Výskyt dvojníka jako chyba v matrixu: Může vám i zachránit život

Potkání svého vlastního dvojníka je považováno za velikou a hrubou chybu v systému. Stává se to velice výjimečně, ale přesto jsou takové případy známy. Staří Egypťané měli pro dvojníka i speciální pojmenování, říkali mu „Ka“. Keltové ji také znali a rosekrucián Robert Kirk ji v 17. století popsal těmito slovy: „Reflektovaný muž, čili dvojník, ve všech ohledech vypadající stejně jako člověk sám, nebo jeho bratr-dvojče a kamarád, který ho doprovází na každém kroku jako jeho stín.“

Esoterická literatura tento jev pojmenovává jako „astrálního dvojníka“, „posla“, nebo „jemnohmotný protějšek“ dotyčné osoby. Ten má člověku něco důležitého sdělit, nebo ho před něčím varovat.

Jeden takový případ se stal už v roce 1771 nedaleko Drusenheimu, kdy básník Johann Wolfgang von Goethe spatřil rytíře na koni, když jel do Drusenheimu. Rytíř jel opačným směrem a když ho míjel, poznal, že je to jeho dvojník, i když měl jiné oblečení. O osm let později Goethe tímto místem projížděl znova a měl na sobě přesně tentýž oděv, ve kterém byl tehdy jeho dvojník.

To znamená, že Johann zažil časovou chybu v matrixu, kdy potkal sám sebe za osm let.

Další případ se stal v 19. stol. v Sankt Petěrburgu, když se ruský básník Petr Andrejevič Wiaziemski (1792-1878) vracel večer do svého bytu. Už na ulici si všiml, že se v jeho bytě svítí. Sluha ho však ujistil, že v bytě nikdo není. Když Wiaziemski vešel do pracovny, uviděl u stolu sedět sám sebe! Chtěl se dvojníka dotknout, ale při tom pokusu náhle upadl do bezvědomí. Když přišel znovu k sobě, byl dvojník pryč, ale na stole po něm zůstal kousek papíru. Dvojník mu tam zanechal vzkaz, jenomže jeho obsah nikdo nezná. Wiaziemski si papírek uschoval, nikdy nikomu neřekl, co je tam napsáno a do své závěti ustanovil, že mu ho mají dát do rakve.

Doslova si tedy vzal tajemství o existenci matrixu do hrobu.

Pokračování článku: Výskyt dvojníka jako chyba v matrixu: Může vám i zachránit život