Válka Facebooku proti svobodě projevu napsal Douglas Murray

Nyní vyšla na veřejnost jedna z nejhorších kauz minulého roku. Angela Merkelová se v září setkala s Markem Zuckerbergem z Facebooku na neworském summitu rozvoje OSN. Když se usadili, mikrofon Merkelové zaznamenal, jak se Zuckerberga ptá, co by se mohlo udělat pro zamezení proti-imigračních sdělení na Facebooku. Ptala se, zda na něčem takovém pracuje. On ji ujistil, že ano.

Při této výměně názorů bylo asi nejvýznamnějším odhalením to, že německá kancléřka (ve stěžejním momentě, kdy její země zažívala jedny z nejvýznamnějších událostí své poválečné historie) měla jakkoli trávit čas obavami, jak zabránit vyjadřování nelibosti na sociálních sítích vůči její politice. Nyní to však vypadá, že diskuse má další následky.

Minulý měsíc Facebook vydal něco, co nazval „Iniciativa za občanský online projev„ jejímž cílem, jak tvrdí, je odstranění „projevů nenávisti“ z Facebooku – zvláště komentářů „podporujících xenofobii.“ Facebook pracuje s jednotkou vydavatele Bertelsmanna, která chce identifikovat a vymazat „rasistická“ sdělení na těchto stránkách. Činnost má být zaměřena především na německé uživatele. Při zahájení této nové iniciativy provozní ředitelka Facebooku objasnila, že „projevy nenávisti v naší společnosti nemají místo – dokonce ani na internetu.“Nechala se slyšet, že „Facebook není místem pro šíření projevů nenávisti či podněcování k nenávisti.“ Facebook si samozřejmě může na svých stránkách dělat co chce. Znepokojující však je, co tato organizovaná činnost s pomateným myšlením odhaluje o současném dění v Evropě.

Masové stěhování milionů lidí do Evropy z celé Afriky, Středního východu a dalších zemí se událo v rekordním čase a je velkou událostí ve své historii. Jak ukázaly události v Paříži, Kolíně a ve Švédsku, nejedná se v žádném případě jen o řadu událostí pozitivního významu.

Tak jako se Evropané obávají bezpečnostních dopadů, když se umožní milionům lidí, jejichž identita, přesvědčení a záměry jsou neznámé a v takovýchto číslech i nepoznatelné, mají rovněž značnou starost, že toto stěhování předznamenává nevratné změny ve struktuře jejich společností. Mnoho Evropanů nechce, abychom byli „tavícím kotlíkem“ pro Střední východ a Afriku, nýbrž si chtějí zachovat něco ze své vlastní identity a tradice.
Zjevně to není jen menšina, kdo tyto obavy pociťuje. Průzkum za průzkumem vypovídá o výrazné většině veřejnosti v každé evropské zemi, odporující imigraci v takovýchto číslech.

Zlověstností v počínání Facebooku je to, že odstraňuje projev, o kterém předpokládá, že by ho každý mohl považovat za rasistický, spolu s projevem, o jehož „rasistickém“ obsahu rozhodne někdo Facebooku.

A zrovna se ukazuje, že tato myšlenka „rasistického“ projevu patrně zahrne cokoli kritického vůči současné katastrofální imigrační politice EU.

Rozhodnutím, že „xenofobní“ komentář v reakci na tuto krizi je rovněž „rasistický,“ Facebook proměnil stanoviska většiny Evropanů, kteří oponují politice kancléřky Merkelové, ve stanoviska rasistická a odsuzuje tím většinu Evropanů jako „rasisty“. To je politika, která má svůj podíl na posouvání Evropy do katastrofické budoucnosti.

[wp_ad_camp_2]

Protože i pokud nějaký obsah, kterého se Facebook tak bojí, je nějakým způsobem „xenofobní,“ vystává vážná otázka, proč by takový projev měl být zakázán. Namísto násilí je slovní projev pro lidi nejlepší způsob, jak vyjádřit své pocity a frustrace. Odstraňte právo sdílet frustraci a zůstane vám jen násilí. Například výmarské Německo bylo plné zákonů o projevech nenávisti za účelem omezení těch projevů, které se státu nelíbily. Tyto zákony zcela nijak nepomohly omezit nárůst extrémismu. Pouze učinily mučedníky z těch, kteří byli pronásledováni, a ještě větší počet lidí přesvědčovaly, že čas diskuse skončil.

Hrozivá realita společnosti, ve které se vyjádření názoru většiny stává zločinem, byla už různě po Evropě zaznamenána. Jen koncem ledna holandští občané vypovídali, jak je navštívila policie a varovala je před zveřejňováním postojů proti masové imigraci na sociálních sítích.

Facebook v tomto toxickém mixu, vědomě či nevědomě, sehrál svou roli. Papiňák je uzavírán přesně v momentě, kdy teplo sílí. Skutečná „iniciativa za jednání občanů dle svého přesvědčení“ by vysvětlila Merkelové i Zuckerbergovi, že jejich politika může vyústit jen v jediné.

Douglas Murray je britský spisovatel, novinář a komentátor, který žije v Londýně.

[wp_ad_camp_2]