….a to v celé EU na příkaz Bruselu. Přijmeme-li je zde, všechno nám jako v jiných státech zničí a rozbijí. Podívejte se taky na články z minulých týdnů co se odehrává v Evropě.
Na poradě, která se konala 16. června, se ministři vnitra zemí EU nedokázali dohodnout o tom, jak usnadnit úděl Řecka a Itálie, které jsou nuceny přijímat hlavní proud nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky.
Jen v prvním pololetí roku 2015 už dorazilo do Evropy zhruba sto tisíc nelegálních migrantů a téměř všichni právě do dvou těchto zemí. Očekává se, že během léta, dokud je Středozemní moře klidné, se jejich počet ještě zvýší.
Úřady Evropské unie přišly už dřív s iniciativou rovnoměrně rozdělit 40 tisíc nově přibyvších uprchlíků mezi všech 28 členských států Evropské unie, aby byla zmírněna zátěž na Atény a Řím, jejichž ekonomická situace není i bez toho právě nejlepší. Avšak diskuse na schůzce ministrů vnitra v Lucembursku 16. června ukázala, že jen deset zemí EU je ochotno přijít na pomoc, přičemž jen za určitých podmínek.
Debaty v Lucembursku názorně ukázaly, jak různý vztah k situaci s uprchlíky a k systému kvót navrhovanému Evropskou komisí mají v zemích Evropské unie. Pozice zemí střední a východní Evropy se liší od pozic západoevropských zemí.
Polsko vyslovuje protest proti přijímání migrantů. EU spočítala, že Polsko by mohlo přijmout 2 500 lidí. Tato zem by ale chtěla sama rozhodovat o tom, kolik jich může přijmout. Rozhodnutí přijmout migranty musí být přizpůsobeno možnostem a systému poskytování azylu v každém členském státě EU.
Slovensko ústy ministra vnitra Roberta Kaliňáka rovněž vyslovuje nesouhlas s rozhodnutím Evropské komise o systému kvót. „Přijetím systému kvót navrhovaného Evropskou komisí vlastně podepíšeme dohodu s těmi, kdo organizují nelegální přepravu uprchlíků do Evropy“, prohlásil slovenský ministr na schůzce s novináři v Bratislavě. To, jak se Evropa v současné době pokouší řešit problém nelegální migrace ze zemí třetího světa, přirovnal k „čerpání vody z řeky“.
Přijímání tak velkého počtu nelegálních běženců může způsobit zhroucení evropských sociálních systémů, řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka. Kvóty nejsou východiskem, je nezbytná větší kontrola na hranici. Česká republika je proti kvótám.
Svůj nesouhlas s návrhem Evropské komise týkajícím se rozdělení migrantů ze zemí třetího světa vyslovilo i Maďarsko. Tato zem si vůbec zvolila kurz na zpřísnění migrační politiky a snaží se vzdát se současné praxe přijaté pod nátlakem Evropské unie.
Estonský parlament v pátek oficiálně potvrdil nesouhlas své země s kvótou na příjem uprchlíků navrženou Evropskou komisí. Estonsko pokládá tento návrh za nepřijatelný, je ale ochotno přijmout dobrovolně omezený počet uprchlíků, takový, který odpovídá počtu obyvatel a podílu jeho ekonomiky v ekonomice Evropské unie.
Proti nucené solidaritě s migranty se rovněž vyslovuje Bulharsko, Rumunsko, pobaltské země a Španělsko, svou nespokojenost s návrhem Evropské komise vyslovilo i Rakousko.
Evropská komise navrhuje, aby se toto opatření stalo závazným, musí ho ale ještě schválit členské země zastoupené v Radě EU. Předpokládá se, že ke schválení podobného rozhodnutí bude stačit souhlas kvalifikované většiny států EU, které by zastupovaly nejméně 65% občanů Evropské unie. Budou ale stačit hlasy nesouhlasících k blokování návrhu Evropské komise týkajícího se kvót v rozhodujícím hlasování, které se má konat na summitu EU v Bruselu koncem tohoto měsíce?