Vedoucí představitelé WEF se obávají “dezinformací” více než války a chudoby

Zpráva Světového ekonomického fóra o globálních rizicích, která byla zveřejněna tento týden v Davosu, označila “dezinformace” za největší hrozbu, které svět čelí. Kritici obvinili organizaci z podpory cenzury, která má potlačit nesouhlasné názory a fakta, jež ohrožují její technokratickou vizi.

Podle nejnovější zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) o globálních rizicích jsou hlavními riziky, kterým bude svět v příštích dvou letech čelit, “dezinformace” pocházející z umělé inteligence (UI) – nikoli konflikty nebo chudoba.

WEF zprávu zveřejnilo 10. ledna, těsně před svým výročním zasedáním ve švýcarském Davosu.

Političtí a obchodní představitelé tyto obavy opakovali v průběhu celé akce. Mezi letošními 2 800 účastníky ze 120 zemí bylo více než 60 hlav států a 1 600 podnikatelů – účastníci, které zakladatel a předseda WEF Klaus Schwab označil za “správce budoucnosti”.

Podle zprávy o globálních rizicích budou “zahraniční i domácí aktéři v příštích dvou letech využívat dezinformace k prohlubování společenských a politických rozdílů”, což představuje riziko pro volby v zemích, jako USA, Velká Británie a Indie.

“Dezinformace” jsou ve zprávě uvedeny jako pátá největší hrozba v příštích 10 letech.

“UI dokáže vytvořit modely pro ovlivňování velkých skupin voličů způsobem, který jsme dosud nepoznali,” uvedla Carolina Klintová v rozhovoru pro CNBC. Klintová je obchodní ředitelkou pro Evropu v poradenské společnosti Marsh McLennan, a která se podílela na vypracování zprávy.

Pozoruhodné je, že “umělá inteligence jako hnací síla ekonomiky a společnosti” je jedním ze “čtyř klíčových témat” letošního zasedání WEF. Ústředním tématem je “Obnovení důvěry”.

“Zpráva naznačuje, že šíření dezinformací po celém světě by mohlo vést k občanským nepokojům, ale také by mohlo být hnacím motorem cenzury řízené vládou, domácí propagandy a kontroly volného toku informací,” uvedl WEF.

Mezi dalších deset největších rizik pro příští dva roky patří “extrémní výkyvy počasí”, “polarizace společnosti”, “kybernetická bezpečnost”, “mezistátní ozbrojený konflikt”, “nedostatek ekonomických příležitostí”, “inflace”, “nedobrovolná migrace”, “hospodářský pokles” a “znečištění”.

WEF: Dezinformace mohou vést k “nevyzpytatelnému rozhodování”

Článek WEF Agenda, který byl zveřejněn v časopise Time a jehož autorkou je Saadia Zahidi, výkonná ředitelka WEF, shrnuje letošní Zprávu o globálních rizicích a uvádí, že je “založena na názorech téměř 1 500 odborníků na globální rizika a politiku, dále mnoha vedoucích představitelů průmyslu”.

Svět čelí “jedněm z nejnáročnějších ekonomických a geopolitických podmínek za poslední desetiletí. A situace se může dále jen zhoršovat,” napsala Zahidi.

Vysvětlila, proč “falešné informace” představují v příštích dvou letech největší hrozbu, napsala:

“Hrozba, kterou představují dezinformace, zaujímá první místo proto, jak moc se může rozšířit otevřenost a přijetí lidí ke stále sofistikovanějším technologiím, které narušují důvěru v instituce.

“Rozmach syntetického obsahu, který jsme zaznamenali v roce 2023, bude pokračovat a široký okruh aktérů bude tohoto trendu využívat, což má potenciál zesilovat společenské rozpory, podněcovat ideologické násilí a umožňovat politické represe.”

Podle Zahidi v souvislosti s tím, že v některých největších zemích světa se letos konají volby, by dezinformace “mohly představovat riziko destabilizace skutečné i vnímané legitimity nově zvolených vlád”, zatímco “manipulativní kampaně” by mohly “celkově podkopat demokratické procesy”.

– “Navíc jsou nepravdivé informace a společenská polarizace neodmyslitelně propojeny a mají potenciál se vzájemně zesilovat,” napsala.

– “Společnosti se mohou polarizovat nejen ve své politické příslušnosti, ale také ve vnímání reality,” dodala Zahidi a tvrdí, že to může vést k “pokračujícím sporům, nejistotě a nevyzpytatelnému rozhodování”.

Podle Zahidi řešení “krátkodobých i dlouhodobých rizik” vyžaduje “inovace a důvěryhodné rozhodování”, což je podle ní “možné pouze ve světě, kde dochází ke sladěným faktům”.

Zahidi uvedla, že “dezinformace” je „velmi obtížné sledovat, zejména bez sledovacích zařízení a systémů vodoznaků.“ Přála by si, aby byla veřejnost dobře poučena o rizicích syntetického obsahu, zejména pokud se jedná o falešné zprávy.

“Potřebujeme, aby mezi koalicemi vznikla nějaká řešení, o to budeme v Davosu usilovat,” řekla Zahidi.

Musk: “Dezinformace jsou všechno, co je v rozporu s programem WEF”

Tvrzení WEF vyvolala několik bouřlivých reakcí, mimo jiné od Elona Muska, předsedy představenstva a ředitele společnosti X (dříve známé jako Twitter), který 11. ledna v příspěvku reagujícím na zprávu WEF o globálních rizicích napsal: “Vím, že to není pravda:

Steve Kirsch, zakladatel Nadace pro výzkum bezpečnosti vakcín, ve svém příspěvku na platformě Substack napsal, že “světové vlády mohou zastavit dezinformace, pokud přestanou lidem lhát”, přestanou s cenzurou, přiznají chyby a umožní všem odborníkům ve všech oborech … svobodně mluvit bez obav z postihu”.

Zdá se však, že takové názory nesdílí naprostá většina účastníků zasedání WEF.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, v úterním rozhovoru pro Euronews pohrozila Muskovi sankcemi, pokud X nebude dodržovat nově zavedený “zákon o digitálních službách” Evropské unie, který reguluje takzvané “dezinformace” na platformách sociálních médií.

“Poté, co pan Musk ovládl Twitter svým absolutismem svobody slova, ochránci svobody slova jsme i my,” uvedla Jourová. “Zároveň ale nemůžeme akceptovat nelegální obsah na internetu a podobně.”

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý účastníkům WEF řekla, že “dezinformace jsou vážným rizikem, protože omezují naši schopnost řešit velké globální výzvy, kterým čelíme.” A to činí téma letošního setkání v Davosu ještě aktuálnějším: Obnovení důvěry.

Podle von der Leyenové, která nebyla zvolena lidem, “samozřejmě, stejně jako ve všech demokraciích, naše svoboda s sebou nese rizika. Vždy se najdou ti, kteří se budou snažit zneužít naší otevřenosti, a to jak zevnitř, tak zvenčí. Vždy budou existovat pokusy vyvést nás z míry. Například dezinformacemi.”

Podle von der Leyenové je třeba “okamžitě a strukturálně reagovat”, “aby se vyrovnala s rozsahem globálních výzev”, a to prostřednictvím spolupráce mezi vládami a podniky – s odkazem na partnerství veřejného a soukromého sektoru, což je koncept podporovaný WEF.

“Podniky disponují inovacemi, technologiemi a talenty, které nám mohou poskytnout řešení, jež potřebujeme v boji proti hrozbám, jakými jsou změna klimatu a dezinformace globálního rozsahu,” uvedla.

Zmínila se také o zákonu o digitálních službách, který podle ní “definoval odpovědnost velkých internetových platforem za obsah, který propagují a šíří. Odpovědnost vůči dětem a zranitelným skupinám, které jsou terčem nenávistných projevů, ale také odpovědnost vůči naší společnosti jako celku.”

Podle von der Leyenové je hranice mezi online a offline “stále tenčí a tenčí … hodnoty, kterých si ceníme offline, by měly být chráněny i online”.

Vlády by měly “donutit” společnosti provozující sociální média, aby se “zlepšily”

Julie Inman Grantová, bývalá zaměstnankyně Twitteru, která je nyní australskou komisařkou pro “elektronickou bezpečnost”, také slovně zaútočila na Muska a vyzvala k větší regulaci sociálních médií.

Ve středečním projevu na zasedání – “Ochrana zranitelných osob na internetu” – Grantová uvedla, že agentury, jako je ta její, “slouží jako záchranná síť”, kde se zranitelné osoby mohou “hlásit”.

Takové nahlášení vyvolá vyšetřování, řekla Grantová, a “spolupráce s platformami” “zajistí rychlý postup.”

Dodala:

– “Velmi se také zaměřujeme na transparentnost, využili jsme našich pravomocí, abychom skutečně zjistili, co se děje pod kapotou.

– “Právě jsme vydali [sankce] proti společnosti X Corp. v souvislosti s nenávistí online, kdy jsme byli schopni skutečně zjistit, že snížili počet svých bezpečnostních inženýrů o 80 %, moderátorů obsahu o 30 %, lidí z veřejné politiky o 70 %. Poté dokonce umožnili dříve pozastaveným uživatelům, opět využívat svých profilů.”

Grantová chválila pokusy různých zemí o regulaci platforem sociálních médií a navrhla, aby vlády “donutily” společnosti provozující sociální média, aby na svých platformách kontrolovaly obsah.

“My, stejně tak jako vlády, musíme spolupracovat, abychom bohatství, a upřímně řečeno moc všech těchto technologických společností, skutečně donutili k lepšímu jednání,” řekla.

Na zasedání WEF v Davosu v roce 2022 Grantová řekla, že je třeba “překalibrovat” svobodu projevu.

Na letošním zasedání WEF kritizovala soudní příkaz vydaný v USA, v rámci žaloby Missouri proti Bidenovi a dalším, který brání Bílému domu a vládním úředníkům hovořit se společnostmi sociálních médií o cenzuře na platformách.

Řekla: “V současné době je v platnosti soudní příkaz, který brání Bidenově administrativě komunikovat s platformami sociálních médií o hrozbách zásahů do volebních témat, který se letos skutečně dostane před Nejvyšší soud Spojených států.

“Takže se nacházíme v tomto bizarním prostředí, kdy právě v době, kdy hrozby narůstají, jsou investice do skutečné každodenní práce v oblasti online důvěry a bezpečnosti našeho informačního prostředí omezovány a napadány.”

Australská vláda v současné době zvažuje uzákonění nových pravomocí pro “boj proti dezinformacím”, které jsou obecně označovány za tzv. “dezinformační zákon”.

Na stejném panelu Maurice Lévy, předseda dozorčí rady Publicis Groupe, jedné z největších světových firem v oblasti marketingu a public relations, hovořil o spolupráci vzešlé ze zasedání WEF v předchozích letech o větším moderování a odstraňování “dezinformací” na platformách sociálních médií.

Řekl: “V souvislosti s tím, že se WEF zaměřuje na propagaci médií, je třeba zdůraznit, že se jedná o velmi důležitý krok:

“Asi před osmi, devíti lety jsme se rozhodli – pět největších světových agentur s asi 30 největšími inzerenty – na schůzce zde v Davosu požádali jsme Facebook, YouTube, Google, a další, aby se zapojily. Byla stanovena některá pravidla, která byla inzerenty a agenturami mimořádně vstřícně přijata. Nechceme, aby naše reklamy koexistovaly vedle násilí, teroru atd.

“Zavedli jsme jasná pravidla … například YouTube byl nucen vytvořit moderování obsahu, které předtím neměl, a vyčistit jej.”

Mezi klienty Publicis Groupe patří velké farmaceutické společnosti jako GlaxoSmithKline, Pfizer Consumer Healthcare, Merck, AstraZeneca, Johnson & Johnson a Purdue Pharmaceuticals, výrobce Oxycontinu, a velké technologické společnosti jako Google, Amazon a Microsoft.

Publicis Groupe také spolupracuje s firmou NewsGuard, která se zabývá “ověřováním faktů”, a s Centrem pro potírání digitální nenávisti – autory seznamu “Tucet dezinformací”, který byl použit k nátlaku na platformy sociálních médií, aby cenzurovaly obsah zveřejňovaný veřejně známými osobnostmi, například Robertem F. Kennedy Jr..

‘Dostaňte je na místa, jako je Davos’

Alexandra Reeve Givensová, prezidentka a generální ředitelka Centra pro demokracii a technologie (CDT), během středečního zasedání navrhla, aby byli vedoucí pracovníci společností provozujících sociální média přivedeni do Davosu, kde by o “zásazích” proti “dezinformacím” společně diskutovali.

V odpovědi na otázku šéfredaktora časopisu Foreign Policy Raviho Agrawala, zda existuje způsob, jak “donutit” nebo “zatlačit” na společnosti provozující sociální média, aby dohlížely na “dezinformace”, Givensová odpověděla: “Dostaňte je na místa, jako je Davos.”

Julie Brillová, viceprezidentka společnosti Microsoft a zástupkyně generálního právního zástupce, je členkou správní rady CDT. V poradní radě CDT jsou osobnosti z Meta – mateřské společnosti Facebooku, Amazonu a Stanfordského centra pro kybernetickou politiku, které hostilo projekt The Virality Project, jenž podle “Twitter Files” sehrál klíčovou roli v cenzuře sociálních médií během pandemie COVID-19.

Na pondělní panelové diskusi WEF nazvané “Otevřené fórum: Carlos Afonso Nobre, vedoucí výzkumný pracovník Institutu pokročilých studií Univerzity v São Paulu, řekl, že pro něj jako klimatologa je obtížné “pochopit dezinformace.”

S odkazem na svou domovskou Brazílii Nobre řekl: “Mnoho lidí se nenechalo očkovat.” Obvinil “dezinformace” k “erozi důvěry ve vědu”, kterou podle něj dezinformace podporují.

Nobre řekl, že je důležité pochopit, jak nehovořit o vědeckých tématech, a porozumět tomu, “proč někteří lidé stále nevěří” takovým vyprávěním.

Novinář z Rebel News Avi Yemini konfrontoval v ulicích Davosu vedoucí pracovníky společnosti Meta Alexe Schultze – marketingového ředitele a viceprezidenta pro analytiku, a Javiera Olivana – provozního ředitele Facebooku, s otázkami týkajícími se “ověřování faktů”, “transparentnosti” a úsilí společnosti zaměřeného na “dezinformace.”

Mimo hranice zasedání WEF však nebyli účastníci ve svých názorech tak sdílní.

Zdroj: The Defender