Sama Madeleine Albrightová na jugoslávské operaci vydělala velké peníze svojí majetkovou účastí v kosovském mobilním operátorovi. Prostě, pecunia non olet.  Dále se jedná o podporu masivní muslimské imigrace do Evropy podle Kalergiho plánu, takže z dříve velmi bezpečných zemí se stávají černé díry terorismu a zločinu.

Lidé nejenom v České republice, ale i v zahraničí včetně Spojených států už mají toho všeho dost. Proto byl u nás zvolen prezidentem Miloš Zeman, proto došlo k brexitu, proto byl zvolen v USA Donald Trump, proto ve Francii roste podpora Marine Le Penové a v Nizozemsku Geerta Wilderse. Jiná otázka ovšem je, zda tato éra skutečně končí. Byl bych rád, kdyby tomu tak skutečně bylo, nicméně se velmi obávám, že tyto elity mají nesmírnou moc a jen tak bez boje se svého postavení nevzdají. Může například prezidenta Trumpa stihnout osud bývalého prezidenta Kennedyho? Obávám se, že může. Můžou se mocenské složky na Západě pokusit Trumpovu pozici podkopat třeba pomocí nějakých subverzívních akcí? I to je možné. Nepochybuji o tom, že v těchto složkách se uvažují a simulují nejrůznější plány a varianty možného budoucího vývoje, že v nich probíhá tvrdý mocenský boj o pozice, další směřování politiky jednotlivých zemí a o jejich budoucnost, včetně budoucnosti naší.

Jak se vám líbí např. boj Madonny či Angely Davisové proti Trumpovi? Ono proti němu „jede“ vlastně 90 procent celebrit….

Celebrity v USA, celebrity u nás…. Oni se považují za součást elity. Mají peníze, média jim věnují velkou pozornost, domnívají se, že vzhledem ke své popularitě mají patent na rozum (resp. že jejich popularita je důsledkem jejich vlastní výjimečnosti) a že jejich pravda je univerzální. Herec, který umí zahrát dejme tomu Jindřicha VIII., si začne myslet, že tím pádem i politice rozumí jako Jindřich VIII. A protože se považují za součást elity, přebírají i její politické i občanské postoje, včetně pocitu opovržení vůči pracujícím lidem, kteří si své peníze těžce vydělávají a nemůžou si dovolit ty excesy, jaké si dovolují tyto celebrity a o nichž se píše v bulvárních médiích.Pokud se týče Angely Davisové, té musím přiznat, že je ve svých postojích a názorech konzistentní. Vždy zastávala ultralevicové názory se silným akcentem na neomarxistickou agendu.

Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálnimi, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose, coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Jak takové úvahy vysvětlit? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?

Prezident Trump není trestán těmito kruhy, tyto kruhy proti němu bojují, protože představuje přímé ohrožení jejich moci a jejich plánů na ovládnutí světa. Tyto kruhy si uvědomily již před mnoha lety, pravděpodobně již v době mimořádně vysokého válečného napětí v 60. letech minulého století, že v době, kdy mnoho států disponuje jadernými zbraněmi, není možné ve světovládných ambicích spoléhat jen na tvrdou vojenskou sílu. Jaderná válka by byla katastrofou i pro tyto kruhy.

Tyto síly začaly proto vyvíjet to, co nazývají „měkkou silou“. To znamená snahu o podkopání a oslabení nepohodlných režimů zevnitř, vývoj psychologické formy a dalších forem hybridní války, budování a podpora podvratných organizací v cílových zemích apod. Tady máme zdroj a původ všech těch různých barevných a sametových revolucí. V této snaze hrají obrovskou roli neziskové a nevládní organizace štědře financované ze zahraničí, například právě ze zdrojů organizací George Sorose. Je to de facto celá nová věda.

Elity a globalistické kruhy zjistily, že to, co dříve dělala vládní agentura CIA, zastanou velmi dobře nevládní organizace a že vlády tak zůstanou navenek čisté. Zájemcům o bližší podrobnosti doporučuji tento článek. Na konci tohoto článku je i odkaz na originál na stránkách Rona Paula, amerického paleokonzervativního politika.

Vysokoškoláci bývají proti Trumpovi, a naopak podporují multikulturalisty. Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studii, kulturologie a dalších oborů. Jak se na tento problém díváte vy?

Ovládnutí médií a vzdělávacího systému byl jeden ze strategických cílů neomarxistů a nových elit. To obnášelo i vytvoření mnoha nových humanitních oborů, jako například gender studies, sociální ekologie, multikulturní studia, kulturologie apod. A absolventi těchto oborů našli uplatnění právě v různých neziskovkách, nevládkách, médiích apod. Studium těchto oborů a práce v neziskovkách je pro spoustu mladých lidí velice atraktivní. Znamená to snadné studium, příjemnou a lehkou práci, dostatek peněz a volného času, pocit příslušnosti k elitě, vybudování profesionální kontaktní sítě, tzv. networking apod. Takový člověk má budoucnost prakticky zajištěnou, za předpokladu, že penězovod nevyschne.

Vezměme si jen například „neziskovku“ HateFree Culture, štědře financovanou z Norských fondů. Někdo může namítnout, že tato neziskovka nyní končí, nicméně prozíravý člověk má již touto dobou vybudovanou síť profesionálních kontaktů a někde se vždy uplatní. Dokonce i kdyby došlo k zásadní změně systému jako například v roce 1989, tito lidé se neztratí, tak jako se neztratili předlistopadoví komunisté, kteří se uplatnili jako funkcionáři bank, firem, politických stran, soukromých vysokých škol apod.

Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování ,,barevných revolucí“, z ovlivňováni politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romu či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet chladně a v souvislostech na dílo tohoto starého muže, který některým bývá oceňován jako ochrance západních hodnot? O co mu jde?

Tuto problematiku již podrobně rozebírám v jedné ze svých předchozích odpovědí. Domnívám se, že konglomerát neziskových organizací George Sorose skutečně stojí za mnoha barevnými revolucemi ve světě. George Soros podporoval na prezidentský úřad v USA Hillary Clintonovou, ostatně jako třeba i představitelé arabských států Perského zálivu. Podrobnosti lze nalézt například tady.

Tento týden v pořadu Interview ČT24 vystoupil Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA a současný poradce Donalda Trumpa. Jakým dojmem na vás působí skutečnost, že Henry Kissinger se stal poradcem prezidenta Donalda Trumpa?

Henry Kissinger byl vždy, i v dávných letech prezidentů Nixona a Forda, představitelem realistické a racionální politiky USA. Dělal to, čemu se říká realpolitik. Uvědomoval si, že Rusko. resp. dříve SSSR, disponuje velkým jaderným potenciálem a že zahraniční politiku musí řídit tak, aby nedošlo k přímému vojenskému střetu těchto velmocí. Henry Kissinger bude sledovat zájmy Spojených států. Vždy se nejlépe jedná s někým, kdo své zájmy otevřeně deklaruje a neschovává se za nějaké obskurní principy. Obamova administrativa evidentně posouvala svět k válce mezi USA a Ruskem, ale kdo by mohl z takové války profitovat? Spojené státy určitě ne. Takže se ptejme: Cui bono?

Takže osobně jsem rád, že prezident Trump bude mít za poradce právě Henry Kissingera. Dává to naději, že bezprostřední nebezpečí vypuknutí války mezi velmocemi je snad alespoň na nějakou dobu zažehnáno.