Nejpodivnější daně v historii světa

Vybírání daní se praktikuje již téměř od samotného počátku světa. Co by nejvyšší představitelé států nevymysleli, aby dostali peníze ze svých občanů… Portál Brodude se snažil shromáždit ty nejpodivnější daně, které se kdy ve světové historii objevily.

1. Daně z toalet

Tato metoda zdanění se objevila již v 70. letech našeho století v Římě. Zavedl ho tehdejší vládce římský císař Vespasianus. Jediný, kdo se osmělil vyjádřit svůj názor na tuto věc, byl syn císaře Titus, kterému se nelíbilo, že by lidé měli platit za své přirozené potřeby. Navíc se veřejné toalety, stejně jako lázně, v Římě využívaly jako místo pro setkávání občanů. A tehdy se zrodila známá fráze „Peníze nesmrdí”. Vespasianus to pronesl, když svému synovi podsouval několik mincí vydělaných tímto způsobem. Ani to ho ale nepřesvědčilo.

2. Daně ze zbabělosti

Tato daň se objevila v Anglii ve 12. století. Podle ní všichni obyvatelé daného státu s brannou povinností, stejně jako urození rytíři, kteří každý den vykonávali hrdinské činy, museli doplňovat místní pokladnu, pokud nechtěli bojovat. Vykoupení ale nebylo tak drahé. A to se nejspíše stalo důvodem toho, že celá země poslušně plnila pokladnu a legálně tak zachraňovala své životy.V důsledku toho se ale daň zvýšila až třikrát a aby nebyly peníze brzy vyčerpány, vybíraly se i v době míru. Lid byl ale pobouřen, reagoval převratem a vznikla Velká listina práv a svobod.

3. Daně z uší

Mohlo by se zdát, že ty nejdivočejší daně byly vymyšleny ve středověku a starověku. Ale není tomu tak. S podivnou daní přišel na začátku 20. století Tibet. Poklidní a mírumilovní buddhisté zavedli výběr daní za to, že obyvatelé měli uši. A na co vlastně šly všechny vybrané prostředky? Na podporu armády. Tato daň se však netýkala jen lidí, ale také domácích zvířat. Vláda, samozřejmě, připouštěla i možnost neplacení daní. Za tuto možnost jste ale museli zaplatit vlastníma ušima. Bylo to jednoduché — neplatičům byly uřezány uši a nepožadovaly se po nich žádné peníze. Jednalo se snad o ten nejhorší nápad ve světové historii…

[wp_ad_camp_2]

4. Daně z vrabců

Vláda se často snaží doplnit své finanční zásoby nejen pomocí lidí, ale také pomocí zvířat. Čím se ale v Německu v 18. století provinili maličtí ptáčci, nikdo netuší. Vláda se usnesla, že každý obyvatel města musí zabít 12 vrabců a za každého mrtvého ptáka dostane jeden krejcar. Pokud to však někdo neudělal, musel zaplatit stejnou částku. Je jasné, že zabíjení vrabců nikoho neokouzlilo, a navíc to zabralo spoustu času. Někteří podnikaví občané však s mrtvými vrabci často obchodovali. Závratné částky si sice nevydělali, ale i tak to bylo zajímavé.

5. Daně ze stínu

Ani Italové se nebáli podivných výmyslů. Kromě toho, že tento horkokrevný národ vynalezl pizzu, těstoviny, vendetu a další kulturní elementy, vymyslel i daň ze stínu. Benátské úřady tyto daně zavedly v roce 1993. Podle zákona museli majitelé všech podniků (především se to týkalo kaváren a restaurací, jejichž stín ze značek, návěsů a deštníků padal na zemi, která patřila městu) platit peníze, které putovaly do státní pokladny. Velmi chytré řešení! Italové věděli, jak okrást vlastní národ. Doufáme, že postižení mají natolik dobré příjmy a proud turistů je natolik velký, že si těchto poplatků ani nevšimnou.

6. Daně z nosu

A opět je tu další daň z Tibetu. Říká se, že tato daň byla zavedena ve stejné době, jako daň z uší. Ale v tomto případě se nosy nikomu neřezaly. Nebo se o tom alespoň nemluví… V čem byl ale smysl? Je jasné, že lidé, kteří neměli nos, nic platit nemuseli. Systém platby pro nosy byl však poněkud zajímavý. Každému platiči byl nos změřen a lidé, kteří měli větší nos, museli zaplatit více než ostatní. Kromě toho, že lidé s dlouhými nosy měli komplexy, museli za to ještě platit.

[wp_ad_camp_2]

7. Daně ze svobody

Opět se vrátíme do Říma. Touto neobvyklou daní se vláda snažila udržet co nejvíce lidí nesvobodnými. Tento zákon platil pro otroky. Lidé, kteří celý život tvrdě pracovali, aby byli svobodní (za což museli svému majiteli zaplatit určitou sumu), dlužili i státu. To jim samozřejmě bránilo v získání dlouhoočekávané svobody. Některým se to sice povedlo, ale bylo jich málo.

8. Daně z očí

Těmito daněmi se odlišoval Petr I. Sice to nejspíše nepředčí jeho známou daň z vousů, ale klidně by mohlo… Lidé museli plnit pokladnu penězi jen proto, že měli oči. Slepí lidé tak měli v tomto období štěstí. Zvláštní bylo i to, že výše daní se odvíjela od barvy očí. Lidé s tmavýma očima platili celkem tři kopějky a lidé s šedýma očima 24 kopějek. Není však známo, čím se při tomto podivném výběru řídili.

9. Daně ze života

Tuto daň mají na svědomí Angličané. Asi čtyři století po zavedení daně ze zbabělosti vymysleli Angličané ten nejpodivnější způsob, jak doplnit peněžní zásoby země. A nikdo nemohl být od této daně osvobozen. Platit museli všichni, a to nehledě na svůj věk, pohlaví a postavení ve společnosti. Tohle je právě ten případ, kdy živí lidé záviděli mrtvým… Netrvalo to však dlouho. Jakmile byl v zemi organizován převrat, tato daň byla zrušena.

zdroj: 9

K tomu ještě dodám bod 10. Digitální daň, kteru EU chce zavést pro velké korporace jako FB, Google a další. Více zde: daňové reformy