5G milimetrové vlny mohou pronikat tělem hlouběji, než jsme předpokládali

Podle docenta Igora Belyaeva (2019) „mohou být zdravotní účinky chronických expozic MMW (milimetrových vln) mnohem významnější, než pro kterýmkoliv jiný kmitočtový rozsah.“ Belyaev tvrdí, že „Ačkoliv jsou MMW (milimetrové vlny) téměř zcela absorbovány ve hloubce 1–2 mm biologicky odpovídajících tkání, mohou pronikat mnohem hlouběji do lidského těla.“

„Když do lidského těla vstoupí velmi rychlý impuls záření, vytváří dávku energie, která může cestovat mnohem hlouběji, než bylo předpovězeno konvenčními modely (Oughstun 2017). Tento indukovaný radiační impuls je známý jako Brillouinův prekurzor.Brillouinovy prekurzory mohou být tvořeny ultraširokopásmovým zářením a vysokorychlostními datovými signály používanými v 5G.“

Brillouinovy prekurzory mohou být vytvářeny vysokorychlostním datovým signálem, jak poukázaly v roce 2002 Microwave News ve zprávě: „Představujeme Brillouinovy ​​prekurzory: Mikrovlnné záření prochází hlouběji.“ Když do lidského těla vstoupí velmi rychlý impuls záření, vytváří dávku energie, která může cestovat mnohem hlouběji, než je předpovídáno konvenčními modely.

Tento indukovaný impuls záření je známý jako Brillouinův prekurzor. Brillouinovy prekurzory mohou být také vytvářeny ultraširokopásmovým zářením a v blízké budoucnosti vysokorychlostními datovými signály.“

Článek vydaný  Microwave News v roce 2002 diskutuje o kontroverzi nad radarovým systémem Pave Paws, který používal k záření fázového pole. V 5G komunikačních systémech je anténa fázového pole jednou z klíčových součástí.

[wp_ad_camp_2]

Belyaev (2019) rovněž poukazuje na zveřejněný výzkum modulace a uvádí, že „Na rozdíl od GSM telefonů, mobilní telefony 3. generace vyzařují širokopásmový signál UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Mikrovlnný signál UMTS může vést k větším biologickým účinkům kvůli možným „efektivním“ frekvenčním oknům. “Milimetrové vlny potlačovaly opravu poškození DNA vyvolanou ionizujícím záření při specifických frekvencích a polarizacích (Belyaev, Shcheglov et al. 2000).”

Belyaev, I. (2019). Hlavní zákonitosti a zdravotní rizika vyplývající z expozice netermickými mikrovlnnými vlnami z mobilní komunikace. 14. mezinárodní setkání IEEE o pokročilých technologiích, systémech a službách v telekomunikacích – TELSIKS 2019

Shrnutí

„Byly hlášeny různé reakce na netermální mikrovlny mobilní komunikace, včetně nepříznivých zdravotních účinků souvisejících s elektrohypersenzitivitou, rizik rakoviny, neurologických účinků a dopadů na rozmnožování, zatímco některé studie neuváděly žádné takové účinky. Tato prezentace poskytuje přehled o komplexní závislosti účinků mikrovlnného záření na různé fyzikální a biologické proměnné, které přinejmenším částečně vykazují zjevnou nekonzistenci v publikovaných datech.

Mezi dalšími proměnnými byly během expozice zářením hlášeny závislosti na kmitočtu vysílání, polarizaci, modulaci, přerušování, elektromagnetických bludných polích, genotypu, fyziologických vlastnostech a hustotě buněk.

V dnešní době jsou biologické a zdravotní účinky komunikace 5G, u níž budou využívány mikrovlny s extrémně vysokými frekvencemi MMW (milimetrové vlny, vlnová délka 1-10 mm), předmětem významných obav veřejnosti. Z dostupných studií vyplývá, že milimetrové vlny mohou za určitých podmínek expozice při velmi nízkých intenzitách pod doporučeními vydanými ICNIRP ovlivňovat biologické systémy a lidské zdraví.

Pozitivní i negativní účinky byly pozorovány v závislosti na expozičních parametrech. Milimetrové vlny zejména zabraňovaly opravě poškození DNA, které vyvolávalo ionizující záření při specifických frekvencích a polarizacích.

Výňatky ze sekce 5G versus GSM / UMTS

„Testovali jsme některé skutečné signály z mobilních telefonů GSM (Globální systém pro mobilní komunikaci, 2G) a mobilních telefonů UMTS (Univerzální mobilní telekomunikační systém) 3. generace používaných v Evropě (Belyaev, Markova et al. 2009; Markova, Malmgren et al. 2010). Na rozdíl od telefonů GSM, mobilní telefony 3. generace vyzařují širokopásmový signál UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Mikrovlnný signál UMTS může vést k větším biologickým účinkům kvůli možným „efektivním“ frekvenčním oknům.“

„Ačkoliv jsou MMW (milimetrové vlny) téměř zcela absorbovány v hloubce 1–2 mm v biologicky odpovídajících tkáních, mohou pronikat mnohem hlouběji do lidského těla“.

„Když do lidského těla vstoupí velmi rychlý impuls záření, vytváří dávku energie, která může cestovat mnohem hlouběji, než bylo předpovězeno konvenčními modely (Oughstun 2017). Tento indukovaný radiční impuls je známý jako Brillouinův prekurzor. Brillouinovy prekurzory mohou být tvořeny ultraširokopásmovým zářením a vysokorychlostními datovými signály používanými v 5G.“

Igor Belyaev, PhD, Dr.Sc. je docentem Oddělení radiobiologie, Ústavu pro výzkum rakoviny, Biomedicínského výzkumného střediska Slovenské akademie věd. Napsal 101 CC publikací, odkazuje se na něj 1583 ISI citací. Hirschův index 18. Získal vysokoškolský diplom ve fyzikálním inženýrstvu (Radiační fyzika a dozimetrie) na Moskevské technické univerzitě v roku 1981.

Titul Ph.D. v radiobiologii obhájil na Ústavě biofyziky, USSR akadémie věd, Pushchino, SSSR v roce 1986. Titul doktor věd (DrSc) v oboru Genetika obhájil na St. Petersburg State University, Petrohrad, Rusko, v roce 1994. V roce 2004 byl jmenovaný za docenta v oboru Genetická toxikologie na Stokholmské univerzitě v Stokholmu ve Švédsku.

Od roku 1981 do roku 1994 zastával pozici samostatného vědeckého pracovníka, vedoucího laboratoře a vedoucího vědeckého výzkumu na katedře Biofyziky, fyziky záření a ekologie na Institutu moskevské inženýrské fyziky. V letech 1994 až 2006 působil jako hostující vědec, vedoucí vědecký pracovník a vedoucí výzkumné skupiny na Stokholmské univerzity v odděleních Radiobiologie, Molekulárně – genomovém výzkumu, Genetické a buněčné toxikologie, Genetiky, Toxikologie a Mikrobiologie.

[wp_ad_camp_2]

Při vědeckém pobytu působil na Institutu moskevské inženýrské fyziky jako profesor „on leave“ a v současnosti zastává tuto pozíci na Ústavě všeobecné fyziky, Ruské akademie věd, Moskva, Rusko. Vyškolil 8 PhD studentů, byl zodpovědným řešitelem více než 20 projektů z Ruska, Švédska, USA, Slovenska a ESF.

Byl a je členem vícero mezinárodních vědeckých komisí, hodnotících orgány agentur: mezinárodního projektu EMF Světové zdravotnické organizace, pracovní skupiny pro hodnocení RF karcinogenicity na Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny (IARC); pracovní skupiny pro dialog se zúčastněnými stranami ohledně EMF, zdravotnických systémů a produktů, hodnocení rizika, zdraví a spotřebitelů generálního ředitelství Evropské komise; výboru památného fondu společnosti Bioelectromagnetics, Švédského národního výboru pro radiaci, Ruského národního výboru pro ochranu pred neionizujícím zářením, působí v pracovní skupině EMF Evropské akademie pro environmentální medicínu (EUROPAEM), v Evropském instutu pro výzkum rakoviny a životního prostředí (ECERI) a v Evropském sdružení pro výzkum rakoviny.

Pracuje jako asociovaný editor Mezinárodního vědeckého časopisu v radiační biologii a je členem redakční rady časopisů v oblasti elektromagnetické biologie a medicíny, radiační biologie a radioekologie ruské akademie věd.

[wp_ad_camp_2]