Zeptej se experta: americká výjimečnost a základní kámen Ruska

Jsou tedy Američané ti vyvolení, kteří jsou Bohem předurčení k tomu, aby vládli světu?

Za prvé oni nemluví o tom, že jsou vyvolení, ale o tom, že jsou výjimeční. Máte ale pravdu v tom, že jakmile se této myšlenky chopí různé křesťanské konfese, tak samozřejmě k vyvolenosti není daleko. Amerika má asi tři následující hlavní posvátné pilíře: myšlenka americké výjimečnosti, myšlenka práva občanů držet a nosit zbraň v zájmu sebeobrany, a to i před tyranií vlastní vlády a zatřetí se jedná o jejich ústavu spolu se všemi otci zakladateli. A to vše stojí na náboženském nebo pseudonáboženském vyznání.

Velké národy, které se domnívají, že v jejich civilizační podstatě je něco, co je principiálně odlišuje od všech ostatních civilizací, mají vždy určitý pocit výjimečnosti. Druhá věc je to, že Američané o tom neustále mluví na úrovni rétoriky. Jedná se téměř o stálou oficiální rétoriku Washingtonu. Ale nemyslím si, že to brání rozvoji země. Podle mě v samotné myšlence výjimečnosti není nic nebezpečného. Ale to, jak se interpretuje politiky, představuje vskutku velký problém.Hlavní závěr, který můžeme vyvodit během tak krátkém rozhovoru, je to, že Amerika nehledě na to, co si o ní myslí za jejími hranicemi, a to i v Rusku, se přeci jenom neřídí pouze penězi, Amerika se hlavním způsobem řídí idejemi. Velmi jasně se to projevuje v ideji americké výjimečnosti a v tom, jak jí kdo rozumí. To se musí brát v úvahu a je nutné se účastnit dialogu, což dopomáhá k vzájemnému porozumění alespoň v nějakých otázkách. Prostě bojovat proti myšlence americké výjimečnosti v hlavách samotných Američanů je to samé, jako bojovat se zelenou trávou v létě a s bílým sněhem v zimě.

Jak je to v USA s odlukou církve, zvláště pak židovské od státu, a který americký prezident toto provedl, popřípadě se o to pokoušel?

Začneme od konce otázky.

První dodatek umožňuje náboženským organizacím ovlivňovat politiku, a to i za prostřednictví kázání a je známo, že například příchod k moci Ronalda Reagana se neobešel bez účasti tzv. náboženských pravicových skupin. Jedná se o hnutí amerických konzervativců vystupujících pod křesťanským praporem. Známý zakladatel hnutí Morální většina Jerry Falwell v roce 1980 na kongresu amerických náboženských obcí vyslovil heslo, podle něhož každý pastor musí udělat vše pro to, aby věřící křesťan byl registrovaným voličem hlasujícím za konzervativce. Z tohoto pohledu tato otázka má velmi dlouhou historii. Je samozřejmě jasné, že církev může být oddělená od státu, a musí být od něj oddělená, ale nelze od společenského života oddělit náboženství a náboženskou víru. Spojené státy jsou asi nejjasnějším příkladem toho, že pokud lze náboženství odloučit od státu, tak ho nelze odloučit od společnosti a od politiky.

Dnes probíhá velká diskuze ohledně toho, zda lze připravit náboženské organizace zvláštního daňového statusu, jako mají církve, kvůli tomu, že v té či oné míře vedou politickou agitaci a protože církve berou peníze od svých farníků a snaží se je nevyužívat pro platbu daní a dokonce využívají úlev, které poskytuje zákon. Ale Trump uvedl, že to bezesporu porušuje první dodatek Ústavy a Listiny práv, a proto náboženským organizacím má být poskytnuta možnost působit na společenská a politická hnutí uvnitř země. Bylo by ostatně velmi zvláštní nějakým způsobem se snažit oddělit náboženství od politiky. Člověk přeci chodí jak volit, tak i do kostela. Jak ho můžete rozdělit na dvě části? Můžete si sundat nedělní oblek, navléknout si džíny a tenisky, ale nemůžete, když jdete volit, sebe zcela oddělit od svých vlastních náboženských přesvědčení. Je jasné, že se jedná o problém ve všech zemí. Evropa se to snaží řešit velmi tvrdou sekularizací a chce se zcela odloučit od svého křesťanského dědictví. Každopádně se jedná o většinu evropských zemí. Výsledkem jsou velmi vážné problémy s muslimskými čtvrtěmi apod. včetně konfrontace s právě novými muslimskými obcemi, jež vznikají kvůli uprchlíkům a se kterými neví, co mají dělat kvůli vlastní toleranci. Domnívám se, že se bude ještě vést spor o tom, v jaké míře se náboženské organizace mohou účastnit politického života ve Spojených státech.Co je základním kamenem ruského státu?

Pokud se na to zeptáte Američanů, i těch nejvíce oddaných, kteří každý den vyvěšují americkou vlajku nad svůj dům, nejspíše vám řeknou, že to cizí člověk vezme jako soubor jakýchsi banalit.

Je potřeba chápat, že skutečně v USA nevidíme jednoduchý stát, ale vidíme stát jakožto civilizaci. Rusko je také takovou civilizací s mnohem delší historií než mají Spojené státy, ale některé názory o vlastní civilizaci se prostě nevyjadřují.

Už v carské době v Rusku pojmy pravoslaví, samoděržaví a národnost stejně neodráželi svou podstatou ruskou civilizaci. Rusko je jednoduše oddělenou civilizací a lidé někdy na zcela neverbální úrovni cítí nezávisle na etnické příležitosti, že ten je náš a ten není náš. V tomto smyslu je ruský stát bezpodmínečně v první řadě pojmem suverenity. Ale nejdůležitější pro Rusko je to, což nás silně pojí s Amerikou, že osobní svoboda občanů je ve mnohém spojena s nezávislostí státu. Tedy svoboda ruského patriota mimo existenci Ruska se chápe jako jakási neúplná svoboda, nedostatečná svoboda. Tedy odstraňte Rusko a dejte člověku úplnou svobodu. Ruský patriot to vezme jaksi zvláštně, něco tu nebude fungovat. Takové spojení státní suverenity a osobní svobody (tyto dva pojmy fungují pouze dohromady) spojuje dvě největší civilizace — Rusko a USA i při tolika různých názorech, které je rozdělují.