Washington – Německo mělo roky silnou pozici. Jenže v minulých měsících se všechno změnilo. To si alespoň myslí americký historik Victor Davis Hanson z politického thing-tanku Hoover. Kvůli migrační krizi se prý kancléřce Angele Merkelové tato pozice zhroutila.

V poválečném období se podle historika Německo vyprofilovalo jako finanční velmoc a příkladný stát. Skvěle využilo příležitosti na evropském trhu, čímž teď může určovat fiskální budoucnost jihoevropských zemí, které se dostávají do platební neschopnosti.

„Německo se také stalo samozvaným zprostředkovatelem mezi Vladimirem Putinem a znepokojenou Evropskou unií. Německo samo sebe jmenovalo morálním hlasem Evropy. Jako pokání za svoji agresivní minulost, kvůli které málem Evropa ztroskotala, se stala země nejhlasitějším kritikem údajného amerického imperialismu,“ píše Hanson v komentáři pro server townhall.com.

V 21. století podle něj německá média, politici a intelektuálové nahradili své francouzské protějšky a na pozici nejhlasitějšího evropského kritika USA – od války v Iráku, po odposlouchávání americkými zpravodajskými agenturami.

„Pokud jde o tvrdé velení, německá Železná Lady Merkelová přetrumfla i pověst bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Světem byla považována za stejně vlivnou jako Thatcherové, ale s mnohem silnější rolí v globálním dění a s ohledem na sociální spravedlnost,“ píše historik. „Stručně řečeno, Německo se vyvinulo do role vůdce Západu, a to zejména během amerického odklonu od světového dění pod taktovkou Baracka Obamy,“

„Už to tak není. Za posledních šest měsíců se Německo obecně a Merkelová konkrétně, zhroutily. Katastrofální rozhodnutí Merkelové o otevření německých hranic – a spolu s nimi i hranic Evropy – se ukazuje jako sobecké a sebevražedné,“ myslí si Hanson.

„Hordy migrantů se řítí do Evropy. Naivita Merkelové nemůže být považována za projev humanity vhledem k tomu, že z Blízkého východu přicházejí převážně mladí svobodní muži. Většina z nich nehledá politické útočiště, ale chtějí oportunisticky využít štědrost evropských sociálních systémů. Kromě výdajů, náboženského a sociálního napětí, které vyvolává fakt, že v Evropě budou žít tisíce mladých nezaměstnaných muslimů, je v německém přístupu k migraci i hodně pokrytectví. Německo bylo daleko tvrdší ve svých fiskálních jednáních s příbuzným evropským národem – s Řeckem, než tomu je v případě migrantů ze Středního východu,“ varuje americký historik.

Merkelová prý logicky poučovala Řecko, že bezohledné půjčování by nemělo být dovoleno, aby nepodkopalo EU. „Ale není sobectví Řeků podobné tomu, co nyní dělá samotné Německo? Merkelová vyzvala ostatní evropské národy, aby přijaly migranty, a vlny uprchlíků se od té chvíle valí před území německých sousedů. Daleko chudší němečtí sousedé tak jsou nuceni nést zaplatit část nákladů,“ připomíná Hansen.

Zmiňuje také skandál kolem automobilky Volkswagen. Německo podle historika poučovalo západ o nadměrné uhlíkové stopě. Merkelová by podle něj udělala lépe, kdyby slezla z „vysokého zeleného koně“ a přestala poučovat ostatní. „Podvody Volkswagenu nám připomněly, že statický kapitalismus více nahrává porušování zákona než údajně sobecký americký model volného trhu. Transparentnější média a přirozená soutěživost odvádějí v oblasti kontroly nečestných firem mnohem lepší práci než vláda,“ rýpnul si americký historik.

A kdo nebo co by mohlo odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od územních ambicí? Německo se podle něj stalo nejmocnějším evropským národem tím, že vytvořilo lukrativní trhy ve východní Evropě. Státy bývalé Varšavské smlouvy a východní Evropy očekávají od Německa plnění vůdcovské úlohy a ochranu před agresivním Putinem. „Zdá se ale, že ho od jeho úmyslu odradí spíše přítomnost amerických vojáků v Německu. Řecko-německý debakl, problémy s migrací, podvádění Volkswagenu a Putinova agrese nám připomínají, že údajně dobré úmysly Německa jsou často převáženy jeho sobeckostí,“ dodává na závěr Hanson.

Celý článek si můžete přečíst také zde.