Tým navrhl použít nanoboty k vytvoření „internetu myšlenek“, kde by okamžikové znalosti mohly být staženy pouhým zamyšlením.

Mezinárodní tým vědců pod vedením členů UC Berkeley a amerického Institutu pro molekulární výrobu předpovídá, že exponenciální pokrok v oblasti nanotechnologií, nanomedicíny, umělé inteligence (AI) a výpočetních metod povede v tomto století k vývoji lidského „Brain/Cloud Interface“ (B-CI), neboli propojení lidských mozků s počítačem přes přímé rozhraní.

Tým napsal v časopise Frontiers in Neuroscience, že B-CI spojí neurony a synapse (nervové spoje) v mozku s rozsáhlými cloudovými počítačovými sítěmi v reálném čase.

Takový koncept není u spisovatelů science fiction, včetně Raye Kurzweila, který jej před desítkami let navrhl, ničím novým. Dokonce Facebook přiznal, že pracuje na B-CI.

Nicméně Kurzweilovu fantazii o neuronových nanobotech schopných připojit nás přímo do sítě v současné době hlavní autor této nejnovější studie, Robert Freitas Jr., mění ve skutečnost.

Tento nový koncept navrhuje využít nervové nanoboty k napojení na neokortex lidského mozku – napojit tu nejnovější, nejchytřejší, „vědomou“ část mozku na „syntetický neokortex“ na cloudu. Nanoboti by pak zajišťovali přímé monitorování v reálném čase a kontrolu signálů přicházejících do mozkových buněk i vycházejících z nich.

„Tato zařízení by navigovala lidskou cévní strukturu, překročila by hematoencefalickou bariéru a s přesností by se sama automaticky umísťovala mezi mozkové buňky, nebo dokonce do nich,“, vysvětlil Freitas. „Pak by bezdrátově přenášela kódované informace do a z cloudové superpočítačové sítě za účelem monitorování stavu mozku v reálném čase a extrakce dat.”

Může to znít ještě šíleněji, když uvážíte fakt, že by to mohlo umožnit schopnost stáhnout stohy informací do mozku jako v Matrixu. B-CI by nám dokonce podle týmu mohla umožnit vytvořit budoucí „globální supermozek“, který by spojoval sítě lidských mozků a umělé inteligence a vytvořil mateřskou mysl.

Dr. Nuno Martins, hlavní autor tohoto posledního výzkumu, řekl, že takové masové kolektivní myšlení by mohlo způsobit revoluci v lidstvu. „Toto společné poznání by mohlo způsobit revoluci v demokracii, posílit empatii a v konečném důsledku sjednotit kulturně rozmanité skupiny do skutečně globální společnosti,“ řekl.

Není divu, že to není tak jednoduché

Při pohledu na to, jaké jsou výzvy pro fungující B-CI, vidí tým jako největší kámen úrazu přenos neurálních dat do a ze superpočítačů v cloudu.

„Tato výzva zahrnuje nejen nalezení šířky pásma pro globální přenos dat,“ řekl Martins, „ale také způsobu, jak umožnit výměnu dat s neurony prostřednictvím malých zařízení zabudovaných hluboko v mozku.”

Potenciální pracovní kolo navržené týmem zahrnuje magnetoelektrické nanočástice, které by mohly tuto komunikaci zesílit, což už dříve fungovalo při testování na myších. Nicméně otázka, jak skutečně tyto nanoroboty do mozku bezpečně dostat je považována za největší výzvu projektu.

„Je třeba provést podrobnou analýzu bio-distribuce a bio-kompatibility nanočástic, aby mohly být zvažovány pro lidský vývoj,“ dodal Martins. „Nicméně vzhledem k tomu, že se tyto a další slibné technologie pro B-CI vyvíjejí stále rychleji, mohl by se ‚internet myšlenek‘ stát realitou ještě před koncem století.“

(Publikováno v září 2019)

Přeložila jana | Zdroj: Silicon Republic