Z Ukrajiny: Česko vás podporuje proti Rusku, vzkázal Petříček na frontové linii

Kromě návštěvy svého ukrajinského protějšku, tamního ministra zahraničí Pavlo Klimkina a dalších ukrajinských politiků v Kyjevě, zamířil český ministr zahraničí také do ukrajinského přístavu Mariupol v Azovském moři a do ukrajinského kontrolního stanoviště u frontové linie mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Separatisté podporovaní Ruskem včetně toho, že na jejich straně bojovali a patrně stále bojují ruští vojáci, se zmocnili v roce 2014 části ukrajinského území a ukrajinská armáda je nebyla schopna zastavit. Uhájila sice některé oblasti, jako právě přístav Mariupol, ale v současné době je frontová linie nehybná, existuje porušované příměří a mírové řešení konfliktu je v nedohlednu.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (vlevo) a ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin vystoupili 28. ledna 2019 na tiskové konferenci v Kyjevě.

Mariupol, jeden ze dvou velkých ukrajinských přístavů v Azovském moři, trpí navíc částečnou ekonomickou blokádou ze strany Ruska. Rusko totiž v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krym a nyní kontroluje a zadržuje lodě, které kolem něj proplouvají. Loni v listopadu navíc zadrželo tři ukrajinské vojenské lodě a dosud vězní jejich posádky. Ačkoliv původně mělo s Ukrajinou dohodu o volné plavbě.

Přítomnost českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který byl v Mariupolu a u hranic separatistického území společně s dánským ministrem zahraničí Andersem Samuelsenem (a doprovázel je přitom ukrajinský ministr zahraničí Klimkin), tak měla velký symbolický význam. Byla veřejnou ukázkou toho, že Česká republika podporuje Ukrajinu v jejím konfliktu s Ruskem a v rámci Evropské unie je pro zachování sankcí proti Rusku, dokud se nezmění jeho chování.

V Kyjevě ministr Petříček novinářům řekl, že Ukrajina „bojuje proti ruské agresi a proruským povstalcům“ a v Mariupolu pak podpořil „suverenitu a území celistvost“ Ukrajiny a prohlásil, že „pevně stojíme za ukrajinským lidem“ a „naše země je s vámi“.

Dánský ministr Samuelsen pak připomněl, že „Rusko musí za své chování platit“, čímž myslel jak jeho podporu separatistů a obsazení Krymu, tak omezování průjezdu ukrajinských lodí v Černém a Azovském moři. Podle něj Dánové chtějí zpřísnit sankce proti Rusku.

Proč ale ministr Petříček musel jet kvůli takovýmto vyjádřením téměř až na frontovou linii na východě Ukrajiny, letět ještě z Kyjeva letadlem, pak vrtulníkem a pak autem navíc do oblasti, kde by se mohlo střílet? Samozřejmě, jak řekl Petříček novinářům, vždy je cenné vidět situaci na místě. Je to něco, co „člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ prohlásil.

Možná včetně toho, že konflikt už je skutečně „zamrzlý“ – jak o tom svědčí i to, že Ukrajinci na kontrolním bodu, kudy denně projíždí z a na povstalecké území asi pět tisíc lidí, budují pevné kontrolní stanoviště. Mnohem důležitější bylo ale to, že šlo o signál podpory Ukrajině a o směřování české zahraniční politiky. Ale signál je méně cenný a méně hodnověrný, pokud je „levný“.

To, že nějaký ministr zahraničí cestoval nepohodlně a teoreticky i ne stoprocentně bezpečně až k hranicím území ovládaného povstalci a do blokovaného přístavu, ukazuje, že vynaložil nějaké „náklady“ a že to tedy myslí s podporou Ukrajiny proti ruským akcím skutečně vážně. Něco podobného dělají i jiní státníci jinde.

Například německá kancléřka Angela Merkelová takhle před několika lety v Gruzii jela na hranici území Jižní Osetie, které je ovládaná tamními separatisty a kontrolovaná ruskými vojáky, aby ukázala, že podporuje Gruzii proti Rusku. Přítomnost Petříčka a Samuelsena ocenil i Klimkin, který prohlásil, že „už jen fakt návštěvy pomáhá“ a dal do spojitosti s touto návštěvou to, že Rusko právě v tom okamžiku začalo znovu pouštět ukrajinské lodě mezi Černým a Azovským mořem.

Petříčkova cesta na Ukrajinu je ale zároveň také signálem domů, že česká oficiální politika nadále uznává Krym za součást Ukrajiny, podporuje Ukrajinu. A nehodlá bez ukončení ruské okupace Krymu a podpory separatistů odvolat unijní protiruské ekonomické sankce. Bez ohledu na to, že český prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že by Ukrajina měla Krym Rusku nechat a že ekonomické sankce jsou neúčinné a měly by skončit.

Ostatně na dotaz v této záležitosti řekl ukrajinský ministr zahraničí Klimkin, že vyjádření ministerstva zahraničí je pro něj oficiálním postojem České republiky a se Zemanem bude rád diskutovat na „základě faktů a mezinárodního práva“. V rozhovoru pro ukrajinskou tiskovou agenturu Ukrinform na dotaz ohledně rozkolu mezi českou vládou a prezidentem pak český ministr zahraničí Petříček uvedl, že „za vnější vztahy země odpovídá vláda“.

zdroj: 9