Sbohem bikini! Na Miss America zakázali promenádu v plavkách. Příští sezónu očekávejte burky

O, ano, Revoluce. Podejte mi někdo popcorn.

Měl bych začít tím, že v této záležitosti nejsem nijak zainteresovaný. Je mi jedno, jestli se závodnice na Miss America promenádují v průhledných plavkách nebo v pancéřovaném plášti. Tato soutěž naposledy zaujala někdy na konci minulého století.

Nicméně, otázkou zůstává: bude kampaň #byebyebikini vyhýbající se ženským křivkám vážně sloužit k posílení žen nebo ke zvrácení „sexuální objektivizace“ ženského druhu? Pokud žena dokáže vyvolat úctu při pohledu na její fyzickou atraktivitu a jemnost, jedná se nutně o něco špatného? Nakonec, mužští kulturisté nejsou o nic méně „objektivizováni“ než ženy, které se účastní soutěže Miss America. A s tím, jakou nám grafy ukazují míru obezity, by se zdálo, že příklad fyzicky zdravých mužů a žen, který by měl vliv na příští generaci, možná není nejhorší nápad.

Máme tu dospělé lidi, kteří souhlasili s účastní na soutěži, která od nich požaduje, aby závodili v bikinách. Pokud s tím diváci u televizních obrazovek nesouhlasí, mohou se vždy rozhodnout program přepnout.

V každém případě, je opravdu žádoucí nebo vůbec možné vymýtit „zákon přitažlivosti“ z lidské rovnice? Konec konců, velká část toho, jak se lidské bytosti rozhodují, s kým by chtěli strávit zbytek života – platit daně a rozmnožit se – je založena čistě na fyzickém vzhledu (což by také, jen tak mimochodem, mohlo vysvětlit vysokou míru rozvodovosti). „Pro každého znamená krása něco jiného“ možná zní jako banální klišé, ale zároveň pomáhá vysvětlit, jak se lidská rasa po tisíciletí úspěšně rozmnožovala. Přesto jsme stále nabádáni, abychom zapomněli na existenci krásy, protože to poškozuje ženské plémě. Já tento argument neberu.

Co tito stateční kulturní válečníci zřejmě opomněli je fakt, že oslava mužské a ženské krásy je všude kolem nás. Muzea po celém světě jsou přeplněna uměleckými tvárněními ženského těla (bez bikin), spolu s obrazy nahých mužských těl – nutno dodat. Budou tyto chrámy kultury další zastávkou oné „kulturní revoluce“, o které se zmínila paní Carlsonová? Já předpovídám, že ano.

Aby byla prokázána neutuchající loajalita hnutí #MeToo, bude v blízké budoucnosti každý kousek umění zachycující nahé ženské tělo odstraněn nebo zakryt. Pokud se vysmíváte možnosti, že by například slavnou Venus de Milo ukryli v Louvru do suterénu kvůli jejím „negativním asociacím“, položte si následující otázku: Kolik lidí by si mohlo představit, že budeme v 21. století strhávat historické sochy připomínající generály bojující v občanské válce?

A pak je tady také dechberoucí pokrytectví obklopující cenzuru Miss America. Vezměte si Hollywood, samotný chrám zkaženosti, kde bylo nespočet žen vystaveno bezpočtu násilných činů a sexuálních napadení. A to jen na castingovém gauči Harveyho Weinsteina. Když nejsou herečky na plátně zobrazovány jako oběti, jsou vykreslovány jako sexuální a svůdné partnerky nějakého silného a drsného muže. Přežijí slavné Bondovi dívky spád, který odstartovalo hnutí #MeToo?

Pak taky máme hudební průmysl, který je naprosto mimo kontrolu, co se týče poselství, jaké posílá naší vnímavé omladině. Pokud chcete vidět opravdovou objektivizaci žen, podívejte se například na videoklip Miley Cyrus s názvem „Wrecking Ball“ nebo „I Kissed a Girl“ od Katy Perry.

Porovnejte tyto odpadní hity, které se staly patetickou normou hudebního průmyslu, se soutěžícími Miss America, jež zdravě a nevinně pózují ve svých bikinách –  což je něco, co viděl každý, kdo někdy navštívil pláž nebo lokální plavecký bazén. Pak se zeptejte sami sebe, co z toho více škodí rozvoji a posílení pozice žen. Zdá se však, že stupidní, sex-zneužívající poselství, které hudební průmysl každý den předává dívkám a ženám po celém světe, znepokojuje jen velmi málo lidí. Mě osobně to připadá nanejvýš podivné.

Jsme opravdu připraveni pokusit se o největší revoluci v dějinách, která bude požadovat, aby se muži a ženy pokusili přesvědčit sami sebe, že sexuální přitažlivost a fyzická krása již nic neznamená?

Ironie Ameriky – a její snahy cenzurovat cokoli, co vyvolává jen malé množství osobního nepohodlí, od kontroverzních projevů na kampusu až po ženské soutěže krásy – tkví v tom, že se ve skutečnosti začíná podobat těm samým represivním zemím, mnohé z nich se nachází v muslimském světě, které USA rádi poučují a odsuzují.

V současné době se Američané nachází na tenkém ledě, jelikož se jeden druhého snaží předehnat v moralizování a osvětu lidí, aby nemysleli „špatným způsobem“. Pokud nebudou opatrní, zdědí Američané kříž Íránské revoluce z roku 1979, doplněn o svůj ostře moralistický postoj k mnoha sekulárním otázkám, a osud Orwellova světa z knihy 1984, kde myšlenková policie každou minutu každého dne přesně věděla, kdo si co myslí a co kdo dělá. V tomto podivném Weinsteinském světě, ve kterém se nyní nacházíme, víme moc dobře, co se stane podezřelým – dokonce i bez slušnosti spravedlivého soudu: člověk zůstává nevinný, dokud jeho vina není prokázána.

Příštím krokem této nekontrolovatelné vše-americké kulturní revoluce bude nahrazení bikin na pláži v Malibu burkami? Abych byl upřímný, v této chvíli už mě nic nepřekvapí.