amerických neoconů. Američané tím dávají najevo Rusku, že Tbilisi je nyní pod kontrolou a ochranou amerického kongresu. Mluvil o tom Alexander Dugin, jakou úlohu měl Václav Havel v roli sentinela, tzn. na dálku ovládané loutky s vlastním autonomním vědomím. V praxi to funguje tak, že socha je symbol. A po symbolech přichází politici a po nich se podepisují smlouvy a po smlouvách přichází američtí vojáci a jejich zbraně, Strykery a raketové základny. Podle Dugina to jde přesně takto postupně po sobě.

Stropnický přijel odkrýt Havla a požehnat Gruzii ke vstupu do NATO

Vzápětí po odhalení sochy Václava Havla ubezpečil Stropnický své gruzínské protějšky, že Praha podporuje kroky Tbilisi a jejich snahu o vstup Gruzie do NATO. Stejně tak o vstup do NATO usiluje Kyjev a Ukrajina. NATO se rozpíná a obkličuje Rusko. Přesně o tomto hovořil Vladimir Putin v dokumentu Olivera Stonea. V posledním díle hovořil o tom, jak americké ministerstvo zahraničí a americký diplomatický sbor se brutálně vměšují do voleb a politiky v Rusku. Upozornil, že toto neprobíhá jen v Rusku, ale ve všech zemích bývalého Východního bloku. O tom víme na AE News moc dobře, když se nám podařilo v letech 2014 až 2015 rozkrýt pozadí a vazby pražské ambasády USA na krakatici českého neziskového sektoru, která dodnes funguje a prosperuje, i když po zvolení Trumpa už ne tak intenzivně, ale to neznamená, že by aktivity neoconů v ČR utichly.

Ministr obrany ČR tak přímo v Gruzii bezprostředně ohrožuje bezpečnost České republiky, protože se vměšuje do politického a bezpečnostního vývoje na Kavkaze, který patří v ruské Gerasimově vojenské doktríně do tzv. 1. kruhu vnější obrany Ruské federace (Первый периметр безопасности). Do tohoto okruhu patří všechny země s pozemní hranicí s Ruskou federací. Představte si, jaký řev by se začal ozývat z USA, kdyby např. Mexiko nebo Kuba v době Studené války se rozhodly pro vstup do Varšavské smlouvy. Jak by to vyhodnotil Washington? Jako bezprostřední ohrožení USA. Jenže přesně toto se nyní děje v opačném gardu Rusku. Pokud jste dobře a pozorně sledovali dokument s Vladimirem Putinem, určitě jste si všimli, že ruský prezident dělá politiku, aby se za každou cenu vyhnul válce s NATO a s USA. Jenže systém ustupování nemůže jít donekonečna a Rusko musí na budování základen NATO a rozšiřování NATO ke svým hranicím reagovat, stejně jako by reagovaly USA, kdyby Kuba nebo Mexiko vstoupily do aliance v kontra-postavení vůči USA.

Jak se vyznat v loutkovém systému?

Voliči v ČR na podzim by si měli položit otázku, jestli je normální, aby český ministr obrany jezdil na Kavkaz a propagoval tam rozšiřování NATO na hranici doteku s výbušnou Jižní Osetií a Abcházií, které se pokusila Gruzie v roce 2008 násilně etnicky vyčistit poté, co USA poskytly prezidentu Saakašvilimu zbraně a munici, včetně vojenských poradců. Rusko vojensky zasáhlo a gruzínské tanky a americké poradce zahnalo hluboko zpátky do nitra Gruzie, ruské tanky se zastavily až na předměstí Tbilisi, kde setrvaly pro výstrahu 72 hodin a poté se na příkaz velení v Moskvě stáhly zpět na ruské území. John McCain o tom hovořil v roce 2009 pro neziskovku National Endowment for Democracy, že se nepodařilo Jižní Osetii a Abcházii připojit ke Gruzii proto, že Gruzie nebyla členem NATO. Plánem vstupu Gruzie do NATO je cesta, jak se pokusit rozpoutat válku na Kavkazu s Ruskem s podporou NATO o dvě zmíněná sporná území, kde žije majoritní ruské etnikum.

Martin Stropnický není sentinel, ale pouze marioneta. V systému amerického židovského loutkářství jsou pozice sentinelů a marionet pečlivě odlišovány. Marionety jsou loutky, které nemají schopnost vlastního rozhodování. Pokud pán přestane posílat instrukce, marioneta se zastaví, je neschopná se vyjádřit v televizi, není schopná zodpovědět na jednoduchou otázku. Nemá vlastní názor a potřebuje vedení. Amerických marionet je v zemích východní Evropy obrovské množství, mezi politiky v ČR, na Slovensku a v celé EU najdete tisíce takových loutek. Někdo někam jede, tam položí kytku nebo věnec, něco řekne, co mu řekli, aby řekl a zase odjede. Když mu řeknou, aby to odvolal, tak přijede a odvolá to. V tomto ohledu v systému řízení působí tyto osoby jako neschopné loutky, které tlumočí cizí názory a jejich páteře připomínají gumu, resp. hračky na bowdenové ovládání pomocí šňůry, která je trapně viditelná a lidé to vidí.

Xудожник po sobě zanechal dezorientovanou armádu marionet

Sentinel je mnohem vyšší a nebezpečnější nástroj. Je to osoba, která má vlastní a mnohdy vysoké inteligenční rozpětí s širokými znalostmi. Sentinel má vlastní autonomní uvažování, nepřijímá instrukce step by step, krok za krokem, pouze je dálkově monitorován a instruován, čeho by si měl sentinel všímat. Na rozdíl od marionety je sentinel autonomní nástroj, který dokáže pracovat dlouhodobě offline a v izolaci bez kontaktu s centrálou. Proto Václav Havel dokázal prosazovat úkoly a cíle i v době, kdy byl zcela izolován od řídících centrál CIA v Mnichově, ve Frankfurtu a v Londýně. Složka, kterou na Václava Havla vedla sovětská expozitura KGB v Praze pod označením „Xудожник-K1″ (umělec) a měli k ní přístup vybraní pracovníci 1. správy SNB v Praze, je dosud tajná a její obsah by rozkryl i Havlovy kontakty s agenty německé tajné služby BND koncem 70. let, americké CIA i ruské KGB v době, kdy byl Václav Havel ve vězení v 80. letech a v době po nástupu Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS. Moskva bohužel nechce nic o Havlovi odtajnit.

Jak už několikrát zaznělo i v ruských médiích, Václav Havel měl i druhou tvář, kterou veřejnost na západě a ani v Česku nezná. I když byl několikrát vězněn, komunistický režim Havlovi nikdy neobstavil jeho devizový účet vedený u SBČS, na který mu chodily peníze z Německa od nastrčených vydavatelství za Havlovu „autorskou“ činnost. Dodnes není jasné proč. Složka KGB na Havla by to mohla objasnit. Havel tak za texty dostával ze západu devizy. Mnohdy ale šlo o texty jiných disidentů, za které Václav Havel měl inkasovat devizové prostředky, ale disidentským autorům textů v Československu poté žádné peníze už nedal. Po roce 1989 k tomu vznikl mezi chartisty a disidenty obrovský rozkol, protože padala obvinění ze strašných věcí, ale mainstream tomu tehdy nevěnoval pozornost. Václav Havel se však etabloval jako художник do role sentinela, který dokázal posloužit americkým neoconům v ČR jako předvoj pro ovládnutí Východní bloku v plánu na obklíčení Ruska po roce 1989. Poté, co došlo k odchodu „sentinela“ na  věčnost, česká marionetová scéna ztratila svého vůdce a navigona. Je to typický projev stavu, kdy systém řízení amerických neoconů v Evropě přijde o procesní autonomní nástroj, který nepotřeboval online řízení.