Hlavními pachateli podvodů v Evropě nejsou jen zločinci, ale i politici

Hlavními pachateli podvodů v Evropě nejsou jen zločinci, ale i politici, sdělila hlavní žalobkyně EU serveru Euractiv.

Laura Kövesiová, první osoba, která zastávala funkci evropské prokurátorky, uvedla, že její největší zkouškou nikdy nebylo to, zda Evropa dokáže vytvořit nezávislou prokuraturu. Šlo o to, zda je Evropa připravena nechat ji vykonávat její práci.

Hlavní evropská prokurátorka Kövesiová měla horečku, když usedla k jednomu z posledních rozhovorů během svého působení v této funkci. Nemoc však odsunula stranou a serveru Euractiv řekla, že nejvyčerpávající a nejnáročnější částí její práce byl boj proti institucionální tendenci EU zmírňovat, zdržovat a byrokratizovat boj proti podvodům a korupci.

EPPO, nezávislá prokuratura zřízená v roce 2021 s cílem bojovat proti závažné finanční kriminalitě namířené proti EU, zahájila pod jejím vedením více než 3 600 případů, zmrazila více než miliardu eur pocházejících od zločineckých organizací, včetně nejnebezpečnější mafie na světě, a v některých případech se zaměřila na některé z nejvýznamnějších osobností v rámci bloku.

V určitém okamžiku svého funkčního období však Kövesiová uvedla, že jí jeden vysoký úředník Evropské komise řekl, aby zmírnila své veřejné prohlášení o rozsahu případů korupce a podvodů odhalovaných jejím úřadem. Ohradila se. „Řekla jsem: Jak se opovažujete mi tohle říkat? Jsme nezávislí. A pokud existuje případ, je naším úkolem ho vyšetřovat,“ vzpomíná a sarkasticky zdůrazňuje, že nemohla přivírat oči nad obviněními, pokud se týkala i nejvyšších úředníků EU.

Tato výměna názorů vystihuje hlavní problém, s nímž se Kövesiová potýkala během svého šestiletého funkčního období, které končí letos na podzim: Největší překážkou v ochraně peněz EU nejsou jen zločinci, kteří se je snaží ukrást, ale politické a institucionální systémy v bloku, které stále činí kontrolu bolestivě obtížnou.

Na konci svého mandátu vykresluje obraz evropského úřadu pro boj proti podvodům, který prokázal svou hodnotu, ale zároveň odhalil limity systému, který ho obklopuje. EU, argumentovala, vybudovala vrstvy kontrol, které mají zabránit protiprávnímu jednání, aniž by vždy zajistila, že v praxi fungují.

„Máte spoustu úřadů, orgánů a institucí, které mají předcházet podvodům, provádět audity a podávat zprávy,“ řekla. „A pak jednoho dne zjistíte, že nikdo z nich ve skutečnosti nedělá to, co by měl.“

Dodala: „Po 20 letech prevence se podívejte, je to dost? Je to dost?“ řekla a mávla svou výroční zprávou, která loni odhalila podezření na podvody a jiné finanční trestné činy v odhadované výši 67 miliard eur.

Problém imunity v EU

Nikde nejsou meze tohoto pochybného systému patrnější více než v Řecku, kde si státní zastupitelství vysloužilo vzácnou veřejnou chválu za své úsilí, ale narazilo na vnitrostátní ústavní předpisy, které chrání politiky před kontrolou a brání vyšetřování.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je železniční neštěstí v Tempi v severním Řecku z roku 2022, při kterém zahynulo 57 lidí, a které je spojováno s údajným zneužitím prostředků EU určených na bezpečnost železniční dopravy.

EPPO se ujal případu, který se dostal k soudu v Aténách, protože zatímco pouze řecký parlament může vyšetřovat politickou odpovědnost příslušných úředníků, vyšetřovatelé EU nikdy neměli šanci zajít tak daleko, jak by chtěli.

„V tomto případě nemůžeme najít důkazy, pokud se nezmění ústava,“ řekla. „Je již příliš pozdě, protože zákony nelze uplatňovat zpětně. Proto je toto maximum, co jsme mohli udělat, a žádné další kroky již nejsou možné.“

Pro ni není skutečným problémem existence imunity politiků, ale to, že tyto překážky mohou bránit státním zástupcům dokonce i ve zjištění skutečného stavu zločinu a v prokázání viny či neviny. Zrušení imunity je podle ní pouze minimální podmínkou pro fungování spravedlnosti. Problém se podle ní zdaleka neomezuje pouze na Řecko.

I v rámci samotných institucí EU se Kövesiová setkala s odporem ze strany Evropského účetního dvora (ECA) v souvislosti s pokusy vyšetřovat podezření z neoprávněných výdajů z prostředků EU, která se týkala roku 2022 a do nichž byl zapleten bývalý předseda ECA Klaus Heiner Lehne. Ten tato obvinění popřel.

Skutečnost, že účetní dvůr, vlastní orgán EU dohlížející na výdaje, se bránil vyšetřování ze strany prokuratury s odvoláním na imunitu, motivovala Kövesiovou k tomu, aby ECA předvolala před nejvyšší soud EU v případu, který stále probíhá. „Je to otázka principu,“ uvedla.

Odpor napříč blokem

Z operativního hlediska Kövesiová uvedla, že EPPO čelí chronickému nedostatku zdrojů v celé velké části bloku. V Belgii – sídle mnoha institucí EU a významném centru celních a DPH podvodů – její úřad potřeboval nejméně osm delegovaných státních zástupců, ale začal pouze se dvěma, často bez dostatečné policejní podpory. V jednom významném případu podvodu, řekla, byl přidělen pouze jediný vyšetřovatel.

„Tento nedostatek podpory ze strany členských států může ovlivnit délku vyšetřování,“ řekla s odkazem na dlouhodobé případy, které dosud nedospěly k závěru – včetně belgického vyšetřování největší zakázky EU na vakcíny v historii, které se dotýká role samotné předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.

Tento institucionální odpor a chronický nedostatek zdrojů se nyní střetávají s dalším tlakovým bodem: dezinformacemi.

Kövesiová hovořila s viditelným rozhořčením o dezinformačních kampaních a osobních útocích, které stále častěji provázejí vyšetřování s velkým mediálním ohlasem. Nejde o tak brutální zastrašování, jaké kdysi zažila ve svém rodném Rumunsku, kde byli v 80. letech zabíjeni soudci. Je to spíše rozptýlené a moderní, s koordinovanými pokusy o veřejnou diskreditaci státních zástupců, kteří jsou vázáni mlčenlivostí, zejména na sociálních sítích.

K tomu došlo zejména v Řecku a v Chorvatsku, kde byl její tým „systematicky napadán“, zatímco ona sama se stala terčem kontroverzní společnosti Blackcube, soukromé zpravodajské agentury, která je nyní zapletena do obvinění ze zahraničního vměšování ve Slovinsku. „Státní zástupce, který nemá nepřátele, není skutečným státním zástupcem,“ řekla s úsměvem.

Sledování situace

Kövesiová sice odmítla komentovat probíhající případy týkající se Evropské akademie nebo diplomatické služby Komise, ale zároveň se ohradila proti kritice, že její úřad postupoval příliš agresivně.

„Pokud zametete špínu pod koberec, nezískáte tím větší důvěryhodnost,“ řekla. „Čím vyšší je vaše pozice v EU, tím vyšší by měly být standardy. Vysoká funkce nikoho nečiní ctnostnějším – znamená to, že by se od nich mělo očekávat přísnější dodržování pravidel.“

Kövesiová reagovala na odpor z mnoha stran souhrnně. Od svého nástupu do funkce v roce 2021 se ozývala, kdykoli měla pocit, že varování jejího úřadu jsou ignorována. Napsala Komisi, aby upozornila na překážky v zemích EU, vystoupila na veřejnosti při parlamentních slyšeních a v médiích a v případě potřeby pohrozila soudním sporem, a to i proti samotné Komisi, tedy instituci, která má zajistit, aby EPPO mohla vykonávat svou práci.

Reakce Bruselu na pomoc EPPO při výkonu její práce podle ní příliš často znamenala zprávy, audity, konzultační studie a nekonečné interní procesy, které přinášejí jen málo skutečných změn.

„Komise opět zahájila novou studii,“ řekla o přístupu EU k požadavkům na reformu týkající se zavedení pravidel EU, která definují roli EPPO v členských státech. „Je to ztráta času a zdrojů, nebojím se to říct.“

Když byla znovu dotázána na úředníka Komise, který ji vyzval, aby zmírnila svůj tón, Kövesiová však odmítla odpovědět a bagatelizovala význam identity této osoby. „Na jméně nezáleží,“ řekla. „Důležité je, že tato mentalita existuje. To je ten problém.“