Matrix 21: Harmonie částic

Že je bůh ve všem potvrdil i odvěký nepřítel víry, věda. Kvantová mechanika v podstatě přinesla mnohem důslednější a přesvědčivější důkaz o existenci boha, než jakékoli náboženství na světě.

Fyzikové se zabývali otázkou, jestli lze všechnu existující energii zredukovat na základní stavební jednotky neboli částice, nebo zda má tato energie formu obrovské vlny. Pro organický život jsou klíčové atomy uhlíku C12, z nichž každý sestává ze šesti elektronů, protonů a neutronů. Kód pro veškerý život tak je 666.

Fyzikové při svém výzkumu zjistili, že se energie chová zároveň jako částice i jako vlna. Našli důkazy o interakcích jednotlivých částic, ale zároveň prokázali, že energii tvoří kontinuální, souvislé vlnění. Z toho vyplývá „formativní“ povaha vnímání. Fakt, že pozorování mění povahu a chování toho, co pozorujeme.

Každá částice obsahuje data a je tedy nositelkou poznání. Jinými slovy by se dalo říct, že částice je vědomá. Lidé rádi předpokládají, že pouze oni sami jsou vědomí, protože si uvědomují sami sebe. Také připisují vědomí jedinému orgánu, mozku. Je však mnohem logičtější, že mozek je pouhý přijímač dat. Anténa, která sbírá data a převádí je na pocity a racionální myšlení, obrazy atd. A vědomí jako takové, včetně paměti, obsahuje každý atom v našem těle. U všech organických bytostí je nositelem informace každá molekula DNA.

Kvantová mechanika pomocí experimentů zjistila, že částice, které jsou pohyblivými body na nekonečné vlně, spolu stále vzájemně komunikují. Když se něco stane částici A v Praze, zkušenost z této události je okamžitě sdělena částici Z v jiné galaxii. Kvantoví mechanici zřejmě vycházejí z předpokladu, že co funguje lokálně, funguje i univerzálně – jak v mikrokosmu, tak v makrokosmu.

Z toho vyplývá, že vše, co daná částice zažije, může zažít jiná částice souběžně a možná to mohou zažít souběžně úplně všechny. Jsou totiž všechny součástí téže vlny, stejného energetického proudění. Tak jako se vědomosti, vzpomínky a zkušenosti u jednotlivých druhů předávají z generace na generaci podle všeho prostřednictvím DNA, takže se druh vyvíjí jako celek, podobně sdílejí informace miliardy částic, tvořící fyzický vesmír. Je to spolupráce v obrovském měřítku.

Částice jsou vědomé a každá z nich si uvědomuje, co si uvědomuje kterákoli jiná částice. Společně tak tvoří jednu velkou vědomou tapiserii, vědomý živý organismus. Vesmír je tudíž superuvědomělé bytí, tvořené všemi bytostmi, které mají vlastní život a vědomí. Je to bůh, a všechny jeho součásti a složky – jako v hologramu, jehož každý fragment obsahuje celek – jsou rovněž bohem, s úplností svého bytí.

Pokračování článku: Matrix 21: Harmonie částic