Rozhovor o automatické kresbě 5.díl: V pravidlech Kosmu nikdo není Miss, jeho energie se buď projevuje tvořivě, nebo ničivě

Máš nějaké doporučení i pro takovou situaci, kdy něco člověk zkusí, náhodou objeví svůj nezkrocený talent a začne se mu do toho cpát nějaký zemřelý? Jak ho očistit, dostat za světlem když to tak moc chce, a případně jak sám sebe trochu zkultivovat?

[wp_ad_camp_2]

Nikdo dokonalý z nebe nespadl a všichni co na začátku něco objeví, si nějakými podobnými situacemi projdou. Je to součást procesu. A stejná zkušenost jako u tebe, jakmile se člověk trochu otevře těm duchům, začnou na tebe jakoby stát řadu a jsou neskutečně otravní. Většinou pomůže to utnout, přestat to dělat a nemyslet na to. Ale jsou lidé, co ty duchy odvádějí ,,profesionálně“ a mají to jako svou práci, takže zase nemůžeme říct ,,tohle je blbě, to už nikdy nedělej“.

Nezkrocený talent – to je moc hezká formulace 🙂
Záleží na tom, jestli je váš primární talent a záměr, předávat vzkazy zesnulých, komunikovat s nimi, tam si musíte stanovit jasná pravidla, klidně i své „ordinační hodiny“ 🙂 Všichni musí být obeznámeni s vašimi pravidly a respektovat je. Udělejte regulérní veřejnou vyhlášku 🙂

Znám paní, která se zaobírá přímo touto činností, je v tom velmi zkušená a ta mi vyprávěla, že dokud nedala jasné hranice a pokyny, duše jí rušily ve sprše, na toaletě, ve spánku, v autě, všude! Až když řekla dost, duše se umoudřily, a ochotně čekaly, až přijdou na řadu. Je to však velmi specifická činnost a jestli se k ní vyloženě necítíte povolaní, rozhodně doporučuji na tohle téma nelaškovat 😀 !

Když jste citliví, čas od času se může stát, že vás navštíví zesnulí. Pokud můžete, darujte pro ně upřímnou prosbu do kosmu, přející myšlenku, nebo modlitbu. Já to dělám tak, že si představím, jak se na nebi otevře blažený ráj a ta duše do něj radostně běží a já jí zamávám na cestu. Zní to trochu dětinsky, ale funguje mi to spolehlivě 🙂
Jestli však ten dotyčný nereaguje a obtěžuje vás dál, nemažte se s ním a vykažte ho pryč! Nebo řekněte svým ochráncům, ať si s ním poradí a odvedou ho sami. Najděte si způsob, který vám nejlépe zafunguje.

Stalo se mi, že jsem se střetla s jednou paní bez domova, která po mě chtěla peníze. Pak se vrátila a chtěla další. Když se dotkla mé ruky cítila jsem, jakoby do mě uhodilo. Asi po půl hodině divných pocitů, jsem si uvědomila, že okolní svět vnímám nepřirozeně. Stála jsem u stromu, ze kterého spadalo listí a v hlavě mi běžely myšlenky, že ten strom je bez života, a my lidé jsme bez života, čekáme tu jen na smrt, žít nemá smysl, jsme jen oběti tohoto světa, pocit nevýslovné prázdnoty a zmaru, vyhasnutí… Totiž duše, co byla „přilepená“ u té ženy, se podáním ruky přesunula ke mně a dívala se na svět skrze moje oči a předala mi své pocity! Jakmile mi to došlo, hned jsem jí „vykázala z pole“ a všechno bylo zase v pořádku. Dalo mi to ale práci, ta duše byla velmi pasivní a plná marnosti, nechtělo se jí.
Byl to zážitek, který si budu vždycky pamatovat. Ukázal mi, jak to vypadá, když dvě duše obývají jedno tělo a že je to naprosto možné. Pomohlo mi to také pochopit některé druhy psychického „rozštěpení“ u lidí. Je neuvěřitelné, jak nás někdy naše zkušenosti učí moudrosti. I ty nepříjemné:)

[wp_ad_camp_2]

Dokážeš určit, jaká byla nejhorší a nejdestruktivnější kresba, jakou jsi kdy vůbec udělala a co (nebo kdo) na ní bylo? A jaká je naopak ta nejhezčí a nejvíce harmonická?

Takhle to říct opravdu nedokážu 🙂 Kresba mi potvrdila to, co jsem si předtím myslela. V pravidlech Kosmu nemá nikdo přednost. Nikdo není Miss ani Vicemiss, to je jen lidské měřítko 🙂 Energie se projevuje pouze jako tvořivá, nebo ničivá. Každá bytost je dokonalá individualita s jedinečným potenciálem.
Auru bych přirovnala ke květinám. Spousta lidí řekne, že aura růže je vznešenější, než aura pampelišky, protože pampeliška roste hojně všude a je běžná, kdežto růže se musí pečlivě pěstovat a je vzácná. Ale napadlo někoho, že pampeliška zakoření a vykvete na místech, kde by růže nikdy neobstála? Přesně tak je to i s lidmi. Někdo vyroste ve tvrdých podmínkách, má sem tam nějaký ten šrám a uchytí kořeny, kde se dá, a i za takových okolností najde sílu obohacovat a zkrášlovat okolí, dokonce ho léčit. Jiný je okouzlující skleníkovou květinkou, která vyžaduje stálou péči a zajde při prvním chladnějším vánku, její životnost je malá. Co je tedy lepší? Filozofická otázka 🙂 …

Pokračování: Aluška.org – Rozhovor o automatické kresbě 5.díl: V pravidlech Kosmu nikdo není Miss, jeho energie se buď projevuje tvořivě, nebo ničivě

[wp_ad_camp_2]