Zahradil se pustil do Macrona: EU má poslední šanci, aby se naladila, jinak zanikne

Zahradil na stránkách píše, že pojem renesance lze chápat různě. Připomíná však, že ve svém původním významu jde o epochu, jež byla poznamenána bezprecedentní politickou a hospodářskou liberalizací, rozmachem světového obchodu a rozvojem svobody jednotlivce.

„Představa pana Macrona o tom, co je renesance, bohužel nabízí pravý opak: tužší centralizaci, potlačení volného obchodu, bující byrokracii a omezení svobody na úrovni jednotlivce i celých států,“ dodal.

Zahradil poukazuje na to, že by Macron chtěl „skutečnou evropskou armádu“. Podle europoslance je však taková euroarmáda „jednou z postav legendy o šedesáti letech míru na kontinentu, za který údajně vděčíme Evropské unii, tedy organizaci, která vznikla v roce 1993“.

„Je tomu ale naopak: EU je výsledkem, nikoli původcem míru, za který ve skutečnosti vděčíme Severoatlantické alianci. Alianci, jejíž působení by jakákoli euroarmáda v nejlepším případě nedokonale suplovala, v horším zcela sabotovala,“ myslí si člen ODS.

V dopise francouzského prezidenta přišla řeč také na reformování migrační politiky. Macronovi se přitom nelíbí, že státy mají v oblasti azylu a migrace různorodý přístup.

„Já se naopak domnívám, že státy si musejí zachovat kontrolu nad tím, komu udělují právo pobytu. Pan Macron by se měl raději zaměřit na důslednější kontrolu imigrace a potírání pašeráckých gangů, které migranty převážejí přes Středozemní moře,“ okomentoval věc Zahradil.

Další z Macronových nápadů se stala evropská minimální mzda. Ani s tím však Zahradil nesympatizuje. Podle něj se stačí podívat na obrovské rozdíly ve výkonnosti evropských ekonomik, abychom pochopili, že něco takového je zkrátka zcela nemožné.Další bodem v dopisu stalo tzv. sdílení dluhů či vznik evropské agentury na ochranu demokracie, jejímž úkolem má být zabránit šíření dezinformací.

„Zní to dobře, dokud se nezačneme ptát, kdo bude například určovat, co to je „fake news“ a kdo bude agenturu platit. Budou mít euroúředníci moc přijet do Prahy nebo do Varšavy a vypnout webové stránky?“ ptá se poslanec.

Nezamlouvá se mu ani nápad Macrona na zřízení evropské klimatické banky, boj za bezuhlíkovou ekonomiku a konec pesticidů. „Co si zemědělci počnou bez pesticidů? Jaký prospěch bude mít planeta z toho, když vyženeme evropský průmysl do rychle rostoucích zemí, které prakticky žádné environmentální standardy nerespektují? A kdo bude klimatickou banku financovat?“ klade si další otázky Zahradil.

EU a změna? Ano, ale ne podle Macrona

Zahradil ale přiznává, že na jedné věci se s francouzským prezidentem přece jen dokáže shodnout. A to je skutečnost, že Evropa určitou změnu skutečně potřebuje.

„Evropa nutně potřebuje změnu. Jen na ni musíme pohlížet přesně opačnou optikou, než jakou zvolil francouzský prezident. Je přesvědčen, že to, co nás posílí, je více centralizace, více regulace, více uniformity. To se ovšem plete. Ekonomika na kontinentu poroste jen v prostředí, které ctí zásady pružnosti, různorodosti, volné soutěže a svobody jednotlivce i států,“ vyjadřuje svůj názor na věc.

Podle Zahradila je zapotřebí opustit zastaralé centralistické sny z 50. let a spíše se soustředit na výhody, které nám všem přináší vnitřní trh EU. Myslí si, že tou správnou cestou je daňová konkurence a unie více měn, nikoli jen jedné. Stejně tak bezpečnost podle jeho názoru znamená kvalitní ochranu vnějších hranic, plnění závazků v NATO a sdílení informací mezi jednotlivými službami.

„Renesance v podání pana Macrona by znamenala, že evropské instituce a politici budou i nadále hrát v úplně jiné tónině než občané. To nemůže fungovat. Unie má možná poslední šanci, aby se naladila podle správného klíče, jinak může zaniknout,“ napsal závěrem ve svém vyjádření.