Co týden dal a Hampl napsal: Hold skutečným obráncům země

PONDĚLÍ 17. ČERVNA

I když dnes oceňujeme některé pozitivní aspekty husákovského režimu, nemůžeme zapomínat, že pořád ještě řádila Státní bezpečnost, že tu bylo pár zakomplexovaných funkcionářů, a že kdo měl smůlu, na toho to dopadlo velmi tvrdě.
Spisovatelka Lenka Procházková v tom prostředí projevila velikou osobní statečnost, zejména ve srovnání s fešáckými “disidenty” typu Havla, a dost toho vytrpěla. Když ji ale prezident nominoval do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (kdo jiný by tam měl být než ona, která má osobní zkušenost?), posuzovali ji předlistopadoví straníci a horliví podlézači režimu. Možná včetně těch, jejichž blízcí spolupracovníci Lenku Procházkovou mlátili. Pochopitelně ji do rady neschválili. A pak šli na tribunu pronést projev “proti estébákovi”.
Nejde jen o konkrétní skandální situaci, ale o celkový trend, který – žel – nezmizí s odcházející generací. Děti předlistopadových papalášů dostaly lepší výchozí postavení, takže dnes vedou “protikomunistické” aktivity zatímco děti těch, kdo si s režimem nezadali, ti jsou označováni za komunisty a šikanováni.

[wp_ad_camp_2]

ÚTERÝ 18. ČERVNA

Fenomén Greta dobře ukazuje, že stoupenci globálního oteplování jsou fanatici odmítající racionální myšlení. Když se ukázalo, že dokumenty OSN jsou založeny na úmyslně zfalšovaných datech, byli ochotni to tolerovat. Když se ukázalo, že klíčové osobnosti klimatického hnutí se dopouštěly podvodů, ani to jim nevadilo. A jako jiné věci, i fanatismus je progresivní. Takže teď přijímají jako autoritu mentálně postiženou puberťačku. Moje prognóza je, že v dalším kroku přijmou za autoritu nějaké zvířátko. Co třeba roztomilá veverka?

STŘEDA 19. ČERVNA

Posuzování ekonomického dění 90. let je obtížné tím, že tu probíhal poměrně ostrý boj mezi dvěma skupinami:
a) havlisté chtěli všechno rozdat nadnárodním korporacím,
b) klausovci chtěli vytvořit vrstvu domácích podnikatelů a národní kapitalismus.
Po letech si už málokdo pamatuje, kdo co chtěl a kdo co prosazoval. Víte třeba, kdo ovládal Fond národního majetku a Ministerstvo privatizace? Pamatuje si někdo, že Václav Klaus ponechával velké banky ve státních rukách a neprivatizoval ani těžební firmy? Nebo, že do kuponové privatizace nechtěl pustit harvardské ani jiné fondy, ale byl přehlasován v parlamentě?
V lidových představách je dnes VK starší odpovědný za všechny. I za činy havlistů, proti kterým už tehdy bojoval, a kteří proti němu nakonec zorganizovali puč. Je to nefér, ale nic už s tím nenaděláme. Život není spravedlivý.

[wp_ad_camp_2]

ČTVRTEK 20. ČERVNA

Mnozí mají ze stavby obrovské buddhistické svatyně u Kamenných Žehrovic obavu jakožto z narušení původní kultury, ale já tu stavbu vítám. České země zcela jistě potřebují nějakou formu duchovní (náboženské) obrody. Mainstreamové církve jsou příliš kompromitované a morálně poničené, aby z nich mohlo něco vzejít. Historie nás navíc učí, že v dějinách naší civilizace není nikdy nic obnoveno v historické podobě. Úspěšné bývají nové věci, které jsou slavnou historií inspirovány, a které opakují historický vzorec. A při pohledu do dějin si můžeme také všimnout, že velké duchovní proudy vždy vyrostly z chaotického období naplněného hemžením nejrůznějších sekt a sektiček, často i vyloženě bizarních.
Křesťanům by kontakt s buddhisty prospěl. V něčem se mohou poučit (napadá mě bojovnost) a v mnoha ohledech by jim to pomohlo ujasnit si vlastní kořeny, a lépe porozumět, co je v jejich víře opravdu důležité. Platí to, ostatně, ve všech ohledech – čím jsme jedineční, to můžeme vidět až v kontaktu s těmi, kdo jsou jiní.
Čímž rozhodně nehoruji pro idiotský „mezináboženský dialog“, ze kterého mají prospěch jenom zkorumpovaní funkcionáři.

PÁTEK 21. ČERVNA

Až s odstupem se ukazuje, že tu od začátku 90. let probíhal tichý, ale úporný zápas Klaus – Soros (vedle mnoha jiných zápasů), ovšem zdaleka ne tak úspěšný jako v Maďarsku. Středoevropská univerzita (Sorosova regionální centrála) byla jen jedním z příčin sporů, které tady byly vedeny. To dnes přiznávají i Sorosovi lidé. Zeman se k protisorovskému odporu přidal až mnohem později.

[wp_ad_camp_2]

SOBOTA 22. ČERVNA

Tak se nám opět dostalo poučení o vztazích mezi sociálními třídami.
Když holku z vesnice brutálně znásilní, je to běžná věc, která nestojí za řeč. Když redaktorce Českého rozhlasu napíšou pár nepěkných zpráviček, je to národní tragédie. Schválně si to zkuste představit obráceně – brutální znásilnění redaktory a pár zpráviček vesnické holce. Jaká by byla reakce?
Aňa Geislerová chce objíždět venkov a vysvětlovat lidem, jaká je situace. Už nemusí, všem nám to bylo názorně předvedeno.

NEDĚLE 23. ČERVNA

Moji čtenáři a posluchači mají někdy obavy, jestli čas investovaný do vlasteneckých aktivit a kroužků i do šíření informací není úplně ztracený. Vždyť se nic nemění.
Dnes jsme opět viděli, jak je to důležité. Na Slovensku, kde takové opoziční vlastenecké podhoubí téměř není, stačilo sorosovcům ovládnout média, naplnit pár náměstí, a země byla jejich. V České republice nepochodili a nemají šanci, že by pochodili – pokud nepřejdou k pouličnímu násilí, o čemž pochybuji.
To je výsledek práce tisíců bezejmenných vlastenců. To jsou skuteční obránci země! Bravo!

Petr Hampl