Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Tohle je válka! Turecko rozpoutalo obchodní konflikt s USA…
Tohle je válka! Turecko rozpoutalo obchodní konflikt s USA, Erdogan vyhnal Turky do ulic a ti pálí americké dolary! Více než 100% cla na americký tabák, alkohol, automobily a na řadě budou i telefony a notebooky Apple! Lavrov vyzval k vrácení odvety Američanům tam, kde je to bude bolet nejvíce. Rusko postaví USD mimo zákon pro používání ruskými firmami! Neoconi se rozhodli jít do války proti spojencům!
[wp_ad_camp_2]
Turecko dnešním dnem zahájilo největší obchodní válku v dějinách proti USA, kterou mezinárodní obchod vůbec nepamatuje [1]. Turecko dnes uvalilo 120% cla na dovoz amerických aut, včetně aut s americkou kapitálovou účastí. To by byla katastrofa pro italský Fiat/Chrysler, který sice již ze 100% vlastní Italové, ale velkou část kapitálu automobilce poskytuje americká bankovní skupina Citi Bank. Není zatím jasné, jestli Erdogan uvalí cla jenom na čistě americký import, nebo i na americké subsidiary značky v Evropě, které sice vyrábí v EU, ale zisky plynou vcelku nebo z části do USA.
Nás to sice zajímat nemusí, zatím, ale Erdogan nemá dobré vztahy ani s Německem a podobná cla by mohla brzy padnout i na německé automobilky, a to už by byl obrovský problém i pro Škodu, která je v Turecku také považována za německou firmu, turečtí dealeři prodávají Škodu jako “german-built quality cars”, tedy jako auta postavená s německou kvalitou a hlavně v rámci německých platforem VW. Škoda je subsidiary organizace Volkswagenu, takže cla proti Německu by padla i na českou automobilku.
Turecko rovněž od dnešního dne uvalilo 140% cla na americké tabákové listy, ze kterých se vyrábí cigarety a rovněž došlo k uvalení 60% cla na dovoz veškerého amerického alkoholu. Tato obchodní válka byla spuštěna před několika dny, když Donald Trump uvalil na Turecko 50% clo na dovoz turecké oceli a 20% na dovoz tureckého hliníku. K tomuto uvalení cel na Turecko došlo poté, co Turecko odmítlo propustit amerického pastora Andrewa Brunsona, který byl zapleten do zpackaného pokusu o vojenský převrat v Turecku v roce 2016, který připravila americká armáda ve spolupráci se CIA. Přinesli jsme o pozadí celého puče článek zde. Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku řídil americký generál John F. Campbell, který na realizaci puče poskytl skupině tureckých generálů a plukovníků celkem 2 miliardy amerických dolarů.
Obchodní válka je pozůstatkem americké porážky v roce 2016 po nezdařeném puči proti Erdoganovi
Po svržení Erdoganovy vlády se měla moci v Turecku chopit pro-americká vojenská junta, která by následně souhlasila s odtržením části východního Turecka a se zformováním samostatného Kurdistánu, který by vznikl jako proxy-americká država v regionu na úkor území Sýrie, Turecka a Iráku. Vojenský puč se ovšem nezdařil, protože mu chyběla podpora většiny části turecké generality. Původní koncept počítal s tím, že jakmile vypukne převrat, ostatní váhající generálové se přidají. Jenže k tomu nedošlo, a to především kvůli tomu, že se ukázalo, jak obrovskou podporou lidu Erdogan disponuje. Stovky tisíc lidí vyrazily do ulic na obranu prezidenta a generálové pochopili, že by museli začít střílet do vlastního lidu, nikoliv proti gardovým vojákům Erdoganovy ochranky. Americký puč tak ztroskotal a následné vyšetřování přivedlo tureckou rozvědku na pastora Andrewa Brunsona.
Ten měl být v kontaktu s vůdcem turecké islamistické opozice Fethullahem Gülenem, který žije v emigraci v USA a měl se spolu s americkou vládou podílet na puči proti Erdoganovi. Právě Gülen odstartoval rozkol mezi Tureckem a USA v roce 2016, protože Erdogan žádal jeho vydání z USA do Turecka, protože je hlavou tzv. Gülenova hnutí, což je organizace, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Spojené státy Gülena nevydaly a Erdogan to označil za vyhlášení války Turecku. Od té doby zuří mezi Ankarou a Washingtonem doslova studená válka, protože Erdogan právě v létě roku 2016 po potlačení puče pochopil, že američtí partneři z NATO se mu právě pokusili zakroutit krkem. Samotný Erdogan se z toho prý psychicky dostával několik týdnů, protože si uvědomil, že uvnitř NATO není Turecko v bezpečí, protože NATO je nástrojem americké zvůle. Potom si ale uvědomil, že právě NATO mu zachrání krk, paradoxně právě před Američany.
Američané chtěli Erdogana nahradit tureckým exulantem žijícím pod ochranou CIA v USA
Po nástupu Donalda Trumpa k moci se nic nezměnilo, protože vydání Fethullaha Gülena do Turecka je vyloučené, protože podle všech informací a indicií je Gülen velmi dlouhou dobu operativním assetem americké CIA a nesmí se dostat do rukou turecké rozvědky. Pokud by puč v Turecku v létě roku 2016 uspěl, potom by se prezidentem stal, po svém návratu z exilu, právě Gülen, který byl a dosud je v USA připravován na tuto pozici. Je to proces “havlizace” jeho myšlení, učení se tomu, jak poslouchat americké páníčky. A právě Andrew Brunson měl pomáhat lidem z okolí Gülenova osvobozeneckého hnutí v Turecku, které má na svědomí desítky bombových útoků proti tureckým vládním cílům. Brunson žije v Turecku mnoho let, je rezident a měl zažádáno o turecké občanství, pracoval jako evangelický kněz v Izmiru pro malou skupinu křesťanů, celkem v průměru 25 lidí.
[wp_ad_camp_2]
Jenže k čemu došlo, turecká tajná služba byla několika informátory z Izmiru anonymně upozorněna, že evangelická komunita je ve skutečnosti maskírovka americké CIA na infiltraci do tureckých bezpečnostních služeb Turecka a do armády. Za posledních 5 let totiž z této evangelické kongregace odešlo pracovat do státních služeb turecké vlády, policie a armády více jak čtyři pětiny všech lidí v této kongregaci. Scénář byl pokaždé stejný, zájemce o Krista se stal členem kongregace a najednou do 6 měsíců získal místo v armádě, u policie, na finančních úřadech. Turecká kontrarozvědka skupinu rozbila po potlačení puče proti Erdoganovi a označila evangelickou kongregaci za “safe house” pro rezidenty americké CIA v Turecku. Jejich úkolem bylo nechat se zaměstnat v tureckých silových složkách, zapadnout do nich a čekat několik dlouhých let na povely a instrukce k aktivaci. Jednalo se tedy o typické rezidentní zakotvení US assetů v Turecku.
Dedolarizace druhého největšího vojenského partnera uvnitř NATO
Turecko odsoudilo Brunsona v říjnu 2016 k celkem 23 letům ve vězení, byl odsouzen za spiknutí, za špionáž, rozvracení republiky a za podporu terorismu. Donald Trump tak zahájil na Turecko ekonomický nátlak, ale výsledkem tohoto snažení je ve skutečnosti likvidace americké moci Pax Americana v Turecku. Američané ztratili Turecko a to, že země dosud zůstává v NATO, to není výhra, ale hotová tragédie pro Washington, protože Erdogan bude NATO využívat jako štít před útokem americké armády a jejich dalším exportem demokracie, který potkal Afghánistán, Irák, Sýrii, Libyi a další země. Erdogan ví, že dokud je Turecko v NATO, Američané nebudou moci do Turecka vtrhnout, protože by museli nejprve Turecko z NATO vyloučit, a to neudělají. Erdogan si proto může dovolit to, co si dovoluje. Vyhlásil USA obchodní válku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera podpořil Erdoganovu výzvu k tomu, aby světové globální společenství přestalo používat americký dolar jako rezervní měnu [2]. Samotný Erdogan včera vyzval turecké občany, aby se zbavili amerických dolarů a pokud obchodují na internetu, aby přestali akceptovat americký dolar. Turci vyšli do ulic a začali směňovat dolary za turecké liry. Někteří dokonce dolary na ulici spalují spolu s americkými vlajkami. Již během dnešního dne tato výzva postihla desítky hotelů v Turecku, které normálně akceptují platby v různých měnách, když dnes přestaly akceptovat platby v amerických dolarech.
Nějaký velký dopad to mít nebude, protože většina hostů z ciziny platí Eury a navíc bezhotovostně, takže zpracování dolaru pro koncového zákazníka není hmatatelné. Pro koho však bude hmatatelné, to budou banky, které se v Turecku děsí dalšího kroku, který je na spadnutí, a to je odchod turecké centrální banky od amerického dolaru. V praxi by to znamenalo, že veškeré závazky a půjčky již nebude možné splácet v amerických dolarech, ale pouze v jiných měnách. Poptávka po amerických dolarech by tak v Turecku v podstatě padla na nulu, protože by nebylo možné dolary ani nakupovat, ani přijímat a ani vyrovnávat s dolary platební transakce.
Cla na americká auta v USA nikdo nepocítí, ale evropská a turecká cla na americké technologické firmy by zhroutily systém neokonzervativního řízení ve Washingtonu. Je tohle cílem Donalda Trumpa?
Jak daleko Erdogan zajde, to není zatím jisté. Vysoká cla na americká auta, alkohol a tabák nic moc neznamenají pro turecký trh, protože auta se dováží z Evropy, to samé alkohol a tabák Turecko kupuje hlavně ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Ovšem ve chvíli, kdy by Erdogan v rámci obchodní války uvalil cla i na další americké produkty, mnohem cennější, tak by to mělo úplně jiný dopad. Vysoká cla na produkce amerických firem jako jsou Apple, Facebook, Google, telefony Apple, telefony Android a především americké služby jako jsou produkce Hollywoodu, služby Amazonu, Skype, Netflix a další produkty by mohly čelit mohutným clům.
A to už by byl zásadní problém pro americké neocony. Tyto firmy totiž tvoří tzv. “Rodinné stříbro” amerických globalistů, tedy těch, kteří usilují o dominanci systému Pax Americana. Turecké sankce proti americkým autům nikoho v USA nevzruší, ale vysoká cla a sankce na firmy jako Apple, Google nebo Facebook by otřásli americkým dolarem mnohem silněji, než cokoliv jiného. Donald Trump možná tímto sleduje likvidaci neoconů doma v USA.
To, že k těmto krokům Erdogan zatím nesáhl, to samo o sobě značí, že ještě stále je Erdogan připraven s USA jednat, ještě nechce vhodit granát do porcelánu, protože jakmile to udělá, nebude cesty zpátky. Padající turecká lira není překvapením, je to reakce investorů v Turecku, kteří hromadně stahují své dolarové investice z Turecka. Firmy, které přišly na turecký trh před lety s dolarovým kapitálem a směnily ho za liry, tak nyní liry mění zpátky na dolary a z Turecka hromadně odchází, protože vědí, že obchodní válka s USA bude trvat dlouho.
Rusko chystá podobné kroky proti dolaru, Lavrov už před několika dny naznačil, že by Ruská duma mohla přijmout zákon, který by státním a polostátním ruským firmám zakázal přijímat platby v amerických dolarech a soukromý sektor by mohl dolar používat jen ve velmi omezené míře. De facto by se jednalo o oprášení Devizového zákona, který platil v Československu před rokem 1989. Dolarové a jiné západní valutové a devizové platby mohla přijímat jen omezená skupina subjektů, kromě ČSNB to byly pouze Podniky zahraničního obchodu (PZO) a lidé v diplomatických službách. Rusko by tak z držení dolarů neoprávněnou osobou nebo subjektem udělalo trestný čin.
Uvalení cel na technologické firmy a služby jako Amazon, Apple, Microsoft, Google nebo Facebook by zasáhly americkou státní moc silněji než termonukleární úder
Podle mého názoru by daleko větší dopad na americkou moc měli sankce na americké technologické firmy, to je myslím zásadní a bez debat. Turecko je v jiné situaci, tam se Američané před dvěma lety pokusili provést vojenský puč a zlikvidovat prezidenta. Reakce Turecka nemůže být jiná a propad turecké liry bude jen tak hluboký, jak dlouho bude Turecko potřebovat americké produkty a služby, což dnes nejsou auta a ani tabák.
Jsou to ale takové věci jako americké procesory Intel a AMD, americké telefony a notebooky Apple, americké operační systémy Android a iOS v telefonech, produkty společnosti Microsoft, od Windows, přes MS Office až po Skype, produkty společnosti Alphabet jako jsou Google nebo YouTube, sociální sítě Facebook a Twitter a především a zejména americké zbraně, na kterých je mnoho zemí naprosto závislých. Jenom si vezměte, kolik státních institucí zemí EU dodnes jede na americkém operačním systému Windows, který je otevřenou branou pro americké tajné služby ke všem informacím ze státní správy. A pokud jde o mobilní telefony Apple nebo Android, tam je to dokonce ještě horší.
Všechny sankce tak jsou pouze o tom, kolik odvetných protisankcí může země zvládnout. V určitém okamžiku dojde k pochopení procesů i u národních řídících elit, že obchodní válka má za úkol napáchat škody protivníkovi. A musí být jasné i Erdoganovi, že cly na americká auta nebo tabák nijak Ameriku nepoškodí. Amerika dnes prakticky pouze poskytuje služby, které generují obrovské peníze. Jediné sankce, které opravdu USA pocítí, tak budou sankce na americké technologické firmy a odchod od používání dolaru. Tím totiž dojde i k odstavení amerických zpravodajských služeb, které skrze americké produkty a služby nebudou moci špehovat a sledovat občany cizích zemí. Protože o sběr informací jde Američanům především. I proto byl operační systém Windows 10 šířen více jak celý jeden rok zdarma pro uživatele starších verzí Windows, Android OS je také zdarma a většina ostatních služeb rovněž. Tou největší cenností jsou totiž dnes data a informace o vás. Informace jsou novým platidlem v éře 4. průmyslové revoluce. A pokud Američané přijdou o zdroje informací, přijdou o veškerý kapitál, kterým dnes disponují.
[wp_ad_camp_2]
Zdroj: 1