;

Jistě jste to už slyšeli větu: ,,Nejez maso a oslabíš globální oteplování. Nebo – abych parafrázoval klasiku – „Greta Thunberg také nejedla maso.“ Rostlinná strava z jednoho hektaru prý může nakrmit mnohem více lidí, než maso či mléko ze stejného hektaru. Odmítnutí konzumace masa se tedy určitě zdá být s ohledem na přírodu správné.

Co si však o tom myslí věda? Bohužel, nemilosrdná čísla vykreslují trochu jiný obrázek. Odmítnutí chovu hospodářských zvířat povede ke snížení úrodnosti půdy a tím se následně zmenší množství rostlinné biomasy. Módní veganské produkty totiž ve skutečnosti vyžadují více hektarů, než chov hospodářských zvířat. A co se pak stane s vítězstvím Grety Thunberg?

Sníží veganská strava ekologickou zátěž?

Obecně se předpokládá, že rostlinná strava vyžaduje pro stravování jednoho člověka méně hektarů. A nejedná se jen o hektary: farmy skotu také spotřebovávají hodně vody a produkují spoustu skleníkových plynů.

 

 

Začněme tedy s hektary. Živočišná výroba jich samozřejmě vyžaduje mnohem více než výroba rostlinná – zejména ta, která se týká pastvy, nikoli výkrmu ve stájí. V průměru se požaduje na kilogram hovězího masa ročně 0,37 hektaru pastviny – což je v podstatě stejné jako pro vypěstování tuny nějakého obilí. Při výrobě kilogramu takového masa se vypustí 1,05 tuny oxidu uhličitého. Obyvatel Ameriky sní 120 kilogramů masa ročně, chudší Slovinec – 88 kilogramů a Rus – 75 kilogramů, to znamená, že celkově dostaneme vysoké číslo.

Maso a mléko zabezpečují celkem 18 % kalorií a 37 % bílkovin potřebných lidstvu, ale současně zabírají 83 % veškeré zemědělské půdy a vypouštějí 58 % všech emisí CO2 produkovaných zemědělstvím. Vychází tedy, že když budeme pást méně skotu, bude člověk odebírat méně ze všech nových hektarů přírody.

Ale bohužel ne všechno je tak jednoduché. Nejprve je třeba pochopit, že na zemi není nedostatek potravin, a stejně tak zemědělské půdy. Produkce potravin neustále roste rychleji než populace, zatímco plocha využívané půdy se zvyšuje mírně. Důvodem, proč lidé v Brazílii a v jiných rozvojových zemích rozšiřují plochu zemědělské půdy tím, že kácí džungli, totiž není to, že jim chybí jídlo – o to více, že vzhledem k hlubokým sociálním rozdílům bez ohledu na to, jak zvýšíte produkci, místní chudí stále nebudou konzumovat normální množství bílkovin –, ale v tom, že je tam silný zemědělský export. V těchto zemích je maso tím, čím je v Rusku ropa nebo plyn: jeden z mála místních produktů konkurenceschopných na světovém trhu.

Pokračování článku: Vegani: Jak s láskou uškodit přírodě

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.