Alena Vitásková: Jedinou jistotou se stala právní nejistota

Poté, co skončilo vaše funkční období předsedkyně Energetického regulačního úřadu, jste založila Institut [Aleny Vitáskové]. Co vás k tomu vedlo?

K založení Institutu jsem byla motivována nejen svou celoživotní prací a občanským postojem, ale i osobní zkušeností. Lidská práva v oblastech, jako jsou svoboda, právo na spravedlnost, na nestranného soudce, podobně jako další zásadní práva, nejsou v naší vlasti dodržována. Mám osobní zkušenost s trestním stíháním ve vykonstruovaných případech. I se zavíráním nevinných do vězení jen proto, že si to někdo může dovolit.

Nechci nečinně přihlížet, jak se tento systém podepisuje na našem národě. Proto za pomoci občanů budeme nejen připomínat politikům to, co nám před volbami slíbili, ale budeme po nich také žádat nápravu. A pokud nápravu neumějí sjednat, ať odejdou a uvolní místo těm, kteří to umět budou a provést chtějí.

[wp_ad_camp_2]

Institut musí podat pomocnou ruku lidem, kteří prošli stejným peklem jako já a již nemají sílu se bránit, jsou zničení. Systém se musí změnit, ani jediný člověk v naší zemi nesmí být takto likvidován, ani jediný člověk nesmí zažít takové kruté bezpráví.

Je situace opravdu tak vážná?

Od založení Institutu jsem se věnovala jeho sekci porušování lidských práv v České republice. Zahájila jsem rozsáhlou analýzu společnosti, setkala jsem se osobně s řadou lidí, představitelů spolků, monitorovala, zda to, co se u nás děje, je jev nahodilý, selhání jedince, či zda se jedná o systémové selhání.

Seznámila jsem se s dlouhou řadou tragických příběhů lidí, kterým byl zničen život, vyslechla jsem tolik bolesti a nářků, beznaděje a zoufalství. Vyslechla jsem to od těch, kteří jsou ještě schopni něco říci a nebojí se. Ovšem velká část takto poškozených se bojí, mnozí se nesmířili s bezprávím a spáchali sebevraždu, léčí se na psychiatrii, těžce onemocněli nebo zemřeli.

Nepřeberné množství lidských příběhů, kterým byla zničena rodina, zaměstnání, přátelské vztahy, bydlení, zdraví, kariéra, kterou budovali celý život, prostě vše! Vše, na co mají v demokratické zemi nárok dle Ústavy. Byla jim zničena víra ve spravedlnost, víra ve stát, nárok na štěstí.

Za rok činnosti jsme definovali rozsáhlou řadu problémů, kdy jsou porušovány nejen Listina práv a svobod, ale i zákony ČR. Nikdo to nechce slyšet, státní zástupci nechtějí vybrané kauzy řešit a zametají je pod koberec, naopak jiné vyrábějí. A vůbec nic se jim nestane. U soudů je situaci obdobná, nikdo si nemůže být jist, že neskončí ve vězení, přestože nic nezákonného neprovedl.

[wp_ad_camp_2]

To jsou silná slova. Co je podle vás příčinou tohoto stavu?

V oblasti trestních řízení jde o selhání orgánů činných v trestním řízení, státních zástupců a soudců. Mám na mysli zatajování či naopak vyrábění důkazů, nepravdivá tvrzení státních zástupců před soudem, nedodržování zákonů, či jejich neznalost. Důsledky jsou utrpení občanů a jejich rodin ve vykonstruovaných trestních stíháních, potupa občanů při vymáhání škod po státu, které jim a jejich rodinám vznikly při neoprávněném trestním stíhání. Dehonestace a finanční újma občanů a jejich rodin, kteří se dostanou do výkonu trestu neoprávněně, a neochota státních zástupců a soudů tuto křivdu napravit. Ptal jste se na příčinu. Je jí lajdáctví státních zástupců a soudců, zcela apatický přístup ke spravedlnosti a spravedlivosti, chybějící empatie a úcta k lidem. Naopak slušný policista, pokud chrání zákon, musí z kola ven.

Kohokoliv z vás, každého z vás může potkat to, že vám zavřou do vězení vaši matku, dceru, otce, syna i babičku s dědou, ačkoliv vůbec nic nezákonného neudělali. Každého z vás může potkat, že se přes noc stanete bezdomovcem, že vás připraví o střechu nad hlavou, o rodinu, o práci, o vše, co máte, přestože jste nic tak závažného neudělali. Je to naše vlast, náš národ a nikdo nemá právo nás takto ničit.

Státní zástupce je »pánem procesu«! Buď obžaluje, nebo trestní stíhání zastaví. Státní zástupce má hájit zájem státu, veřejný zájem, nikoliv se stát lovcem hlav jako v nějaké internetové hře a bez jakékoliv zodpovědnosti ničit lidské životy. My nejsme lovná zvěř, my jsme občané této země.

A pokud jde o občanskoprávní spory?

I v nich nalézáme dost témat: Šmejdi a jejich přisluhovači. Bydlení, byty, sociální bydlení a zločiny s tím spojené. Trvalé poškozování životního prostředí kvůli zisku jednotlivců. Spory o děti, majetek. V oblasti obchodních sporů se setkáváme s umělou likvidací firem v důsledku předběžných opatření finanční správy. Výjimkou nejsou ani vykonstruované insolvence a exekuce. Nejhorší je, že nikdo si nemůže být jistý výkladem zákona. Zákony jsou děravé, tak aby mohly být zneužity soudy a státními zástupci – protože oni nejsou odpovědni za svá rozhodnutí – je to prý jejich právní názor. Dvojí výklad jednoho skutku soudem, podle toho, kdo je souzen. Nemluvě o podivných privatizacích doprovázených trestnými činy – např. OKD, Mototechna a další. Nikdy neprošetřeny, skutečný viník nepotrestán a škoda nenahrazena.

[wp_ad_camp_2]

Nezbývá než ono okřídlené: Kdo za to může?

Za stav v oblasti policie, státního zastupitelství a justice zodpovídají politici a je to jejich selhání, je to zrada na voličích.

Jak jinak můžeme hodnotit například stanovisko stíhaného soudce Eliáše, který řekne, že nebude před policií a státním zástupcem vypovídat, protože jim nedůvěřuje! Může vůbec obyčejný občan důvěřovat těmto složkám, že ho skutečně ochrání?

Jak mu může IAV pomoci?

Institut, kterému jsem propůjčila své jméno, se zabývá ochranou lidských práv a svobod, dodržováním mezinárodních úmluv, ke kterým Česká republika přistoupila a zařadila se tak mezi demokratické země naší planety. Má dvě sekce: porušování lidských práv v České republice – o němž jsme se doposud bavili – a ve světě.

To, že jsou lidská práva ve všech směrech trvale porušována v mnoha zemích světa, slyšíme dnes a denně ve sdělovacích prostředcích.

Sekce porušování lidských práv v zahraničí svou činnost nyní zahajuje. Chceme se věnovat nejen zahraničním úmluvám, které mají dopad na ochranu lidských práv a svobod u nás doma, na naši vlast a naše občany. Chceme se zapojit i do mezinárodních institucí.

Z čeho je IAV financován?

Nepřijímáme, ani nepožadujeme žádné finanční prostředky z veřejných zdrojů či ze státního rozpočtu. Ani jiné granty a podpory tohoto druhu. Nepožadujeme žádné granty, podpory ani dotace z finančních prostředků EU. Institut je financován z členských příspěvků, darů soukromých osob, či firem. Nemá zaměstnance a žádné tudíž náklady na mzdy. Všichni naši spolupracovníci pracují zdarma jako dobrovolníci. IAV je řízen předsedkyní spolku. Institut je zapsaný spolek – nezisková organizace.

[wp_ad_camp_2]

Na semináři, který IAV nedávno uspořádal, také zazněla výzva nazvaná Hlas volajících po spravedlnosti a právu. Můžete nám ve stručnosti přiblížit, oč v ní jde?

Ve výzvě se mimo jiné připomíná, že naše společnost je těžce nemocná. Formalizace práva, odmravnění jeho výkladu a právní nihilismus jsou základní příčinou její krize. Jedinou jistotou v tomto státě se tak stala právní nejistota, která prosákla celou společností. Nikdo si nemůže být jist, že si na něho policisté něco nevymyslí, státní zástupci to nekriticky převezmou a odžalují a soudci jej za to odsoudí. Podobná situace je i v občanskoprávním řízení, které má na svědomí nejen celé řady nešťastných rodičů i dětí, ale i fiktivních dlužníků, zlikvidovaných firem a nemravných exekucí.

Každoročně jsou trestně stíhány desítky tisíc osob a každý rok jsou zhruba čtyři procenta pravomocných zprošťujících rozsudků. Za tímto údajně vynikajícím výsledkem práce státních zástupců se ve skutečnosti skrývají tisíce nevinných osob, kterým byl zničen život, rodina, dobrá pověst, podnikání i přátelské vztahy. Tento zničený život se pochopitelně netýká jen jednotlivých stíhaných osob, ale jejich rodin a celého blízkého okolí, které prožívá dehonestaci se stíhanou osobou, což mnohdy končí těžkou nemocí, sebevraždou i smrtí.

S tímto stavem se nelze smířit, protože »nakonec obec pyká za viny soudců, co v neblahé slepotě srdce právo převracejí svým křivým rozhodováním« (Hésiodos z Askry – 8. stol. př. n. l.). Občané naléhavě potřebují pocit spravedlivého společenského prostředí, neboť »spravedlnost je základem států«.Spravedlnost je totiž základní stabilizační společenskou hodnotou, která vytváří pocit společenské jistoty a harmonie. »Potlačí-li se spravedlnost, co jiného jsou královské říše, než velké lupičské bandy?« (Aurelius Augustinus – 354 – 430).

[wp_ad_camp_2]

Což můžeme aplikovat i na republikánské státní zřízení…

Státní zástupci i soudci obvykle označují kritiku své práce za útok na svou nezávislost. Pod touto proklamovanou nezávislostí se však až příliš často skrývají nedbalost, lehkovážnost, nezodpovědnost, lhostejnost, bezcitnost, uvádí se dále ve výzvě. Ovšem občané nepotřebují takové státní zástupce a soudce, kteří v trestání lidí nalézají potěšení a sebeuspokojení – takoví lidé nepatří do soudních síní. Nechceme zlehčovat nezávislost státních zástupců a soudců, ani vytvářet další odvolací instancí. Jde nám pouze o to, aby evidentní poklesky proti profesionální etice státních zástupců a soudců byly náležitě odhalovány, pojmenovány, publikovány a potrestány. Nikdo nemá právo zneužívat svou moc ke svému sebeuspokojení. Státní zástupci, ani soudci nesmějí lhát, ani nahrazovat důkazy domněnkami!

Výklad práva je umění nalézat spravedlnost a dobro. Občané žádají nejen o rozumné a mravné právo, ale i jeho rozumný a mravný výklad, vymahatelnost práva a spravedlnosti. Vyzýváme vládu České republiky o nápravu systému a změnu příslušných zákonů a řešení minimálně následující problematiky:

• zřízení Soudu spravedlnosti – instituce, která bude projednávat (nebo též prošetřovat) a rozhodovat provinění soudců a státních zástupců
• povinnost státu dostatečně odškodnit občany a jejich rodiny poškozené justicí
• osobní odpovědnost státních zástupců a soudců
• omezený mandát státních zástupců a soudců
• zkvalitnění vzdělávacího systému soudců a státních zástupců

Mohla byste uvést nějaký aktuální příklad justičního pochybení?

Popíšu vám dvě kauzy, kvůli nimž jsem se otevřeným dopisem obrátila na ministra spravedlnosti. V první se jednalo o elektrárnu patřící do skupiny ČEZ, ve druhé o elektrárnu patřící soukromému podnikateli. První elektrárna ČEZu nebyla dokončena ze 6/7 a dostala licenci. Nedokončenost kontrolovala SEI a dala v té době pokutu ČEZu ve výši 800 000 Kč za to, že elektrárna nebyla dokončena a licence byla vydána. Jistý zaměstnanec ERÚ zastavil obnovu řízení s odůvodněním, že k obnově není důvod. Jednoznačně byla prokázána škoda v desítkách milionů korun, a onen zaměstnanec byl odsouzen k podmíněnému trestu.

[wp_ad_camp_2]

Druhá elektrárna patřící soukromému podnikateli byla dokončena s nedodělky za cca 60 000 Kč (investiční náklady 1,3 mld. Kč). Obdržela licenci 31. 12. 2010 a dle platné legislativy a Cenového rozhodnutí ji náležela podpora po splnění další podmínky po nabytí licencí. Tudíž ze zákona ji náležela podpora ve výši roku 2011, nikoliv 2010. Tuto podporu také od OTE, a. s., dostává. Ing. Michaela Schneiderová také obnovu řízení zastavila, ale s důkladným zdůvodněním. Přesto byla odsouzena k nepodmíněnému trestu a odpykává si sedmiletý trest ve věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou, s peněžitou pokutou čtvrt milionu korun, přestože jí žádné obohacení nebylo prokázáno a žádná škoda nevznikla. Nejvyšší soud ohodnotil zastavení obnovy řízení u první elektrárny tak, že se nejedná o trestný čin a stíhaný zaměstnanec s velkou pravděpodobností bude zproštěn viny. Ale Ing. Schneiderová je do rozhodnutí Nejvyššího soudu, ke kterému se dovolala, vězněna.

Odpověděl vám ministr spravedlnosti Jan Kněžínek?

Ano. Mimo jiné napsal, že v některých případech soudí nezávislé soudy v řadě znaků srovnatelné kauzy rozdílně. Avšak i v kauzách, které se na první pohled mohou jevit skutkově shodné, se může vyskytovat množství dílčích okolností, které shodné nejsou, a mohou proto odůvodnit různá rozhodnutí. K odstranění zřejmých disproporcí pak působí celý soudní systém, zejména poskytnutím možnosti podat řádné a mimořádné opravné prostředky, které jsou garancí spravedlivého výsledku soudního řízení. »Velmi důrazně odmítám vaše slova, že někteří státní zástupci vyrábějí konstrukce zločinu a naše soudy soudí chybně…«uvedl Kněžínek. Co dodat?

zdroj: 9