Vedoucí představitelé Arménie a Ázerbájdžánu si podali ruce a podepsali v Bílém domě mírovou dohodu

Prezident Donald Trump stál uprostřed, zatímco ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinyan stáli po stranách. Když oba natáhli ruce před Trumpa, aby si podali ruce, americký prezident natáhl ty své a sevřel jejich ruce ve svých.

Obě země jižního Kavkazu podepsaly vzájemné dohody mezi sebou a jednu s USA, jež znovu otevřou klíčové dopravní trasy a zároveň umožní USA využít klesajícího politického vlivu Ruska v regionu. Součástí dohody je i vytvoření významného tranzitního koridoru, který bude pojmenován „Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu“, uvedl Bílý dům.

Trump se v pátek v Bílém domě zmínil, že pojmenování trasy po něm je pro něj veliká čest, ale upřesnil, že o nic takového nežádal. Vysoký úředník administrativy v telefonickém rozhovoru s novináři před akcí řekl, že to byli Arméni, kdo tento název navrhl.

Trump se snaží být známý jako mírotvůrce a netají se tím, že touží po Nobelově ceně za mír. Páteční podpis je dalším z řady mírových a ekonomických dohod, které USA letos zprostředkovaly.

Oba lídři uvedli, že průlom byl možný jen díky Trumpovi a jeho týmu.

„Položili jsme základ pro lepší budoucnost,“ řekl Pašinyan a označil dohodu za „významný milník.“

„Prezident Trump za šest měsíců v úřadu dokázal zázrak,“ řekl Alijev.

Trump poznamenal, jak dlouho konflikt mezi oběma zeměmi trval: „Bojovali třicet pět let, teď jsou přátelé a budou jimi ještě dlouho,“ řekl.

Tato trasa spojí Ázerbájdžán a jeho autonomní exklávu Nachičevan, které jsou odděleny 32 kilometrů širokým pásem arménského území. Požadavek Ázerbájdžánu v minulosti brzdil mírová jednání. Pro Ázerbájdžán, významného producenta ropy a zemního plynu, tato trasa také poskytuje přímější spojení s Tureckem a dále s Evropou.

Trump naznačil, že by trasu rád navštívil a na otázku, jak vnímá trvalý mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, Trump odpověděl, že: „Velmi optimisticky.“

Aliyev a Pashinyan se v pátek připojili k rostoucímu seznamu zahraničních lídrů a dalších státních představitelů, kteří se vyjádřili, že by Trump za svou klíčovou roli při řešeních dlouhodobých konfliktů po celém světě skutečně měl obdržet Nobelovu cenu míru.

Mírová dohoda mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou pomohla ukončit desetiletí trvající konflikt ve východním Kongu. Dále USA zprostředkovaly příměří mezi Indií a Pákistánem, navíc Trump zasáhl do střetů mezi Kambodžou a Thajskem tím, že pohrozil pozastavením obchodních dohod s oběma zeměmi, pokud budou boje pokračovat.

Mírové dohody v Gaze a na Ukrajině však zůstávají nadále nedosažitelné.

USA zvyšují svůj vliv v regionu

Trumpova administrativa začala s Arménií a Ázerbájdžánem vážně jednat na začátku tohoto roku, kdy se Trumpův klíčový vyslanec Steve Witkoff setkal s Alijevem v Baku. Diskutovali o tzv. „regionálním resetu.“

Jednání o tom, kdo bude budovat Trumpovu trasu – která nakonec bude zahrnovat železniční trať, ropovody, plynovody a optické kabely – pravděpodobně začnou příští týden. Podle informací vysokého zástupce Trumpovi administrativy, který hovořil pod podmínkou anonymity, již projevilo zájem o projekt nejméně devět developerů.

Kromě společné dohody podepsaly Arménie i Ázerbájdžán dohody se Spojenými státy, jejichž cílem je posílit spolupráci v oblasti energetiky, technologií a ekonomiky, uvedl Bílý dům.

Trump ve čtvrtek večer na sociálních sítích zveřejnil náhled na páteční plán, ve kterém uvedl, že dohody „plně uvolní potenciál“ regionu Jižního Kavkazu.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem trvá již desítky let

Oba národy byly téměř čtyři desetiletí zapleteny do konfliktu, kdy bojovaly o kontrolu nad regionem Karabach, mezinárodně známým jako Náhorní Karabach.

Tato oblast byla od sovětské éry převážně osídlena Armény. Oba národy bojovaly o kontrolu nad regionem v rámci několika násilných střetů, které si během desetiletí vyžádaly desítky tisíc obětí, zatímco mezinárodní regulační snahy selhávaly.

V roce 2023 Ázerbájdžán získal celý Karabach a vedl s Arménií jednání o normalizaci vztahů. Hlavním sporným bodem bylo trvání Ázerbájdžánu na pozemním mostu do Nachičevanu, protože Ázerbájdžán nedůvěřoval Arménii, že bude kontrolovat takzvaný Zangezurský koridor, a Arménie se bránila kontrole třetí stranou, protože to považovala za porušení suverenity.

Podle amerických úředníků však Arménii k širší dohodě přiměla vyhlídka na užší vztahy se Spojenými státy, a také možnost volnějšího pohybu do a z této vnitrozemské země, aniž by pro to musela využívat Gruzii nebo Írán.

Rusko zůstalo stranou, když Ázerbájdžán v září 2023 v ofenzivě znovu získal kontrolu nad Karabachem, což rozhněvalo Arménii, která se rozhodla zbavit ruského vlivu a obrátit se na Západ. Ázerbájdžán, povzbuzený svým vítězstvím v Karabachu, se také stal ve svých vztazích s Moskvou stále více vzdorovitým.

Zdroj