Václav Klaus st.: Evropské elity chtějí zničit národy a smíchat nás s migranty

Bývalý český prezident Václav Klaus promluvil o víkendu na summitu o migraci v Budapešti. Ve svém projevu zdůraznil svou starší tezi, že hlavním důvodem současné velké migrace do Evropy nejsou války v Sýrii nebo Libyi, ale hlavně touha evropských elit zničit staré evropské národní státy a vytvořit „bruselského člověka“.

Hned na úvod si Klaus rýpl, že konference je správně načasována před volby do Evropského parlamentu. Podle Klause to totiž není vůbec žádný parlament. „Parlament je obvykle symbolem demokratického systému, tak je tomu v národních státech. To však není případ Evropského parlamentu,“ upozornil.

Nedemokratickou podstatu tohoto tělesa podle něj nelze změnit zvýšením kompetencí, změnou volebních postupů nebo systému hlasování. „Demokracie potřebuje ‚demos‘, tedy lid, a je nesporným faktem, že na evropské úrovni žádný takový ‚lid‘ neexistuje,“ obává se Klaus. A proto podle něj ani Evropský parlament nikdy nemůže být sborem s demokratickou legitimitou.

Pokud jde o migraci, ta je podle Klause největší výzvou naší doby. „Bohužel není mnoho evropských vůdců ochotno to vyslovit nahlas, jasně a přesvědčivě. Maďarský premiér Orbán je jeden z mála, pokud ne jediný,“ řekl Václav Klaus v Budapešti.

Pak připomněl, že lidé, kteří sdílejí kritické názory na migraci, byli v minulých letech terčem tvrdé kritiky od „evropských politických, akademických a žurnalistických elit“. „Byli jsme kritizováni bez seriózních protiargumentů. Argumentace zaznívající na podporu migrace stále zůstává nepřesvědčivá, je plná děr a neudržitelná. Fakta totiž hovoří sama,“ myslí si bývalý český prezident.

Nejnovější módou mezi „evropskými politickými korektními politiky“ je prý tvrzení, že masová migrace byla jen krátkou epizodou, která už skončila. A že by nemělo být zneužíváno strachu obyčejných lidí k politickým cílům.

„Stále s tím nemohu souhlasit. Fenomén masové migrace je zde, zůstává, a stává se naopak stále silnějším,“ varoval. A evropské elity tomu přihlížejí a místo věcných argumentů nálepkují své oponenty jako „populisty“.

„Je to zcela prázdné obvinění bez faktické podstaty. A seriózní lidé vědí, že je to jenom nálepka, žádný seriózní rozbor. Najít takový rozbor je v dnešních časech hlubokého intelektuálního zmatku a morální prázdnoty velmi náročné,“ obává se Václav Klaus.

Připomněl, že před třemi lety napsal o masové migraci krátkou knihu. Ta byla vydána již v osmi jazycích včetně maďarštiny, naposledy byla představena před dvěma týdny v Itálii.

Václav Klaus připomněl, že již v této knize před třemi lety vymezil dvě zásadní teze, které považuje za klíčové.

Za prvé, že je třeba důsledně rozlišovat mezi individuální a masovou migrací. Jsou to dva zcela odlišné pojmy, čehož využívají evropské elity, když masovou migraci obhajují argumenty, které se vztahují k migraci individuální.

V případě masové migrace se podle Klause nemůžeme soustředit na dojemné příběhy jednotlivých migrantů, což je možné u migrace individuální. U masové migrace naopak musí být řešeno především to, jaké důsledky bude mít pro země, kam migrace směřuje, což je u individuální migrace zanedbatelný problém.

„Absorpční kapacita zemí pro individuální migraci je poměrně vysoká. Naopak masová migrace představuje zásadní útok na soudržnost, tradice, zvyklosti, kulturní vzory, ale i instituce a sociální systémy zemí. Některé jsou dnes vyloženě zaplavené migranty. Tato masová migrace nutně vede k podstatným kulturním, sociálním a politickým konfliktům, šokům a tenzím,“ připomněl exprezident.

Podle něj tyto konflikty ohrožují základní aspekty společenských vazeb a národní identity těchto zemí. „A představitelé evropské politiky předstírají, že to nevidí. Pro mě je to nepřijatelné,“ dodal Václav Klaus.

[wp_ad_camp_2]

Jako ekonom je prý zvyklý uvažovat v kategoriích nabídky a poptávky. A zkušenost mu říká, že pro diskusi o masové migraci je toto „ekonomické“ uvažování velmi užitečné. Komentátoři, kteří o migraci píší, přitom podle něj nejsou schopni nabídku od poptávky odlišit.

„Není pochyb, že v mnoha rozvojových zemích, na Blízkém východě, v severní Africe anebo v západní Asii existují velké problémy. To samozřejmě vytváří rezervoár potenciálních migrantů. Čím horší situace v dané zemi je, tím větší motivaci k migraci lidé získávají,“ zahájil výklad Klaus.

Mnozí podle něj bohužel u této úvahy skončí a nepřemýšlejí dále. Proto jim unikají podstatné věci.

„Nabídka migrantů musí najít svou poptávku. Bez ní by k žádné migraci nedošlo,“ vysvětloval jako ekonom. Konkrétně pak dodal, že evropské země jsou dostatečně silné, aby tuto poptávku snížily na minimum a migraci tím zastavily. Podmínkou je, že se evropské země skutečně rozhodnou to udělat a budou na svém rozhodnutí trvat.

Kromě strany poptávky podle něj mohou evropské země nepřímo ovlivnit i stranu nabídky. Například tím, že zranitelnou zemi ještě více destabilizují a tím zvýší motivaci lidí migrovat. „Země můžeme destabilizovat třeba exportem revolucí – jako tomu bylo u Arabského jara – nebo rozpoutáváním válek, jako se to stalo v Iráku.“

„Můj hlavní argument disidenta je, že pro současnou migraci do Evropy je klíčovou strana poptávky, nikoliv války v Sýrii, Afghánistánu nebo Somálsku,“ zdůraznil řečník. Přistěhovalci podle něj míří do evropských měst ne proto, že by se tak výrazně proměnila jejich motivace – tedy nabídka –, ale proto, že se výrazně zvýšila poptávka.

Toto zvýšení poptávky může probíhat výslovně (pozváním migrantů) nebo implicitně. Tato „implicitní poptávka“ hraje podle Klause větší roli. „Je založena na současné evropské kultuře a ideologii multikulturalismu a liberální demokracie, na pseudohumanismu politické korektnosti, na naší verzi sociálního systému,“ objasňoval posluchačům Václav Klaus.

Explicitní pozvání migrantů podle něj nebylo jen záležitostí slavného gesta Angely Merkelové v září 2015. „Podobná gesta a prohlášení opakovaně činí další evropští politici, novináři, intelektuálové a hlavně politické neziskové organizace. Tato gesta také patří k oficiálnímu postoji Evropské unie,“ připomněl Václav Klaus.

Důvody, proč zastánci migrace taková gesta konají, jsou podle Klause v zásadě dva. „Dělají to buď jako projev vlastního pocitu humanismu, filantropie a soucitu s lidským utrpením, které jim dává hezký pocit, že jsou na straně dobra. Bohužel tak činí bez seriózního zamyšlení nad důsledky a vedlejšími účinky, které to může mít,“ obává se bývalý prezident.

Druhým důvodem podle něj je „ideologická a téměř náboženská víra v multikulturalismus“. Tato víra má podle Klause několik zásadních bodů. Věřící jsou přesvědčeni, že rozmanitost je více než jednota, že heterogenita je vždy lepší než homogenita, že ostré kulturní a náboženské střety přispívají společenskému pokroku více než sociální harmonie. Tomu prý tito lidé skutečně nefalšovaně věří.

„Předpokládám, že většina z vás, kteří tu sedíte, tyto názory nesdílí. A právě proto jsme sem přišli. Jsme ti, kteří chtějí být ‚někde‘ a ne ‚kdekoliv‘. Hlásíme se k politické komunitě uznávající národní státy. Necítíme se být ‚občany světa‘, jak to definoval prezident Obama, necítíme se být ani občany Evropy. Jsme obyvateli Evropy, ale občany svých národních států,“ oslovil Klaus přímo posluchače.

Evropskou unii však ovládají lidé, kteří ji chtějí mít centralizovanou, potlačující národní státy, a „post- demokratickou“. A právě tito politici již delší dobu vytvářejí poptávku po migraci. „Evropské elity pochopily, že pokud se chtějí zbavit evropských národů a vytvořit stát Evropa, musí staré evropské národy rozpustit a smíchat s migranty z celého světa. A tímto postupem chtějí vytvořit nového, skutečně evropského člověka – člověka bruselského. To je hlavní důvod, proč podporují masovou migraci. Nevěnují přitom pozornost žádnému z destruktivních vedlejších účinků,“ obává se exprezident.

Evropské elity podle něj migraci ve skutečnosti zastavit nechtějí, ať naoko říkají cokoliv. „Nechtějí migraci zastavit, chtějí ji řídit a organizovat podle svých představ. K tomu jim pomáhají dokumenty OSN, jako je nedávná dohoda o migraci. Tyto dokumenty nebyly napsány v Africe, ale v Evropě a v Americe. Odrážejí multikulturní způsob myšlení, nikoliv následky válek nebo krvavých etnických čistek, tedy věcí, které jsem nazval jako ‚strana nabídky‘.“

Úkolem zodpovědných politiků podle Klause je bránit těmto myšlenkám a zamezit nezodpovědnému chování jejich propagátorů. Klaus se přiznal, že je hodně těžké toho dosáhnout. „Jsem skeptický pokud jde o šance zdůvodněných argumentů porazit apriorní přesvědčení, a často zjevné nesmysly. Mnoho lidí je totiž imunních proti rozumu, důkazům a smysluplné argumentaci,“ obává se.

Cestou je podle něj jen to, že se tyto věcné argumenty dostanou na politickou úroveň. „Politici jako je Viktor Orbán prostě musí dokázat vyhrát volby a získat tak šanci ovlivňovat evropské myšlení,“ shrnul lapidárně Václav Klaus. K tomuto úsilí popřál všem politikům hodně úspěchů.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

[wp_ad_camp_2]