Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, zemřel ve středu ve věku 92 let po krátké vážné nemoci ve Fakultní nemocnici v Ostravě – Porubě. Oznámil to Dolečkův syn Branko…

Český lékař česko-srbského původu byl autorem více než 200 odborných publikací na téma zdravé výživy, endokrinologie, diabetologie i stárnutí. Hlavně byl však Srbem, který se přátelil s Karadžičem či Mladičem.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Málokterý člověk měl svůj život tak pestrý a při tom i úspěšný jako Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, dvaadevadesátiletý vědec z Moravskoslezského kraje, který ještě loni ordinoval již 65 let v místní fakultní nemocnici, v níž nyní zemřel…

 

Doleček s Mladičem… 

Pocházel z česko-srbské rodiny. Jeho český otec zastupoval československý koncern ČKD v Bělehradu do roku 1949, matka byla Srbka. Rajko začal se studiem medicíny nejprve v Bělehradu, ale promoval na Univerzitě Karlově v Praze. Jako mladý odbojář se zapojil do boje proti fašistům v Jugoslávii. Když však v armádě zjistili, že slušně ovládá pět jazyků, zařadili ho do jiných služeb, a sice jako tajemníka vojenského představitele Rudé armády.

„Pro významného ruského velitele jsem zajišťoval nejrůznější záležitosti. Pracoval jsem jako jeho tajemník, tlumočník, sháněl jsem i letecké motory na letištích pro jihoslovanskou armádu. Později, když můj ruský velitel zahynul při náletu, začal jsem působit jako tlumočník a překladatel pro angličtinu, ruštinu a srbštinu mise UNRRA pro válkou postiženou Jugoslávii (organizace pro pomoc a obnovu při OSN, podporovaná zejména USA).“

 

[wp_ad_camp_2]

 

„Když se ale Tito pohádal se Stalinem a přestaly obchodní a diplomatické styky s Jugoslávií, vrátili se rodiče v roce 1949 do Prahy, kde já jsem už studoval na lékařské fakultě a v roce 1950 jsem svá studia dokončil,“ vyprávěl úspěšný český lékař, který je známý především střední generaci z televizních pořadů ze 70. a 80. let minulého století, jako průkopník boje proti obezitě a propagátor zdravé výživy.

Největšího ohlasu však dosáhl jako endokrinolog, zabývající se také problematikou popálenin. Doma a v zahraničí publikoval na 215 odborných prací, přednášel na mnoha univerzitách a konferencích po celém světě. Jeho poslední kniha napsaná se spoluautory – Endokrinologie traumatu – vyšla v roce 2016. Je v ní rekapitulace jeho výzkumné práce za 60 let, včetně nových poznatků.

Při nezapomenutelných setkáních s Dr. Rajko Dolečkem jsem se dozvěděl též něco z jeho vzpomínek z období, kdy žil v Srbsku: „Jedno odpoledne roku 1939 mě tatínek odvezl před naše velvyslanectví v Bělehradě. Naše elegantní velvyslanectví obléhaly snad tisíce lidí. Na můj dotaz mi tatínek odpověděl, že se v těchto dnech hlásí tisíce Srbů jako dobrovolníci, kteří půjdou bránit v československé armádě své české bratry proti hitlerovskému Německu,“ usmál se.

„Udávalo se, že se v té době hlásilo kolem 50 tisíc Srbů v různých částech Jugoslávie, aby bojovali proti Němcům jako dobrovolníci v Čsl. armádě. Na četných mnohatisícových manifestacích pro Československo bylo základní heslo BRANIĆEMO ČEŠKU! ŽIVEO BENEŠ ! (Budeme bránit Čechy! Ať žije Beneš!)…“ Jeho ruce bylo v jednom pohybu, jak vášnivě gestikuloval.

“Mysleli na záchranu Čechů, kteří však zbaběle odevzdali pohraniční pevnosti nacistům. Sami trpěli ze všech nejvíc. Útoku na Jugoslávii ze všech stran během 2. světové války se účastnilo téměř 50 nacistických divizí, z toho 24 německých, 23 italských a 5 maďarských. Útok začal bez vyhlášení války na Květnou neděli 6. dubna 1941 zničujícím bombardováním srbských měst (chorvatská bombardovaná nebyla). Nálety v 1941 trvaly řadu dnů, v Bělehradu bylo užito mnoho zápalných bomb, takže vyhořelo několik tisíc domů, zahynulo na 15 000, možná i více obyvatel…“

 

 

A náš vděk za nezištný přístup Srbů k okupaci ČSR nacisty? Napřed jsme účelově vstoupili do NATO, abych pak své přátele zradili jako perfidní Jidáš; 24. března 1999 začalo bombardování Srbska a Černé Hory, během něhož použilo NATO rovněž zbraně, zakázané Ženevskou konvencí, tzv. cluster bombs (shlukové třaskavé bomby), i střely s ochuzeným uranem, jehož destruktivní vliv na zdraví civilistů byl ohromný, BBC uveřejnila zprávu o tom, že v regionu údajně vlivem radioaktivity smrtelně onemocní rakovinou až deset tisíc lidí…

 

[wp_ad_camp_2]

 

Vzpomínám si, jak jsem byl se skupinou českých novinářů v Bělehradu na ministerstvu zahraničí, když se tam počítaly škody po barbarských náletech. Bohužel, také s účastí Česka, které bylo čerstvým členem NATO. Dívali se na mě z patra, byl jsem prý podobný svým plnovousem Vuku Draškovićovi, co zastával před časem zrovna post ministra zahraničí. Nebyl populární hlavně proto, že jeho působení v této funkci bylo výrazně orientováno na EU a právě na NATO…

Když jsem se identifikoval, vzpomněl na bělehradského rodáka Prof. Rajko Dolečka a Jiřího Dienstbiera staršího, byla ruka v rukávě. Jediným Čechem, který v té době v bývalé Jugoslávii z pověření OSN pobýval, byl totiž právě Jiří Dienstbier starší, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva také v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku.

A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců a jejich humanitární krizi došlo až v souvislosti s bombardováním NATO. Etnické čistky z let 1999 a 2004, kdy bylo vyhnáno přes 300 tisíc lidí, vypáleno 52 tisíc domů, zničeno 130 křesťanských kostelů a klášterů…? Human Rights Watch uvedla a potvrdila Dienstbierova slova, že bylo více než 500 civilistů zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii. A rovněž spadly bomby na čínské velvyslanectví v Bělehradu, kde též zabily čtyři Číňany… Prý omylem….

Rajko Doleček, světově uznávaný lékař-endokrinolog, vydal v roce 1992 knihu „Jihoslovanští bratři Srbové, Chorvati a Muslimové”. Vystu­poval na toto téma v rozhlase, televizi i tisku, na četných přednáškách, pokud mu to bylo dovoleno.

 

V dubnu 1998 vyšla v Bělehradě jeho další kniha OPTUŽUJEM” (Žaluji), s kritickými poznámkami k roli Evropské unie, NATO a USA v Jugoslávii, a o podvodech na Kosovu. Vyšla dvě vydání v srbštině, tři v češtině a tři v angličtině (l ACUSE! ) v lé­tech 1998 až 2001. Druhá a třetí vydání byla značně rozšířena. Jeho „Necenzuro­vané obrazy z dějin jihoslovanských bratrů” vyšly v r. 2007 (440 str.). Nyní vycházejí jeho „Necenzurované obrazy z dějin Kosova a Metohije II.”

Nic o tom, že zmizelo srbské obyvatelstvo Srebrenici (jeho původních 28% obyvatel), nic nebylo řečeno, že násilnosti začali Muslimové a Chorvati a jejich již připravené paravojenské skupiny, bojůvky  kolem jednostranného prohlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny 6.dubna 1992. Propaganda kolem Srebrenici zcela mlží o důkazech s DNA mrtvých, které absolutně nedovedou určit hodinu a příčinu smrti Při tom je surově umlčován jakýkoli kritický nesouhlas s mantrami kolem Srebrenici.

 

[wp_ad_camp_2]

 

„Je trapné, že media zcela bagatelizovala rozsáhlou publikaci (300 stránek) „MASAKR V SREBRENICI – Důkazy, Souvislosti, Politika“ (Tne Srebrenica Massacre. Evidence Context, Politics) připravenou americkým univerzitním profesorem E.S.Hermanem, za účasti řady významných odborníků, včetně pracovníků OSN v Bosně (P.Corwin), západních novinářů, jako Creative Commons Attribution. Non-Commercial (2011),“ tvrdil prof. Doleček. http://www.rukojmi.cz/clanky/5023-sebevrazda-bosenskeho-chorvata-a-valecneho-zlocince-praljaka-v-primem-prenosu-ze-zasedani-trestniho-tribunalu-pro-zlociny-v-byvale-jugoslavii-icty-pritom-ve-vezeni-hraval-s-nenavidenym-karadzicem-sachy-karty-a-ping-pong

 

S Karadžičem…

Jeho kolega profesor Herman uváděl osm druhů podvodů, mýtů o Srebrenici, při čemž připomíná podobné neuvěřitelné lži členů State Departmentu i samotného prezidenta Clintona o statisících (objevovalo se až číslo 500 000 !!!) pobitých Albánců v Kosovu v roce 1999, aby Američané a Západní svět „spolkli“ NATO agresi a zločiny proti Srbsku v roce 1999…

Jako smutná parodie zazněl znovu hlas Clintona 15. dubna 1999 v San Francisku pro vydavatele novin: „My jsme v Kosovu, protože se staráme o to, abychom uchránili lidské životy…“ Děsivé pokrytectví orálního politika.

 

„Za komunistů mě řada lidí považovala za amerikanofila, a takovým jsem se i cítil, zvláště po mé roční odborné stáži v USA (1968), kde jsem přednášel na řadě univerzit a výsledky práce publikoval. Po zločinném napadení Srbska jsem ale přestal být příznivcem Bílého domu a především Severoatlantické aliance. Srbové se dodnes zcela nevzpamatovali z toho, jak jim NATO rozbilo na konci 90. let hospodářskou infrastrukturu, a něco podobného provedli Američané v Iráku i jinde,“ říkal Rajko Doleček, také válečný veterán z II. světové války.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Ostravský vědec zcela striktně odmítal obecně rozšířený názor, a to zvláště na Západě, že by za rozpoutáním jugoslávské války stáli jen Srbové. Velký díl viny viděl na straně Chorvatska, muslimských komunit v Bosně a Hercegovině a také u UÇK, Kosovské albánské osvobozenecké armády, která je v mezinárodním měřítku považována za teroristickou organizaci. Nicméně se stala v balkánské válce důležitým vojenským spojencem pro americkou administrativu i pro Západ.

 

 

Proto profesor Doleček v dubnu 2014 navštívil ve vězení velitele bosensko-srbské armády generála Ratka Mladiće, se kterým si řadu let dopisoval, byť ho Mezinárodní trestní tribunál ICTY v Haagu soudí jako válečného zločince. „Mladić se choval jen jako voják, kdyby nebránil svůj národ, došlo by k nové genocidě, stejné jako byla genocida Srbů, Židů a Romů za II. světové války, kdy ve fašistickém Chorvatsku, jež tehdy bylo spojencem hitlerovského Německa, povraždili ustašovci kolem 750 tisíc lidí. Mně například tehdy zabili asi 30 příbuzných,“ vzpomínal prof. Doleček.

„Zcela jednostranný haagský soud vůbec není spravedlivou institucí. Vždyť například srbského právníka, profesora Vojislava Šešelje, který se mu sám přihlásil, což měl být srbský ideolog, držel přes neuvěřitelných 12 roků ve vyšetřovací vazbě. Pak jej propustil, aniž ho odsoudil za nějaké zločiny. Mezitím Šešelj onemocněl zhoubným nádorem,“ nazlobeně konstatoval…

 

 

 

Rajko Doleček si přesto delší dobu dopisoval se svými americkými kolegy, s nimiž se v roce 1968 spřátelil. Za těch vícve než 50 let mu ale už zůstal jen poslední kamarád za mořem – vojenský lékař a výzkumník plukovník Basil Pruitt – bývalý profesor ze San Antonia v Texasu.

„Dnes má ‚stát‘ Kosovo, který se za pomoci Západu odtrhl od Srbska, prakticky nulovou ekonomiku, obrovskou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu a opouští ho řada mladých Albánců. Kosovo vlastně žije jen z cizí pomoci, z pašování drog i ‚bílého masa‘, prakticky bez jakékoli právní jistoty. Jeho nynější prezident Hashim Thaci byl a je stále stíhaný pro řadu závažných zločinů. Zatím ho chrání část Západu včetně USA. Náš bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v roce 2008 ‚stát‘ Kosovo rychle uznal – proti tvrdému odporu prezidenta Klause,“ komentoval jeden z výsledků balkánské války profesor Doleček.

 

 

Podle něj se Bělehrad z konfliktu a útoku NATO ještě zcela nevzpamatoval. Nikdo z agresorů Srbsku za ničení a zabíjení zatím nic nedal, k žádné kompenzaci nedošlo. Rozbitou infrastrukturu, přibližně za 100 miliard US dolarů, se prý tak stále nepodařilo uspokojivě obnovit. O válce v Jugoslávii napsal Doleček řadu knižních i jiných publikací, a to česky, srbsky i anglicky, nejznámější z nich jsou již zmiňované Žaluji, Necenzurované obrazy z dějin jihoslovanských bratrů, Necenzurované obrazy z dějin Kosova, Hovory s generálem Mladićem a Inventura v 89 letech. Je to kolem 1500 stránek knižních textů…

 

[wp_ad_camp_2]

 

Inu, Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, byl jedinečným autorem internetových novin Rukojmi.cz. Před třemi roky jsme se naposled setkami v Lázních Čeladná v tamní posilovně, přestože už měl skoro 90 let… Jeho úmrtí je pro nás všechny velkou ztrátou. Děkujeme a nezapomeneme… Lidská nesmrtelnost je totiž přímo úměrná lidské paměti…

Zdroj: 1