Chytré hračky: zabijáci našich vrozených schopností. Proč máme problémy porozumět textu? Masová degenerace mozků

Každý den si více a více lidí stěžuje na problémy související s narušenou mozkovou činností. Na stále větší nesoustředěnost, na problémy se zapamatováním informací, na neschopnost číst delší texty, o knihách ani nemluvě.

Problém se rozhodně netýká jen starších lidí, ale i mladých a jedinců středního věku. Příčina je jasná. Bez ohledu na veškeré relevantní poučky a argumenty se nikdo nechce zříci svého stálého, celodenního „napojení na informace“. Jinými slovy, úpadek vašich mozkových funkcí nastal v ten památný okamžik, kdy jste se rozhodli být neustále „online“. A nezáleží na tom, zda vás k tomu donutilo zaměstnání, momentální nuda, nebo obava, abyste nebyli „out.“

[wp_ad_camp_2]

Neschopni četby
Již v roce 2008 bylo známo, že průměrný uživatel internetu nepřečte více než 20% textu umístěného na stránce – a nejrůznějšími způsoby se vyhýbá čtení delších odstavců. Všimli jste si toho u sebe?

Potřebujete se naučit číst knihy. Skutečné papírové knihy. Ne hodiny surfovat po internetu a „skenovat“, ale číst knihy!

Navíc různé výzkumy ukázaly, že člověk stále připojený k síti text nečte, ale skenuje jako robot – vybírá odevšad nesouvislé střípky informací, skáče z jednoho místa na druhé a informaci hodnotí téměř výlučně z hlediska „je možné se o to s někým podělit?“ – ne s cílem probrat obsah, ale hlavně udělat dojem, vyvolat emoce v podobě reakcí, replik, emotikonů a zpráv.

Během výzkumu se ukázalo, že stránky na internetu se – jak již bylo řečeno – nečtou, ale letmo prohlížejí podle šablony, připomínající písmeno F. Uživatel si nejdříve přečte několik vět na začátku, pak přeskočí někam do poloviny a přečte si dalších pár vět, mnohdy ne do konce – a nakonec rychle přeskočí na závěr, aby se podíval „jak to dopadlo“.

Červená jsou oblasti, kde se pozornost čtenářů udržuje nejdéle. Žlutá jsou oblasti letmého prohlížení. Modré a šedé oblasti se nečtou vůbec.

Nejefektivnějším způsobem podání informace řadovému uživateli internetu je proto podání informace v podobě převrácené pyramidy (princip „čím níže, tím méně“) se zdůrazněním klíčových slov (aby příjemci informací chápali, co je důležité a co méně) a s omezením maximálně jedné myšlenky na odstavec. Jen tak je možné udržet pozornost na stránce déle. Pokud směrem dolů na stránce hustota informací vzrůstá, zdrží se zde jen zlomek uživatelů. (Věříme, že jste ještě s námi.)

Hloupnou všichni
Na problémy s vnímáním informací si stěžují lidé všech sociálních skupin – od vysoce kvalifikovaných univerzitních profesorů po opraváře praček. Stížnosti je možné často slyšet v akademickém prostředí, tedy tam, kde je nutné intenzívně se zabývat čtením dlouhých textů a každodenními diskusemi s lidmi (vyučovat, učit se, diskutovat, zkoušet…). Závěry jsou jednoznačné – i tak již nízká úroveň schopnosti přijímat informace dále a dále klesá.

Většina lidí má dnes už se čtením delších textů nepřekonatelné potíže. Dokonce blogové zápisky o pár odstavcích jsou vnímány jako obtížné k přečtení, nudné, a proto ani nezasluhující pozornost.

Kruh se uzavírá. Dlouze psát nemá význam, protože to téměř nikdo nebude číst. Nu, a zmenšení objemu předávaných myšlenek pak vede k další degradaci nejen čtenářstva, ale i autorů samotných. Ve výsledku vidíme to, co vidíme: masovou „debilizaci“ populace.

[wp_ad_camp_2]

Čtení mnohým prostě „nejde“ především proto, že:

• se jim nedaří přinutit se přestat „skenovat“ text a hledat v něm klíčová místa;
• problémy způsobuje složitá větná skladba – vlastní většině klasických uměleckých děl nebo vědeckých prací; ta přitom zcela absentuje v online komunikaci.

Ve výsledku pak mnoho lidí potřebuje číst jednu delší větu několikrát. A to není vše. Kvůli stálé napojenosti na internet se prudce zhoršují také návyky lidí, jako například schopnost vracet se k již jednou vyhodnocené informaci, analyzovat přečtené, zapojovat obrazotvornost a podobně.

A ještě horší je fakt, že v 8 z 10 případů lidé chodí na internet pouze za pochybnou zábavou, případně odtud čerpají informace mající negativní mravní nebo kulturní hodnotu.

Závislostí k otupenosti
Většina lidí, zvláště mladých, je připoutána ke svým „hračkám“ natolik, že při nebezpečí odpojení od sítě nebo od svých „gadgetů“ – byť na jeden den – zažívají těžký psychický diskomfort až depresi hraničící s panikou; občas i reálné fyzické symptomy abstinenčních příznaků, podobných těm drogovým. Nevěříte? Zkuste vypnout své hračky a internet na pouhé dva nebo tři dny.

Existuje názor, že schopnost efektivně vnímat složité texty a číst náročnou literaturu se brzy stane elitární záležitostí, dostupné jen úzké vrstvě lidí. Myšlenka to není tak zcela nová – už Umberto Eco ve svém „Jménu růže“ navrhoval pouštět do knihoven jen ty, kteří jsou připraveni absorbovat komplexnější znalosti. A ti všichni ostatní budou schopni číst jen „výcucy“ pro internet.

Žádné tabletky, žádné doplňky stravy, žádné diety, žádné operace mozku nejsou schopny zastavit tuto mentální degradaci. Zastavit ji je možné jen jedinou cestou – zamezením zahlcování mozku neustálým informačním šumem, znějícím denodenně z internetu. Je to krok mimořádně obtížný a … některým již možná „ujel vlak“. Ale je to jediná cesta.

Co dělat pro zastavení degradace mozku

1. Hračky zajišťující vaše stálé připojení k informacím/internetu – smartphony, tablety atd., bez nichž si dnes neumíte představit den, vás dělají prakticky debilem s apatickým, pramálo přemýšlejícím mozkem, neschopným hlouběji promýšlet a analyzovat.

Kvůli těmto hračkám do vašeho mozku nepřetržitě proudí všemožný informační šum, který zahlcuje váš „palubní počítač“ natolik, že jste pak v zásadě schopni vykonávat jen primitivní, nepříliš oduševnělou činnost. Zato jste profík v dělání selfie (a dalších odpadních fotek) a stále někomu voláte nebo smskujete … nebo facebookujete.

[wp_ad_camp_2]

Mobilní telefon je třeba využívat pouze v nutných případech. Například pokud jste se ocitli v cizím městě a minuli se s vaším kolegou. Nebo máte zpoždění cestou na schůzku – tehdy je skutečně nutností i slušností zavolat. Avšak po zbytek času musí být vaše hračky jen v pasivním režimu, pro případ příchozího volání – jako starý telefon stojící na nočním stolku.

2. Je třeba se připravit na to, že okolí vás nepochopí – známí vám řeknou, že jste zbláznili. Kašlete na podobné názory – je nutné pamatovat na to, že jste cílovým objektem informačního útoku a podle toho se chovat, tedy chránit se. Jak řekl prezident CBS News Richard Salant: „Naše práce není prodávat lidem to co chtějí, ale to co chceme my.“

3. Potřebujete se naučit číst knihy. Skutečné papírové knihy. Ne hodiny surfovat po internetu a „skenovat“, ale číst knihy! Bude to pro vás těžké, ale zkuste to. Není třeba se bičovat – první den přečtete půl stránky, druhý den celou stránku, třetí den stránku a půl a tak dále. Vezměte v úvahu, že organismus se bude všemožně bránit – bude se vám točit hlava, budete mít nutkání zabývat se čímkoliv jiným, neodolatelnou chuť „podívat se co je nového, co se děje…“. Mozek si vymyslí cokoliv, aby se nemusel soustavněji namáhat.

Pokud jste tento článek skutečně přečetli a ne jen přeskočili na konec, pak máte za sebou první krok k úspěchu. Gratulujeme.

Zdroj: 9