E-shop na dálniční známky byl zástěrkou pro tajný sledovací systém

Státní zakázka, kvůli níž byl z vlády vyhozen ministr dopravy Vladimír Kremlík, měla mnohem vážnější účel než zřídit internetový obchod na elektronické dálniční známky.

I když Andrej Babiš či nový ministr dopravy Karel Havlíček Kremlíkovu kauzu líčili jako podezřelou a předraženou zakázku, kterou za víkend dokáže udělat zdarma stovka IT specialistů, samotný e-shop byl jen malou složkou velkého projektu.

Seznam Zprávy zjistily, že ve skutečnosti šlo o velmi sofistikovaný sledovací systém, který Ministerstvo dopravy připravovalo ve spolupráci s tajnými službami a policií.

„Ten systém měl umět fotit registrační značky, z logiky vyplývá, že měl umět fotit i víc,“ potvrdil redakci odvolaný ministr Kremlík, když ho Seznam Zprávy zastavily k rozhovoru před jeho oblíbenou posilovnou.

„A ano, část byla v utajeném režimu,“ dodal bývalý ministr.

To, že v projektu za zhruba 400 milionů, který Státní fond dopravní infrastruktury zadal napřímo a bez soutěže společnosti Asseco, šlo o systém určený ke sledování a evidenci aut a jejich posádek, pak potvrdily Seznam Zprávám i dva zdroje z bezpečnostní komunity.

[wp_ad_camp_2]

Jeden z těchto lidí, kteří mají o chystaném projektu detailní informace, Seznam Zprávám popsal, jak měl technicky systém fungovat.

Z jeho slov vyplývá, že nešlo jen o to zachycovat u vozů registrační značky a ukládat je do evidence, jak tento týden sdělila například Bezpečnostní informační služba.

Šlo o to, že kamery, které mají kontrolovat, zda má vůz zaplacen dálniční poplatek, pořídí nejen snímek registrační značky vozu, ale rovnou tři fotografie.

Jedna zachytí SPZ (pro kontrolu zaplacení poplatku), další dva takzvané přehledové snímky však fotografují i kabinu vozu s celou posádkou, a to v předepsané kvalitě.

Systém by měl přitom pořídit fotografie každého projíždějícího vozu 24 hodin denně. Všechny fotografie se potom mají uložit na server a nejméně dalších 24 hodin se tam uchovají tak, aby si bezpečnostní složky mohly obsah serveru případně stáhnout.

Měly by tak dokonalý přehled o tom, kdo v autě jede, kdo je řidič, kdo spolupasažéři a co v autě dělají.

„Jestli se vedla nějaká debata o tom, zda je to správně, nevím, já u ní nebyl,“ říká exministr Kremlík. „Byl jsem ministr dopravy, nikoli tajných služeb.“

Právě proto, aby se nepřišlo na to, že stát a bezpečnostní složky takový materiál získávají a shromažďují, byla dokumentace k zakázce v utajeném režimu.

Za bezpečnostní komunitu věc aktivně řešila Bezpečnostní informační služba.

Seznam Zprávy mají k dispozici dokumenty, že Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který byl zadavatelem zakázky, posílala specifikace kvality fotografií i na jejich počet. Později potom doporučovala, aby se při zadávání prací na systému SFDI vyhnul otevřenému výběrovému řízení.

„Vzhledem ke specifickému charakteru neveřejné části EDAZ nelze za použití postupu předepsaného pro otevřené výběrové řízení vyhovět požadavku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby byl nastíněn obsah dokumentů s utajovanými informacemi, které se vztahují k neveřejné části informačního systému,“ píše ředitel BIS Michal Koudelka v dopise řediteli SFDI. Dopis je datován 5. srpna 2019.

Dále v dopise doporučuje, aby byly ve výběrovém řízení osloveny jen ty firmy, které mají potřebné prověření na zacházení s utajovanými skutečnostmi.

„U takové zakázky by měli být osloveni pouze konkrétní dodavatelé mající zkušenosti s daným řešením nebo již seznámení s technickým řešením a splňující podmínky pro seznamování se s informacemi v příslušném stupni utajení,“ píše ředitel Koudelka.

Jeho stanovisko potom potvrdil i Národní bezpečnostní úřad, když podle dokumentů, které mají Seznam Zprávy k dispozici, 25. září 2019 rozhodl, že je potřeba chránit utajovanou část systému a žádné veřejné výběrové řízení nedělat.

Mimo jiné NBÚ připomíná, že „došlo mezi Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem vnitra a Vojenským zpravodajstvím k dohodě, že je na připravovaný systém pro nový způsob zpoplatnění provozu na pozemních komunikacích kladen požadavek ve stupni utajení Důvěrné podle zákona“.

„Oznamovatel předpokládá, že jednotlivé požadavky budou mít podstatný dopad do detailního návrhu celkové architektury systému, jeho řešení a následného provozu,“ píše NBÚ.

Zdroje Seznam Zpráv hovoří také o tom, že utajovaná část zakázky obsahuje kromě fotografování vozů a lidí ještě jednu část.

Ta se týká ochrany aut, které ke svým tajným akcím používají příslušníci tajných služeb a policie.

Pro ně je totiž zavedení dálničních známek zásadním problémem, protože i policie i zpravodajci používají na autech krycí SPZ, ale musejí mít zaplacenou dálniční známku.

Dokud existuje jen papírová viněta, mohou agenti po dokončení akce známku prostě vyhodit. Když je však známka v elektronickém registru, zůstane tam i po skončení akce.

„V tomto bodě mohl být rozumný důvod část zakázky utajit,“ řekl redakci jeden ze zdrojů.

Mluvčí BIS i její ředitel se odmítli k novým předloženým informacím o sledovacím systému vyjádřit.

V minulém týdnu však mluvčí BIS Ladislav Šticha uvedl, že s přístupem zpravodajských služeb do chystané evidence o projíždějících autech a jejich majitelích se od začátku počítalo a má to oporu v platném zákoně (novela zákona o pozemních komunikacích), který platí už od loňského září.

Mluvil však pouze o přístupu do evidence registračních značek a dálničních známek. „Požadovali jsme přístup do této evidence stejně jako ho máme do evidence vozidel. Takže se nejedná o žádnou novinku,“ sdělil.

Policejní prezident Jan Švejdar pak Seznam Zprávám sdělil, že policie fotografie řidičů a spolupasažérů nikdy nepotřebovala.

„Jediné, co chceme a na co máme nárok, jsou registrační známky vozidel,“ řekl Seznam Zprávám policejní prezident.

Policie chce podle něho využívat fotografie pořizované systémem pro kontrolu zaplacení dálničního poplatku při pátrání po motorových vozidlech. „A to v souladu se svým zákonným oprávněním,“ uvedl Jan Švejdar. „Tento požadavek policie nevyžaduje žádné úpravy systému ani dodatečné náklady,“ dodal.