Proč má ČNB za maskota Lucifera? Zeptali jsme se

Česká národní banka ve svých propagačních materiálech tvrdí, že jejím maskotem je lev a Světlonoš. Světlonoš je ale jen jiný název pro Lucifera. Není to zvláštní? ptali jsme se a chtěli vědět, proč se ČNB k tomuto termínu uchýlila.

Na webových stránkách věnovaných popularizaci činnosti České národní banky (ČNB) u příležitosti jejího 20. výročí založení se můžeme dočíst, že ČNB má dva maskoty. Českého lva a Světlonoše.

„Jsem Světlonoš, patron České národní banky. Říká se, že jsem moudrý a prozřetelný. S pochodní v ruce dohlížím na finanční trh a pečuji o cenovou stabilitu, tedy o udržení nízké a stabilní inflace, což přispívá k ekonomické prosperitě a výkonnosti českého hospodářství. Posvítím si na všechny finanční instituce, které se chovají nezodpovědně. Snažím se vždy dívat dostatečně dopředu, abych včas odvrátil nebezpečí ohrožující českou ekonomiku a český finanční systém,“ tvrdí o sobě komixová postavička na webu Chráníme korunu, která odkazuje k plastice na střeše budovy.

[wp_ad_camp_2]

Budově ČNB na Příkopech totiž dominuje sousoší lva a muže nesoucího pochodeň – v odborné literatuře je sousoší nazýváno sousoším Lva a Genia. Je dílem sochaře Antonína Poppa z roku 1898, původně bylo navrženo pro Živnostenskou banku, ale nakonec ve třicátých letech ozdobilo budovu ČNB, která v letech 1935-42 vznikla dle architektonických návrhů Františka Roitha.

Banka ale až nyní, u příležitosti svého výročí, tvrdí, že se jedná o Světlonoše. Potíž je v tom, že Světlonoš je ekvivalentem latinského výrazu Lucifer. Lucifer byl padlý anděl, kterého Bůh pro jeho vzpouru svrhl z nebe na zem.

Slovo Lucifer, ale i Světlonoš, což jsou zaměnitelné termíny, tak má jasně duchovní, mystický, dá se říci okultní až satanistický rozměr. Je proto podivné, že se k němu Česká národní banka takto veřejně hlásí.

Podle informací redakce byl sochař Antonín Popp svobodný zednář a socha měla od počátku symbolizovat Světlonoše. V ruce drží pochodeň, kolem hlavy má světelnou korunu. Svým světlem má zřejmě Lucifer ukazovat cestu českému lvu. Postava je nápadně podobná americké soše svobody, ale to není nic náhodného – i její autor, Francouz Fréderic Bartholdi, byl svobodný zednář a podle některých názorů nemá socha vítající návštěvníky New Yorku symbolizovat pohanskou bohyni svobody Libertas, ale právě a opět Lucifera.

„Vše je to klam. V nejlepším případě představovala v antice socha ženy s pochodní vždy měsíční bohyni Hekaté, mj. paní všech kouzel, a pochodeň byla jejím poznávacím znamením. Ovšem ani toto neplatí. Nedejte se oklamat tím, že postava má ženská prsa. Stačí se podívat na jakékoliv zobrazení Lucifera, Éliphasem Lévim počínaje a většinou tarotových karet konče. Lucifer má v esoterních zobrazeních vždy ženská prsa. Krásná tvář není tváří ženy, je to krása ´nejkrásnějšího z andělů´, kterým byl před svým pádem,“ uvedl k tomu pod podmínkou anonymity člověk vydávající se za svobodného zednáře zasvěceného do 33. stupně, který se symbolikou dlouhodobě zabývá. Socha Génia na České národní bance má podle něho stejný význam.

[wp_ad_camp_2]

A jak se k celé záležitosti staví banka? Jaké důvody ji vedou k tomu, že se hlásí k termínu s tak jednoznačně esoterickými konotacemi? chtěli jsme vědět.

„Označení ´Světlonoš´ se v souvislosti se sochou Genia od Antonína Poppa objevuje již ve 40. letech dvacátého století. Jeden z historických pramenů z 60. let Světlonoše se lvem označuje za ztělesnění ideje pokroku, což je souvislost, kterou ČNB v případě tohoto sousoší pokládá za odpovídající jejímu historickému významu a tedy podstatnou,“ odpověděla serveru Prvnizpravy.cz Petra Hájková z odboru komunikace ČNB.

Zdroj: 9