Stav naší JUST ICE v dnešní těžké době

PRAVDA k probíhajícímu soudnímu procesu – pro lidi, kteří nechtějí mít předsudky a chtějí slyšet druhou stranu.
Byla jsem křivě obviněna z vydírání – a to jenom proto, že jsem důrazně před 17- ti letým deviantem chránila jednu 9 – ti letou dívenku, která byla léta sexuálně zneužívaná tímto svým 17- ti letým bratrem (na tyto devianty neplatí hezké slovo ani mírný tón, jak jsou otupělými). A UDĚLALA BYCH TO ZNOVU.
Vyšel o tomto článek plný polopravd, překrucování, nepřesností, účelového zkreslení faktů a také dalších lží, který by měl být dán do podoby ryzí pravdy.
Tady tedy tu pravdu alespoň v některých základních bodech předkládám (v zájmu ryzí pravdy, nikoli v zájmu mém, či kohokoli dalšího).
Nikoho nemíním o pravdivosti mých tvrzení přesvědčovat, ale moje řádky jsou ryzí pravdou, jak se odehrála a jak je zapsana uvnitř všech aktérů.
Tyto řádky jsou psané s jediným úmyslem: napravit lživá tvrzení na pravou míru, na pravdu (ukrytou ve svědomí všech zúčastněných, kdy jednou ta pravda vyjde napovrch):

LŽIVÉ TVRZENÍ: „Léčitelka nutila chlapce, aby se přiznal, že zneužíval mladší sestru.“
PRAVDA: Já jsem v žádném případě nenutila toho devianta, aby se přiznal. Já to přiznání nepotřebovala – jsem v době, kdy probíhal rozhovor, naprosto jistě věděla, že léta sexuálně zneužíval svoji sestru.
Já jsem nepotřebovala přiznání – já potřebovala vědět, co s tím, co dělá, míní udělat. Proto jsem položila mladíkovi dotaz (nejméně 10x), co s tím míní udělat – a dala mu na vybranou: pokud toho míní nechat – tak já mu pomohu a nepodám na něho trestní oznámení. Anebo, pokud toho nemíní nechat, tak na něj to trestní oznámení podám (což jsem také posléze udělala s jediným úmyslem: ochránit nezletilou oběť – jeho sestru před jeho zvrácenými choutkami).

LŽIVÉ TVRZENÍ: „Sexuální zneužití devítileté sestry policejní vyšetřování neprokázalo. “
PRAVDA: Policejní vyšetřování sexuální zneužívání dívenky bratrem neprokázalo, protože nebyla vůle to prokázat, kdy se policie dopustila mnoha zásadních a hrubých porušení zákona, kvůli nim nebylo možné to prokázat.
Sexuální zneužití devítileté sestry (nezávisle – po mém rozhovoru s deviantním bratrem dívenky) potvrdil očitý svědek opakovaného sexuálního zneužívání – jejich děda. Děda nikdy mne nikdy neviděl a přesto sám od sebe sdělil, že to sám viděl – a ne jednou. Rovněž dalších 5 svědků dosvědčilo, že vidělo náznaky sexuálního zneužívání, které tento 17- ti letý chlapec prováděl své 9- ti leté sestře.
Dále také: 2 znalci z oboru – psychiatři s odborností na sexuální zneužívání (jeden z nich s kulatým razítkem), nezávisle na sobě vypracovali písemný posudek, v němž potvrdili, že tvrzení 9 – ti leté dívenky je věrohodné, a že dívka tímto prošla a trpí traumatem ze sexuálního zneužívání bratrem. Doporučení, kromě jiného znělo: izolace od deviantního bratra.
Policie tato fakta vůbec dostatečně nevyšetřovala, státní zástupkyně tyto důkazy (znalecký posudek a výpověď očitého svědka) nepovažovala za hodné řádného přešetření.
Policie se při výslechu nezletilé dopustila zásadních pochybení:
– nezletilá byla vyslýchána bez osoby důvěrníka (na kterého měla zákonné právo a který je v tomto věku nezbytná pro hladký průběh výslechu této nezletilé. Policie jí to ani nenabídla.)
– výslech prováděl muž – nepříjemný (nepříjemné vystupování – neúčastněné a přiliš odborné z pozice moci už předem odsuzuje k neúspěšnému výslechu), přičemž dívence měli OČTŘ nabídnout osobu stejného pohlaví (dle Zákona o obětech trestních činů). Žádná oběť – ani dívenka, žena (zejména, pokud prožila nejintimnější útrapy) se nebude napoprvé svěřovat cizímu (nepříjemnému a neempatickému) muži o tom, co jí léta provádí bratr (byť je to policista)
– ihned na začátku výslechu vyšetřovatel zastrašil dívenku tvrzením, že svojí výpovědí dostane bratra do vězení, načež dívenka samozřejmě nesdělila vůbec nic (toto zastrašení díveneky nebylo uvedeno do písemného protokolu)
– otázky vyšetřovatele prokázaly naprostou neodbornost vyšetřovatele (přičemž na výslech sexuálně zneužitého dítěte má být určen specializovaný odborník, protože tato problematika je natolik hodně složitá na zjišťování faktického stavu, zejména, když oběť musí vypovídat o blízkém člověku, kterého miluje i přes to, že ji sexuálně zneužívá a kterého se zároveň i bojí, že odhalení prožitých útrap oběti sexuálního zneužití „obyčejný“ vyšetřovatel nemá šanci dosáhnout…)
– výslech dívky proběhl až několik měsíců po oznámení, čímž hrubě byla narušena paměťová stopa této nezletilé dívenky (u dětí probíhá jinak čas, daleko rychleji a rychle se mažou vzpomínky na nepříjemné události dalšími vjemy, proto se výslech musí konat co nejdříve – v zájmu dětí-obětí), čímž může dojít ke zkreslení schopnosti si vybavovat detaily. Je běžnou praxí, že chce-li policie umlčit v případech sexuálního zneužívání dětskou oběť sexuálního zneužívání, tak to vždy (v rozporu se zákony), vyšetřuje až s časovým odstupem (v tomto případě se tak rovněž stalo).
– pochybení policie bylo daleko více. A nejen policie, ale i státní zástupkyně, OSPOD-u, Opatrovnického soudu.

Z výše uvedených, ale i dalších důvodů policie nic nezjistila – ale zároveň ani nevyšetřovala chlapce jako sexuálního devianta – podezřelého, resp. pachatele sexuálního zneužívání na své sestře, přičemž podnětů na to bylo dost.
Tudíž tvrzení, že policejní vyšetřování sexuální zneužívání neprokázalo, neznamená, že se to nestalo – znamená to pouze, že policie (v tomto případě hrubým pochybením a neodborností) nic nezjistila, ale stát se to mohlo (a stalo). Dle odborníků a nezpochybnitelně špatného psychického rozpoložení nezletilé je nade vší pochybnost, že její bratr nezletilou skutečně léta sexuálně zneužíval.

ZAVÁDĚJÍCÍ (A PROTO LŽIVÉ) TVRZENÍ: „Léčitelka chtěla, aby chlapec souhlasil s tím, že ho začne kontrolovat a pokud nebude konat podle jejích představ, tak ho udá a zasadí se o co nejpřísnější trest.“
PRAVDA: Ano, sdělila koučka mladíkovi, ať se rozhodne, co s tím sexuálním zneužíváním míní udělat. Pokud už v tom nemíní pokračovat, tak mu pomohu s tím přestat, a ať si nemyslí, že mne obelže – že ho budu kontrolovat a stav Kamilky rovněž, a pokud v sexuálním zneužívání své sestry bude i přes příslib pokračovat, tak ho udám – za to, že sexuálně zneužívá svoji sestru. Toto by měl udělat každý (a nejen ze zákonné povinnosti – dle Občanského zákoníku tzv. Zakročovací povinnosti, ale i dle Trestního řádu a Trestního zákona). A skutečně kvůli tomu, že dával zjevně a pohrdavě najevo, že s tím sexuálním zneužíváním své sestry nemíní přestat, bylo na něj podáno trestní oznámení – v zájmu ochrany jeho sestry, kterou zneužíval.

ZAVÁDĚJÍCÍ (A PROTO LŽIVÉ) TVRZENÍ: „Neměli právo (míněno soudcem) se takto chovat, i kdyby to podezření v jejich myslích bylo silné. Měli podat trestní oznámení a vyšetřování nechat na policii. Toto jednání nelze tolerovat.“
PRAVDA: Měli jsme právo se takto chovat – dokonce jsme měli povinnost (zakročovací i morální) se takto chovat – dát mu na vybranou, dát mu šanci – právě proto, že tento 17-ti letý deviant měl dostat šanci, aby to zůstalo v rodině. Proto mu bylo nabízeno, že když toho nechá, tak mu bude poskytnuta pomoc. Kdyby při tomto setkání projevil, že už sexuální zneužívání své sestry nikdy nezopakuje, nikdy by na něj trestní oznámení nebylo podáno. Takto by se měl zachovat každý rodič či přítel – než podá na své dítě trestní oznámení v zájmu ochrany druhého dítěte, kterému je zjevně závažně ubližováno. Rodič má dítě, které závažně ubližuje druhému dítěti, dostat šanci, aby svého nepřijatelného chování zanechalo. Dát šanci a nabídnout pomoc před samotným podáním trestního oznámení je projevem lásky rodiče vůči dítěti, které ubližuje. Soudce neměl pravdu ani právo toto tvrdit. A už vůbec neměl pravdu v tom, že jsme něco vyšetřovali. Nic jsme nevyšetřovali! Vyšetřování jsme opravdu nechali na policii.

ZAVÁDĚJÍCÍ (A PROTO LŽIVÉ) TVRZENÍ: „Drsný incident a několika měsíční policejní vyšetřování, které skutečně následovalo, chlapce psychicky vážně poznamenalo.“
PRAVDA: Žádné několikaměsíční vyšetřování chlapce se nekonalo. Policie dokonce ani nezjišťovala, zda chlapec skutečně netrpí deviací. A chlapec není vážně psychicky poznamenán, protože vůbec nedochází k žádnému terapeutovi (samozřejmě, že nedocházel ani nedochází k psychologovi ani na psychiatrii, protože by riskoval, že se prokáže jeho sexuální deviace).

LŽIVÉ TVRZENÍ: „Nastínění (ze strany soudce při vyhlašování rozsudku), že motivem mým a otce devianta bylo získat dceru do své péče.“
PRAVDA: Bezprostředně po zjištění, že je nezletilá sexuálně zneužívána, jsem odešla z místnosti, kde jsem měla dívenku, a okamžitě jsem kontaktovala matku nezletilé, a požádala ji, aby poskytla ochranu své dceři. Matka nezletilé jednoznačně a bez zaváhání odmítla své dceři pomoci a poskytnout ji ochranu. Rozhovor jsem ukončila šokovaná slovy: „Vy jste matka k pohledání!“
Po mém rozhovoru s matkou nezletilé (a zároveň devianta), jsem s otcem, na základě šokujícího zjištění, že matka své dceři nemíní s jejím traumatem pomoci, ani ji neposkytne doma ochranu před deviantem, zůstalo jediné řešení: a sice, že otec požádá o svěření dcery (sexuálně zneužívané svým bratrem) do své péče, a to – jak bylo v písemné žádosti adresované sociálce, potažmo na soud výslovně uvedeno – žádost byla podmíněna výhradou – a sice: svěřit otci péči o nezletilou POUZE DO DOBY, NEŽ BUDE CELÁ SPTČ ŘÁDNĚ ZJIŠTĚNA A DO DOBY, KDY BUDE VYNESENO PRAVOMOCNÉ ROZHODNUTÍ v této věci. V případě, že by řádným vyšetřováním bylo potvrzeno tvrzení nezletilé, že byla sexuálně zneužívána svým bratrem, by se pak rozhodlo, co dál (ale určitě neměla zůstat se svým deviantním bratrem pod jednou střechou). Žádné jiné řešení, než toto nepřipadalo do úvahy, zejména proto, že – dle tvrzení nezletilé – nezletilá čelila výhrůžkám matky, která ji nutila mlčet o svém bratrovi, jinak ji fyzicky potrestá (i tento závažný fakt policie ignorovala). Dokáže si vůbec někdo představit to nezměrné utrpení nezletilé, která neměla doma zastání u své matky před bratrem, a která prožívala traumata z toho, že prozradila deviaci svého bratra a byla mu přesto i poté nadále vystavena, stejně tak, jako čelila útokům ze strany matky, která ji nevěřila???Dokáže vůbec někdo cítit bolest této dívenky? A já jsem považována za hysterickou, protože tuto její bolest v plné míře cítím a prožívám, a hlavně – řeším???

ZAVÁDĚJÍCÍ (A PROTO LŽIVÉ) TVRZENÍ: „Paní Kuňová je nedostudovaná právnička“ – což vyznívá, že paní Kuňová je zkrachovalec, která nemá na to – dostudovat práva.
PRAVDA: Já jsem nedostudovala jenom a právě proto, že jsem objevila závažný legislativní nedostatek, který závažným způsobem znemožňuje vymáhání práv na ochranu sexuálně zneužívaných dětí před sexuálním zneužíváním, kdy jsem toto vše popsala ve své Diplomové práci. Tento legislativní nedostatek – jak jsem zjistila během pátého ročníku na právech – je záměrný, účelový, plošný napříč právními systémy všech vyspělých zemí (!). A nelze ho napravit žádnou analogií práva. Byť mám všechny státnicové zkoušky úspěšně za sebou, tak ukončení práv a obdržení titulu ji znemožnili zcela účelově odpovědní pedagogové fakulty při obhajobě této třaskavé diplomové práce. Já jsem dokonce nemohla zveřejnit celou svoji práci, bylo mi dovoleno zveřejnit pouze ubohé torzo – které stejně bylo při 50 minut trvající státnicové obhajobě zneváženo… Místo, aby byla moje práce vyzdvižena za jedinečnost této práce, odhalující závažné nedostatky v právním systému, tak jsem byla zhaněna, potupena a umlčena. Takže kvůli neuznání třeskavé DP – v které píši o konkrétních a cílených legislativních nedostatcích, znemožňujících sexuálně zneužívaným dětem se domoci ochrany a pomoci – jsem neobdržela titul Mgr. A nemohla jsem ani pokračovat a udělat si rigorózní zkoušku a ani jsem nemohla – byť jsem měla v úmyslu – požádat, v souladu se Zákonem o obětech trestních činů, (§ 38 a výše) ministerstvo o akreditaci – kvůli možnosti poskytovat pomoc obětem trestních činů.

ZÁVĚREM:

Všichni máme svědomí:
– já,
– stejně tak i novinář lživého a zavádějícího článku, špinícího mé jméno a moji pověst, stejně tak i
– soudce,
– státní zástupce,
– deviatní bratr, který léta sexuálně zneužíval svoji sestru,
– jejich matka (která se chovala podivně tak, že budí podezření o tom, že celou věc věděla a chci ji tutlat a ona sam ví velice dobře, ví, co má na svědomí – toho, co má na svědomí, se nezbaví tím, že se bude chovat nenápadně…), dále i
– otec, a stejně tak i
– lidé, kteří si třeba z manipulativního a lživého článku na iDnes udělali předsudek a na základě něho ve svých komentářích útočí – a byť slovem – ubližují nevinným
– a další zúčastnění…

Mé svědomí a svědomí otce je v tomto případě – vůči nezletilé i vůči jejímu bratrovi, sexuálnímu deviantovi, který ji nepochybně zneužíval – čisté, na rozdíl od všech výše jmenovaných. Čisté ho nemá ani nezletilá (protože na výslechu popřela vše) – ale tam je to z omluvitelného důvodu, protože byla zatrašena policistou, což je prokazatelné z pořízené audio-video záznamu pořízeného při výslechu nezletilé. Tam, kde nezletilá zastrašena nebyla (při několikahodinových sezeních u psychiatrů bez přítomnosti rodičů), tam nezletilá sdělila pravdu a sice v takové míře, v jaké si nemůže tuto pravdu vymyslet žádné dítě v jejím věku – zejména, když neverbální projevy podtrhují to, čím si kvůli deviantnímu bratrovi prošla.
Svědomí těch dalších čisté není – a svědomí má černoty svých aktérů zaznamenáno, aniž by to kdokoli věděl. A jednou tyto černoty vynese na světlo… A udělá všechny zodpovědné za vše, čeho se dopustili na nevinných…

ČAS PRAVDU UKÁŽE – jako ostatně vždy čas ukáže, kde je pravda.

Přeji si jediné – ať se tak stane co nejdříve. A nejen v tomto případě, který je uměle vykonstruovaným a který je pouhou snahou o odvrácení pozornosti od trestné činnosti, která bují v dnešní společnosti v nebývalé míře – sexuálního zneužívání dětí.

Přeji si, aby došlo co nejdříve na všechny, kteří si to, vzhledem k tomu, co mají na svědomí, zaslouží… A nejen, co se týče tohoto soudního řízení…

Vím, že čas v dohledné době ukáže, že spravedlivost (nikoli soudní), skutečně existuje. A osud nadělí, každému dle zásluh – dle toho, co mají na svědomí…